Naše kočka již má vše potřebné k životu, to je pelíšek na spaní, misky na vodu a krmení, kočičí toaletu, místo určené k úpravě drápků a nějaké hračky. Někdy musíme kočku přemístit na jiné místo, než které si právě vybrala. Naše milá kočka se sama ráda přitulí do náručí a nechá se přenést. Někdy se jí to ale nelíbí nebo zrovna nechce s vámi komunikovat a potom s ní musíte zacházet tak, aby to kočce bylo co nejméně nepříjemné a aby vás nemohla poranit.Všechny pohyby při manipulaci s kočkou musí být klidné, spíše pomalé, ale rozhodné, aby kočce dodaly jistotu. Nesmíme dovolit, aby se obrátila na záda, protože to je její obranná poloha, kdy může útočit všema čtyřma nohama s vystrčenými drápy.
Popsat jak držet kočku, je dosti problematické. Lepší je podívat se na praktickou ukázku, kterou vám předvede zvěrolékař, který se specializuje na kočky nebo zkušený chovatel při nákupu kočky. Nejlépe je vidět manipulace s kočkami na výstavách, kde s kočkami zachází i jiní lidé než majitelé, kočkám to není nepříjemné a je možno je přenášet na delší vzdálenosti , případně je otáčet , osahávat a prohlížet při posuzování.
Pokud klidná kočka leží na břiše nebo sedí, podsuneme jí jednu ruku pod pánevní (zadní) končetiny tak, aby kočka na ruce pevně seděla, obě nohy až po paty měla opřené na dlani rozevřené ruky. Prsty můžeme nohy lehce ohraničit, v žádném případě je ale nemačkáme k sobě. Hrudní (přední) končetiny uchopíme tak, že mezi ně vložíme ukazováček a končetiny až po lokty podepřeme dlaní. Částečně se o dlaň opírá i hrudník. Končetiny k sobě nemačkáme, je to pro kočku bolestivé a pak se brání.
Takto usazenou kočku můžeme přemístit jen na jednu ruku tak, že hrudní končetiny zůstávají ve stejném uchopení a pánevní visí každá na jednu stranu z předloktí člověka. Kočka má podepřený hrudník, břicho i pánev, jako by byla položena na větvi stromu. Protože cítí jistotu a pevnou podložku, zůstává klidná. Takto můžeme kočku lehce umístit do přenosky a obdobně ji i vyndávat. Z přenosky nebo výstavní klece vždy vyndáváme kočku hlavou napřed, aby viděla, kam se přemísťuje a neměla strach. Násilné vytahování kočky ven za kůži a pozpátku má za následek, že se kočka bojí, vytáhne drápky a zachytí se jimi v protisměru. Totéž udělá, pokud ji chceme z přenosky vytřepat, samozřejmě se otočí hlavou nahoru a pevně se zachytí.
K přemisťování koček na delší vzdálenost slouží přenosky, to jsou různé koše nebo bedýnky z umělé hmoty, které lze uzavřít tak, aby je kočka sama neotevřela. Jsou různé velikosti, s větracími okýnky, držadly na přenášení, větší jsou i na kolečkách.V takové přenosce lze kočku pohodlně umístit do auta, kočka tak není rušena a může klidně cestovat. Méně vhodné jsou různé tašky i s větší či menší výztuhou a větracími okénky. Mají výhodu ve své skladnosti, ale kočce poskytují málo místa a neudrží tvar a tím i dostatečně volný prostor pro pohyb zvířete při cestě. Jsou vhodné opravdu jen na velmi krátkodobou přepravu.
Problematické je přenášení koček v papírové krabici. Takto lze přenést snad jen malé kotě a na krátkou vzdálenost. Dospělá kočka zavřená do krabice bez větrání a světla velmi trpí a ihned se snaží dostat z takového vězení ven. Drápy a zuby zvládnou karton celkem rychle, zvláště pokud ho kočka pomočí.
Na kratší přenesení nebo pokud kočce potřebujeme udělat nějaký zákrok, který se jí nelíbí, třeba podání tabletky, můžeme dát kočku do pytlíku. Jedná se o pytlík z pevné látky tak velký, jako má kočka tělo a dostatečně široký. Na otevřeném konci má v tunýlku provlečenou tkanici. Kočku dáme do pytlíku a ten stáhneme u krku tak aby kočku neškrtil, ale aby z něj nemohla vylézt. Hlavu má venku a tělo v pytlíku. Tak na nás nemůže drápy a hlavu již lehce zvládneme jednou rukou.
Máme-li kočku takto zajištěnou, můžeme jí zkontrolovat oči , uši nebo zuby. Oči a uši není zapotřebí u kočky v normálních životních podmínkách čistit. U koček s krátkou obličejovou partií velmi často dochází vzhledem k deformaci slzných kanálků k trvalému výtoku slz z očí. Pak je nutno trvale pravidelně oči a jejich okolí čistit k tomu určenými očními kapkami a preparáty k odstranění zabarvení v očních koutcích.
Zdravé ucho není zapotřebí čistit vůbec. Není vhodné zastrkávat kočce do ucha vatové tampony. Pokud se vám zdá boltec ucha špinavý, to je, že na ušním mazu ulpí prach a kočka sama nezvládne očistění, potom si na prst dejte jemný kapesník a vnitřní plochu boltce, jeho záhyby, vytřete. Pokud se kočce tvoří větší množství ušního mazu a kočka se má zúčastnit výstavy , požádejte zvěrolékaře, ať vám ukáže, jak ucho vyčistit. Čistění ucha při zánětu zevního zvukovodu patří pouze do kompetence zvěrolékaře.
Pravidelně je také zapotřebí kontrolovat kočce zuby a dutinu ústní a to častěji při výměně chrupu u koťat a u starších koček. Zavčas je třeba nechat odstranit zubní kámen a nečekat, až vzniknou rozsáhlé záněty dásní.