Patří k velmi oblíbeným rychlostním disciplínám. Barrel Racing je populární pro svou dynamiku, akceleraci a ohebnost koní. Diváci i soutěžící s napětím očekávají výroky časoměřičů. Atmosféra vzrušení se prolíná celým “závodem kolem barelů”.
Američtí honáci dobytka byli vždy hraví a velmi soutěživí. Po celotýdenní dřině, strávené v sedle při shánění stád dobytka, se snažili zpříjemnit si chvíle volna nevázanou zábavou. Jediným prostředkem, kterého při své zábavě mohli využít, byl častokrát jen jejich čtyřnohý pomocník -- kůň.
A tak se stalo, že kromě získávání úspěchů v divokých pitkách se honáci začali předhánět v tom, kdo má lepšího koně. Za nejlepšího koně byl považován takový, který byl rychlý a obratný. Takový, který se uměl otočit “na pětníku”, dokázal pádit jako o život a přitom byl s lehkostí a jistou noblesou veden svým jezdcem. Tak byl dán základ jedné z westernových disciplín, které říkáme Barrel Racing. Tato disciplína se poměrně rychle rozšířila po celých Spojených státech, Kanadě a latinské Americe. V průběhu 20. století se rozšířila takřka po celém světě.
První organizací, která oficiálně vymezila soutěžní pravidla a začala pravidelně pořádat závody, byla ve 40. letech 20. století Americká asociace koní plemene quarter (AQHA). Hlavním cílem této chovatelské asociace bylo vytvoření prostoru pro soutěž, která by umožnila vyniknout vlastnostem právě těchto koní, kteří jsou velmi ohební a dokáží dobře akcelerovat.
Barrel Racing je soutěží, jejíž výsledek je závislý na dovednostech a sehranosti soutěžní dvojice - jezdce i koně. Cílem soutěžní dvojice je zajet v co nejkratším čase předepsanou soutěžní úlohu, kterou je tzv. “trojúhelník”. Barelová úloha spočívá v tom, že soutěžní dvojice musí co nejrychleji objet tři barely umístěné do tvaru trojúhelníku v aréně. Kůň a jezdec musí společně úlohu začít a společně ji také dokončit, přičemž musí viditelně protnout startovací čáru. Soutěžní úloha může být zahájena z pravého nebo levého rohu. Pokud se jezdec nebo kůň dotkne barelu (aniž by se převrátil) - není dvojice diskvalifikována, avšak získá penalizaci 5 vteřin, které jsou jí přičteny ke konečném času. Pokud dvojice barel převrhne - je diskvalifikována. Dvojice může být rovněž diskvalifikována za chybu ve směru jízdy (tzn. odchýlení se od úlohy).
Minimální vzdálenost mezi prvními dvěma barely a okrajem závodiště je 15 stop (asi 4,5 metru), minimum 30 stop (asi 9 metrů) je předepsáno mezi třetím barelem a hrazením. Vzdálenost mezi prvníma dvěma barely a startovní čárou je také 30 stop (asi 9 metrů). Vzdálenost mezi jednotlivými barely je 90 a 105 stop (asi 27 a 31,5 metru - viz. obrázek).
Úloha začíná vždy u prvních dvou barelů. Dvojice začne cvalem k jednomu z barelů, ten objede dokola a pokračuje ke druhému, který objede stejným způsobem, pak cválá ke třetímu barelu, objede ho a cvalem rovně protne startovací čáru.
Jestliže například začne dvojice úlohu cvalem kolem pravého barelu, kůň ho musí obcválat tak, že vedoucí noha je pravá. Pak cválá k levém barelu, zhruba v polovině vzdálenosti udělá přeskok a kolem levého barelu cválá na vedoucí levou nohu. Pokud dvojice začne úlohu cvalem kolem levého barelu, vedoucí noha koně je levá.
Soutěžní časy se počítají v setinách vteřin. Ty nejlepší výsledné časy se pohybují kolem 14 sekund.
Ačkoli se vám může zdát tato disciplína poměrně jednoduchá, opak je pravdou. I když neexistují žádná pravidla ani požadavky na existující plemena koní co se týče velikosti, věku nebo pohlaví koně, najít ideálního kandidáta barelových závodů vyžaduje určitou dávku zkušeností a znalostí v této oblasti.
Nejoblíbenějším plemenem pro Barrel Racing je quarter, především pro svůj dobrý temperament, rychlost a pružnost. Dalšími hojně užívaným plemenem je Paint Horse a Appaloosa. V našich podmínkách se barely jezdí nejčastěji na plnokrevných koních. Což ale nemusí být právě ideální kandidát s ohledem na důvod, pro který byl vyšlechtěn (je to především sprinter na rovných tratích), jeho fyzické a psychické dispozice.
Příliš vhodní nejsou ani vysocí koně, protože s jejich stavbou se obtížně pracuje. Vysocí koně neumějí pracovat ve velké rychlosti a při soutěži nejsou tak přirození. Rovněž koně, kteří jsou vysoko v krvi, nejsou ideální volbou. Je to proto, že otočky kolem barelů se dějí ve vysoké rychlosti, musí být dokonale kontrolované a přesné. To může způsobovat plnokrevníkům či polokrevníkům velké problémy.
Kromě dobrého temperamentu by měl mít správný kůň pro barelové závody velmi dobré schopnosti atleta, což znamená hbitost a rychlost. Quarteři jsou dobrými sprintery na krátkých tratích a při sprintu na čtvrt míle se jim nevyrovnají ani plnokrevníci. Jsou také obratní a tak se stalo, že řadě příznivců této disciplíny splývají “barely” s quartery.
Jestliže již máte koně, kterého byste rádi trénovali pro Barrel Racing, je vhodné poradit se s vaším veterinářem a ujistit se, že koník je po stránce fyzické schopen jezdit způsobem, který si barelový závod vyžaduje.
Základní výcvik koní pro Barrel Racing je obdobný jako pro jakoukoli westernovou disciplínu. Nespočívá to tedy v tom, že s ním budete neustále jezdit a “pilovat” barelovou úlohu.
Trenér se snaží udržet koně v dobré rovnováze, která vede ke zvyšování fyzické kondice prostřednictvím tréninkových programů. To znamená, že kůň musí mít velmi dobré základy, je dobře přiježděný, respektuje jezdce, umí pracovat střídavě v pomalém a rychlém tempu a zvolna jsou u něj rozvíjeny akcelerační schopnosti (tj. zvyšování či zpomalování). Trenér učí pracovat koně pod naprostou kontrolou, a to na kruzích i rovných čarách. To umožní koni získat dovednosti, které posléze využije jako průpravu pro letmé přeskoky. Koník by měl mít dobře vybudované základy reiningu a trailu, které bude moci jednou zúročit v soutěžní aréně.
Jezdec by měl mít obdobnou výstroj jako pro jakoukoli jinou westernovou disciplínu. To je klobouk, košile s dlouhým rukávem a kovbojské boty. Košile musí být zastrčena do kalhot a zapnuta. Místní a regionální organizace můžou oblečení doplnit například o to, že jezdec má oblečené chapsy.
Ve spoustě barelových závodů je postih za to, když jezdec ztratí klobouk. V některých případech, například v soutěžních třídách pro děti, mohou mít jezdci na hlavách místo klobouků bezpečností přilby. Jezdci také mohou používat schválené ostruhy, vyvazovací řemeny a jiné povolené dekorativní doplňky, mezi které například patří sedla a uzdečky zdobené stříbrem nebo barevné sladění jezdcova oblečení s výstrojí koně a podobně.
Co se týče výstroje pro koně, neexistují žádná specifika. Soutěžící mají mít dobré sedlo s přiměřeně dlouhými třmeny a dobrý sedlový řemen. Součástí výstroje má být i sedlová deka. Udidla a páky jsou stejné jako pro jiné westernové disciplíny. Otěže na Barrel Racing jsou vyrobeny z nylonu a nebo kůže. Mohou být v celku nebo dělené.
Barrel Racing bývá obvykle jednou z mnoha disciplín, které jsou vypisovány na westernových soutěžích. Může být součástí rodeových soutěží, ale můžeme jej vidět i na reiningových nebo dobytkářských soutěžích.
Soutěžní třídy jsou na americkém kontinentu rozděleny na mládež - ve věku do 18 let a mladší, třídu open - pro každého včetně mládeže a třídu senior - pro jezdce 50-leté a starší.
V této disciplíně jsou pravidelně pořádány světové šampionáty v divizi mládež a open. Stále větší popularitu si v posledních letech získává tzv. Senior World Championship -- pro jezdce “v pokročilém” věku.
Většina závodů je vypisována pod záštitou Národní asociace barelových koní (NBHA), která pořádá i oblíbený National Championship Tour. Jde v podstatě o regionální soutěž konanou ve státech Utah, Illionis, Colorado, Virginia, Alabama a Texas.
Tato disciplína postupně proniká do všech koutů světa. Propagace a podpora barelových závodů na mezinárodní úrovni je cílem a úkolem Mezinárodní federace barelových koní (IBHF), která se rovněž podílí na organizaci mezinárodních soutěží členských zemí, kterými jsou USA, Panama, Francie, Německo, Itálie a Kanada. Tyto země mají vytvořeny svoje vlastní barelové asociace, které pořádají každoročně barelové soutěže.
Dalšími asociacemi, které sponzorují soutěže Barrel Racing jsou AQHA a PRCA (Professional Rodeo Cowboys Association).
Nejvíce dotovanou soutěží na světě je National Finals Rodeo, která se koná každý rok v Las Vegas ve státě Nevada. Peněžitá dotace zde dosahuje více než 3 000 000 USD. Kromě amerických jezdců se těchto soutěží pravidelně účastní Kanaďané a Australané.
Barrel Racing začíná být stále populárnější jako disciplína, ve které vynikají ženy. V odborných amerických kruzích je dokonce tato disciplína považována za typicky ženskou. S tím samozřejmě nesouhlasí “ta silnější polovina lidstva”, a tak vznikají třenice o to, čí vlastně barely jsou. Ženy a jejich dcery, které jezdí Barrel Racing říkají: “Ženy mají barely - muži ať mají rodeo.” Nicméně nelze opomenout, že i v této disciplíně existuje spousta mužů, kteří dosahují báječných výsledků, a že jsou mezi nimi jezdci-muži, kteří v barelech vyhráli miliony dolarů a nespočetné množství trofejí!
Ženy mají proti mužům jednu velkou výhodu, a to v tom, že jsou lehčí. Tato disciplína se jezdí ve vysoké rychlosti, takže čím méně jezdec váží, tím je rychlost soutěžící dvojice vyšší.
Ať tak či onak, Barrel Racing přitahuje stále více jezdců. Je dynamický, vzrušující a při sledování jezdeckého umění soutěžích v aréně nám stoupá adrenalin od palců na nohou až po konečky vlasů.
(převzato z časopisu Český reiner)