Vyskytuje se v Etiopii, Somálsku, Súdánu, Ugandě, Keni a Tanzanii. CLASSEN a MASSOTH popisují dva poddruhy, O. d. maculicollis a O. d. dorsostriata. V Čechách, zdá se, vyskytují se oba poddruhy.
Pohlaví lze u těchto zvonohlíků určit velmi dobře, sameček je podstatně žlutější samičky. Zvonohlík bělobřichý byl u nás již odchován (Zrucký, Zahálka, ZOO Plzeň). Bude to asi vždy exot pro chovatele specialisty, přestože odchov není těžký. Je to škoda, protože mimo atraktivního vzhledu se jedná také o mimořádné zpěváky! Zvonohlík bělobřichý bývá často zaměňován se zvonohlíkem žlutobřichým, rozdíl je ve vybarvení spodní části bříška, kdy u zvonohlíka žlutobřichého je žlutý celý spodek bříška a pírka na horní části nožek, zatímco u zvonohlíka bělobřichého je tato část opeření bílá. Markantní rozdíl je mezi samičkami, kdy samička zvonohlíka bělobřichého je žlutavě zelenavá a samička zvonohlíka žlutobřichého je světlehnědavě šedá. Zvonohlík bělobřichý je poměrně velký tělem s drobnější hlavou (velmi mi připomíná kresby kanárů ze starší literatury).
Všech 7 druhů zvonohlíků, které v současné době chovám, krmím stejným krmivem. Základem je směs PRESTIGE PREMIUM pro drobné exoty, k tomu ve stejném poměru směs DUFKY pro lesní ptáky bez řepky (řepku moji zvonohlíci nepřijímají). K této základní směsi přidávám ještě krmivo z naší přírody v klasech jako merlíky (Chenopodium), jitrocele (Plantago), lipnicovité (Poa), ježatku kuří nohu (Echinichloa crus galli), s koncem léta velmi oblíbený laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) a nesmím opominout ptačinec (Stellaria media), který, dle možností, dostávají denně. Při přípravě na hnízdění a během odchovu mladých výše uvedenou základní směs zrnin nabobtnalou, kdy ke dvěma dílům zrní přidávám jeden díl žluté italské směsi ALL PET a k tomu před hnízděním vždy několik moučných červů. Tato směs je ještě doplněna o drobný nahý oves a PADDY rýži. Dále mají neustále k dispozici kvalitní písek pro exoty (písek pořizuji ve specielním obchodě v NSR, jedná se o mírně hrubší druh) a neomezené množství drcených, tepelně upravených vaječných skořápek.
Hnízdí velmi snadno i v klecích, moji zvonohlíci s nástupem prodlužujícího se dne počali se stavbou hnízda v kleci bednového typu s přední mřížkou velikosti 50 x 50 x 90 cm, v košíčku o průměru 8 cm, vypleteného provazem a zavěšeného na přední mřížce, kde samička snesla 4 vajíčka. Jediný problém byl v tom, že s tímto párem byla v kleci i další samička, ke které jsem neměl zatím partnera. Nepřikládal jsem tomu však větší význam, protože se stále držela stranou od hnízdícího páru. Asi po týdnu po zasednutí na snůšku jsem u sedící samičky pozoroval neklid, stále jakoby se snažila obracet vajíčka pod sebou, proto jsem ji z hnízda vyhnal a poté zjistil, že 2 vajíčka měla přilepena na bříšku a tak jsem je po odchytu odstranil a zároveň z hnízda odstranil zbylé vajíčko, které bylo neoplozené. Zřejmě v kleci došlo k nějakým rozbrojům, jejichž důsledkem bylo rozbití vajíčka a poté přilepení zbylé snůšky na peří. Lichou samičku jsem z klece odstranil (krátce poté se mi k ní podařilo získat samečka) a zvonohlíky ponechal v klidu. Tito v krátké době opět zahnízdili, ze 4 vajíček však pouze 1 bylo oplozené, z kterého se mladý zvonohlík i vylíhnul. Dobře krmen byl až do doby těsně před vylétnutím, poté samička o něj ztratila zájem a snažila se o nové zahnízdění v hnízdě s mládětem, které nakonec vypudila z hnízda. Hnízdo jsem jim odebral, mládě však krmili velmi sporadicky a musel jsem je občas přikrmit. Protože asi bylo většinou hladové, snažilo se velmi brzy o samostatný příjem potravy, zejména přijímalo zvlhčenou směs ALL PET. V této době je oba rodiče již zcela přestali krmit a tak jsem mládě raději přemístil do velké společné klece, kde mělo alespoň šanci přiučit se příjmu potravy. Mládě však bylo velmi slabé a asi za 14 dní uhynulo.
Mezitím oba rodiče stačili dvakrát zahnízdit, vždy se stejným výsledkem, samička seděla tak “pevně”, že vylíhlá mláďata pod sebou zasedla, aniž by je krmila. U tohoto páru již k dalšímu pokusu o zahnízdění nedošlo, mezitím se mi ovšem podařilo chov doplnit o další dva páry, z nichž však pouze jeden harmonizoval a měl předpoklady k zahnízdění.
Pár zahnízdil v klasickém košíčku o průměru 8 cm, první snůška, pozůstávající ze dvou vajíček však byla neoplozená, druhá snůška byla opět dvě vajíčka a obě oplozená. Po 12 dnech se vylíhla dvě mláďata, po prvním týdnu zůstalo jenom jedno, druhé nebylo zřejmě dostatečně krmeno a uhynulo. Mládě jsem z hnízda odstranil a doufal, že se podaří alespoň jedno vychovat. Po deseti dnech samička hnízdo opustila, mládě však krmila i nadále velmi dobře, sameček se krmení mláděte nijak nezúčastnil. Přesně za jeden měsíc od zasednutí na snůšku byla na rodičovském páru vidět značná nervozita, stále poletoval po kleci a samička několikrát zkoušela zasednout do hnízda, ve kterém stále ještě byl mladý zvonohlík. Tento druhý den ráno hnízdo opustil, a tak jsem hnízdo raději z klece odstranil aby nedošlo k předčasnému zahnízdění. Mládě bylo nadále krmeno jenom samičkou, sameček se krmení nijak nezúčastnil. Mladý zvonohlík byl samičkou dobře krmen a ve věku 29 dnů byl již schopen samostatného příjmu potravy a protože již nebyl samičkou dokrmován, byl od rodičovského páru odchycen a přemístěn do proletovačky. Rodičovský pár vzápětí opět zahnízdil.
Literatura:
Dr. Hans Classen, Karl Heinz Massoth - Handbuch der Cardueliden, Band 1
Horst Bielfeld - Zeisige, Girlitze und andere Finkenvogel
Dathe - Príručka pre chovateĺov vtáctva 2