Již podruhé mohli diváci zažít úžasnou podívanou. V místech, kde jsme zvyklí vídat pouze rychlá auta a motorky, se o víkendu objevilo něco nevídaného - psí spřežení. Rychlá kola vystřídaly “rychlé tlapky”. Překvapivá změna se stala pro mnoho lidí výzvou k návštěvě. V sobotu sice foukal silný vítr, ovšem v neděli bylo opravdu překrásné počasí. Sluníčko snad ještě naposledy před zimou vykouklo naplno a zahřálo vzduch na neuvěřitelných 18 °C. Diváci se tedy mohli kochat závody v příjemně teplém počasí. Tato teplota ovšem příliš nesvědčila čtyřnohým závodníkům. Plemena psů používaná v tomto sportu jsou odolná vůči nízkým teplotám a navíc uvědomíme-li si, že někteří dokážou vyvinout na této trase průměrnou rychlost přesahující 30 km za hodinu, není divu, že se mohou v takovém počasí “přehřívat”. Přesto tyto vysoké teploty nakonec překonali.
Letošní ročník byl na Masarykově okruhu již druhým v pořadí a tento rok poprvé se stal i mistrovstvím republiky ve sprintu na suchu (tj. nejelo se na sněhu se saněmi, ale na kárách). Trasa závodu měřila 5000 m, a i když se to nezdá, měla značné převýšení. Konečný kopec před cílem dal zabrat celé řadě závodníků. Psi neběhali na Masarykově okruhu po asfaltu, ale po vedlejším travnatém pásu. Mohli jsme zde vidět největší špičky českého musherského sportu, mezi nimiž je i několik vícemistrů republiky a Evropy. Mezi čtyřnohými závodníky jste mohli spatřit aljašské malamuty, kteří jsou sice pomalejší, ale zato vytrvalejší, drobnější hasky, grónské psy, bílé chlupaté kuličky samojedů, české horské psy, alaskány, evropské saňové psy, kteří se exteriérem spíše podobají loveckým plemenům a patří mezi nejrychlejší a dokonce i raritu - dva pravé inuitské (eskymácké) psy. Jednoduše řečeno, bylo se na co dívat.
Málokdo si nechal ujít zážitek poprvé vidět psy zapřažené ve spřežení, poštěkávající a téměř nadskakující, jak se snaží již již vyrazit, jak horlivě zabírají tlapami aby již byli na trati a jak několik zdatných pomocníků přidržuje psy i káru, aby neodstartovali dříve, než starter zavelí ono kouzelné poslední slůvko “Go”. A sotva se slovo dostane z úst startera, v té poslední vteřině pomocníci uvolní držení, závodník povolí brzdu a spřežení téměř vyletí na trať. V tu chvíli diváci právě viděli jeden z nejúžasnějších okamžiků závodu. Bylo potěšením sledovat vypracované svaly psů, když za startem nabírají rychlost, napínají tělo jakoby již chtěli být v cíli.
Na Masarykově okruhu se sešlo okolo 120 závodníků. Závody začínaly vždy hromadnými starty canicrosařů, zvlášť mužů a žen. Zcela nejrychlejší byla opět Soňa Klikarová, která skvělým časem a průměrnou rychlostí 19,8 km/h porazila i své mužské protějšky. Podle hojné účasti je vidět, že se tento sport - canicross (běh člověka se psem) dostává do podvědomí lidí a stává se v naší republice oblíbeným. Pak již následovala spřežení. Jelo se podle jednotlivých kategorií, které jsou rozděleny podle počtu psů ve spřežení a podle plemen. Nejrychlejším spřežením se stalo spřežení evropských saňových psů Jiřího Krejčího při průměrné rychlosti 30,5 km/h. Nejpočetnější kategorie C2 závodila také “O pohár APORTu”. Jejím vítězem se stal i přes své zranění Petr Zdráhal, člen Musher`s clubu Pohoda a vícemistr republiky. Před několika týdny na něj spadl strom a těžce ho pochroumal, přesto ještě s ovázanou hlavou opět vyhrál a potvrdil tak svá četná prvenství v minulé sezóně. Ti, kteří se těšili, že konečně obsadí jeho místo, se museli spokojit s dalšími místy. Na Masarykově okruhu se objevily opravdu největší špičky musherského sportu v republice a tak se bylo na co dívat. Zápal čtyřnohých i dvounohých závodníků se přenesl i na diváky. Všichni nadšeně sledovali startující spřežení, pozorovali je na trati a fandili jim v cíli. Mnohý z diváků si odnesl nezapomenutelné zážitky a ti, kterým to letos nevyšlo, se mohou těšit na příští rok. Ten, kdo jednou viděl radost a zápal závodníků, si tyto momenty již nenechá ujít a proto se všichni můžeme sejít v roce 2003 opět na Masarykově okruhu v Brně.