Králík holandský patří mezi plemena, která jsou chována ve více barevných rázech. Plemeno nebylo vyšlechtěno v Holandsku, jak by, se podle názvu mohlo zdát, ale v Anglii. Je to plemeno malé, o hmotnosti dospělého králíka 2,5 - 3,2 kg. Vzrůstovost je jako u všech sportovních plemen průměrná. Králík je ale dobře osvalen a krátké maso ocení každý labužník.Jde o plemeno náročné na kresbu a proto bývá pro kuchyni dostatek odpadu.
Jak jsem již naznačil v úvodu, holanďáci jsou chováni v mnoha barevných rázech. Nejčastěji jsou vystavováni v barvě černé. Chováni můžou být v těchto barvách: černí, modří, železití, divoce zbarveni, marburští, činčiloví, havanovití a málo žlutí. Se zbarvením želvovinovým jsem se na našich výstavách nesetkal.
• HoČ - spuštěná lícní kresba
Také na brněnské národní výstavě bylo vystaveno „jen“ osm barevných rázů. Měl jsem možnost kolekci těchto králíků posuzovat. Nejvyrovnanější byli černí, kteří jsou chováni nejčastěji. U zbarvení činčilového vynikal hlavně typ. Poměrně dobří jsou v průběhu zadní partie (kyčle), ale pozornost chovatelů by měla být zaměřena na sílu hrudních končetin, kdy u mnoha zvířat jsou tenčí a souvisí i s prošlapy či náběhy. Volné kůže na prsou jsou v normě. Širokému tělu se širokou klenutou hlavou přísluší i pevné osrstěné uši s délkou 9-10 cm.
V kvalitě srsti bývá nejčastější vadou srst řidší a méně pružná. Její délka je cca 2,5 cm. Zde odchylky nebývají.
Zbarvení tohoto králíka je jistě zajímavé, kdy bílou barvu doplňuje barva příslušného barevného rázu a dává tomuto plemeni zvláštní krásu. Samotné zbarvení by se dalo rozdělit na kresbu hlavy, těla a končetin. Kresba hlavy , kde jsou zbarvené celé uši, líce protažené okolo očí , které navíc musí být symetrické na obou stranách hlavy. Tato kresba se nesmí dotýkat tlamičky ani vousů. Tělo je protnuto ve středu barevnou kresbou, která je pravidelně ohraničená po celém obvodu (vyjma některých bar. rázů-žlutý), kde je povolen zářez na břiše. Pánevní končetiny mají zabarvenu polovinu, druhá je bílá. Chovatelé tomuto říkají manžety. Zbarvení pírka odpovídá příslušnému barevnému rázu podobně jako barva očí.
Při nákupu chovných zvířat je potřebné oči důkladně prohlédnout, protože není vzácností jiná barva očí. Také klínky na duhovce oka či skvrnky jsou vadou dědičnou. Proto jsou králíci na výstavě za tuto vadu vylučováni. Právě při posuzování na výstavách, kde jsou horší světelné podmínky se stane, že se tato vada přehlédne. Přehlédne ji i samotný chovatel. V barvě kresby by se neměly objevovat jinobarevné chloupky, náběhy bílých skupin nebo bílá skupina , která je vadou výlukovou. To by neměl začínající chovatel podcenit. Mám v paměti, kdy mladý chovatel koupil králíka od chovatele u Brna a posléze jej vystavil v Držovicích a já mu ho vyloučil. Bylo mě kluka líto.Nevím zda holanďáky chová, možná, že jsme ztratili nového chovatele. Mělo by být samozřejmostí vrátit peníze za takové zvíře nebo chybu napravit.
• zoubkovaný prsten
Na straně druhé chci upozornit,že kvalitních zvířat není v chovech nazbyt a pokud chovatel na větší výstavě uspěje, bývá zaplaven žádostmi o kvalitní králíky oceněné alespoň 94 body a výše. Kde je ale vzít. Chovatelé by si měli uvědomit, že i s králíky kteří jsou bodově trestáni v kresbě lze pracovat a i 92 bodoví králíci „dovedou“ mít ve vrzích docela slušné odchovy. Králíci s horší strakatostí mohou mít ve vrzích pěkné potomky a je jedno zda jde o strakatost anglickou či holandskou.
Upozornit musím na skutečnost, že se ve vrzích můžou objevit králíčata bílá nebo téměř bílá, která jsou nositeli letálního(smrtícího) faktoru, podobně jako králíčata zcela barevná, která se za určitých podmínek do chovu zařazují (zlepšují zbarvení). Bílé je lépe utratit, protože pokud neuhynou, většinou v růstu zaostávají.
Ten, kdo se rozhodne pro chov králíka holandského, měl by se poradit se zkušeným chovatelem nebo posuzovatelem. Rozhodně nedoporučuji kupovat na inzerát. Také klub chovatelů králíků holandských jistě v začátcích pomůže.