Agility: Jak na to!

Než začnete cvičit s pejskem agility, měl by zvládnout alespoň základní poslušnost, tzn. především přivolání, povely sedni, lehni a stůj a také povel zůstaň. 

Než začnete

Tyto cviky by měl pes umět i v rušném prostředí, takže procvičovat by jste je měli všude. Pokud si někdo nebude vědět rady s výcvikem poslušnosti, doporučuji, aby se obrátil na některé kynologické cvičiště. Ale my se na tomto místě nechceme zabývat poslušností psa, ale nácvikem agility, takže přejdeme k nejzákladnější a nejvíce používané překážce na parkuru a to k jednoduché skokové překážce.

Popis překážky podle zkušebního řádu

Šířka skokových překážek je minimálně + 120 cm. Všechny jednoduché skokové překážky musejí mít ve výši dané velikostní kategorií shoditelnou laťku. Laťka musí mít výšku nebo průměr do 3 cm, nesmí mít ostré hrany a doporučuje se, aby byla barevně zvýrazněna. Kovové nebo umělohmotné laťky jsou nepřípustné. Překážky mohou mít plochu pod tyčkou úplně nebo částečně vyplněnou například reklamní tabulí, proutěnkou nebo více laťkami. Takto použitá výplň však musí být samostatně zavěšena nezávisle na shoditelné tyčce. Skokové překážky mohou mít různě konstruované bočnice (stojky, sloupky) s minimální výškou 1 metr.
Výška skokových překážek je pro jednotlivé velikostní kategorie následující:
Small - S : 30 cm + 5 cm
Medium - M : 40 cm + 5 cm
Large - L : 60 cm + 5 cm

To je popis pro ty, kteří by si chtěli vyrobit opravdu předpisovou překážku. Někdo mi může namítnout, že výroba takové překážky je finančně náročná, ale pokud jste jen minimálně manuálně zruční, budou vám stačit i klacky z lesa. Stačí najít šikovné větve s vidlicí na jednom konci a druhý konec seříznout do špice - a hned máte bočnice, no a potom nějaký delší rovný klacek coby laťku, no a překážka je hotová. Jenom doporučuji, aby vidlice byla mělká a tím pádem laťka lehce shoditelná, aby nedošlo k poranění psa. (Ze zkušenosti vím, že to nakonec někomu nedá a vyrobí vám opravdovou překážku!) Potom už jen dojít na louku, zapíchnout bočnice do země a můžete začít trénovat.
Budu teď předpokládat, že máte na čem trénovat a přejdeme k samotnému nácviku přeskoku překážky.

Jak probudit motivaci

V agility (a nejen při agility) je velice důležitá motivace psa. Pokud máte psa posedlého aportováním, máte vyhráno. Pokud ne, nic není ztraceno (nikde není psáno, že z něho aportéra neuděláte, třeba jste na to jenom šli doposud špatně), ještě jsou tu pamlsky a hlavně vždy velká pochvala.

Takže nejdříve postup pro ty, jejichž pes miluje balónky nebo jiné vhodné hračky.

1) seznamte psa s překážkou a skočte ji se psem upoutaným na vodítku
2) posaďte psa před překážku, překročte ji a lákáním psa na hračku a s povelem “hop” volejte psa k sobě (pokud pes překážku oběhne, vraťte ho zpátky na start a postup zopakujte s rukou blíž k překážce
3) psa posaďte před překážku, hračku hoďte přes tyčku a vyšlete psa s povelem “vpřed hop” (vysílejte psa tak, že jednou stojíte po jeho levé straně a jednou vpravo
4) Po zvládnutí předešlého cviku si stoupnětě stranou od psa tak, aby jste se nemuseli vyhýbat překážce a mohli běžet rovně (vždy jednou napravo a jednou nalevo), hračku položte daleko za překážku (nebo ji házejte přes překážku, případně poproste někoho, aby hračku držel za překážkou a psa lákal za sebou) a rukou blíže ke psovi výrazně ukažte vpřed a s povelem “hop” se rozběhněte zároveň se psem. Tentokrát jde pes přes překážku a vy běžíte kolem ní.

Vždy když pes skočí přes překážku a uchopí hračku, bouřlivě ho pochvalte a pohrajte si s ním. Nejlepší jsou hračky, o které se můžete se psem potahat. Pokud psík dává přednost před aportkem něčemu dobrému, dělejte vše tak jak je napsáno výše, ale místo hračky dávejte za překážku kousky dobrot buď do misky, nebo třeba na víčko od Ramy, aby byla dobrota dobře viditelná. Neuškodí, když pes dostane něco dobrého i od vás z kapsy.

Překážky vzdálené na 5 až 6 kroků

Pokud tuto etapu zvládne pes bez problémů, zkuste přidat za první překážku druhou, potom třetí a třeba i čtvrtou (snad těch vhodných klacků najdete v lese dost!). Přidávejte překážky postupně a vždy zopakujte postup z nácviku jednotlivé překážky. Překážky by měly být od sebe vzdáleny tak na 5 až 6 kroků a zezačátku by jste neměli skákat předepsané výšky, ale laťku nechat třeba jen pár centimetrů nad zemí. Psi, kteří nemají ukončený růst, by vysoké překážky neměli skákat vůbec. Pro štěňata úplně stačí laťka položená na zemi - důležitější než skok samotný je proběh mezi bočnicemi a ochota psa utíkat dopředu. Trénovat můžete i na nízkých zídkách, zábradlíčkách nebo třeba na padlých kmenech stromů.
Povely, které budete na parkuru používat vám nikdo nepředepisuje, takže když místo povelu hop budete psovi velet třeba “hoří” (nic jiného mě momentálně nenapadlo), nikdo vám to vyčítat nebude. Důležité je, aby byl povel pokud možno krátký, aby jste ho v průběhu výcviku neměnili a aby ho pes dostal vždy včas před překonáním překážky. V momentě kdy pes překoná jednu překážku, už by měl dostat povel na následující. Když dáte povel psovi pozdě, může se stát (a stává se!), že pes překážku neskočí nebo ji obejde. Nepřehánějte to se cvičením, pes má být na práci natěšený. Přílišným opakováním nebo dlouhým cvičením jde pes do útlumu a vy můžete více zkazit než nacvičit.
Přeskok překážky můžete procvičit 2 x na každé straně a potom se můžete věnovat třeba procvičování povelu zůstaň nebo si jít se psem zaběhat. Mimochodem, kondice psovoda je při agility také velice důležitá. Po parkuru neběhá jenom pes, ale také jeho psovod a když už se pes tak snaží, aby nám udělal radost, měli bychom se také my snažit, abychom mu to moc nekazili.

Příště si probereme další ze skokových překážek a to skok daleký a kruh. Přeji vám hodně úspěchů.