Jak pečovat o koně v zimě

My, kdo žijeme v severnějších zeměpisných šířkách, dobře známe tu nepříjemnou tvář bílé zimy - mrazivo, chlad zalézající pod oblečení, promrzlé uši, ledový nos, zkřehlé prsty. My však nemáme problém, když nám je zima, zatopíme si nebo se prostě lépe oblečeme. A co chudáci koně? Jim není zima, když stojí celé dny na zasněžené pastvině? Jak jim pomoct? Abychom se mohli o koně v zimě správně postarat, je třeba nejdříve pochopit, co se vlastně děje v jejich organismu při nízkých teplotách prostředí, vysoké vlhkosti a ve větru.

Lidi a koně nemůžeme srovnávat

 Lidé se totiž po dlouhou dobu vyvíjeli jako tropičtí živočichové, kteří se teprve později začali stěhovat mimo tropy. S sebou si trochu toho tepla vzali - uměli přece udržovat a vyrábět oheň. Tuto zručnost ale koně postrádají, tak jim příroda pomohla jinak - vyvíjeli se jako klidná zvířata, která se mnohem příjemněji cítí při nižších teplotách než v teple. Výzkumy zjistily, že teplotní optimum koní (to je taková teplota, kdy se koně cítí nejpříjemněji a nemusejí vydávat žádnou energii na to, aby se ohřáli, ale ani na to, aby se ochladili) je mezi -6,5° C a 4,5° C. Jakousi “kritickou teplotou”, kdy musí kůň zapojit termoregulaci, aby se zahřál, je -10° C - o hodně méně než u člověka! Pokud necháme zdravému koni svobodnou volbu, jaké si vybrat prostředí, půjde tam, kde je - podle nás, lidí -- zima a mrazivo.

Jak koně v zimě krmit

Je třeba si uvědomit, že při nízkých teplotách musí každý živý organismus, a tedy i koně, vynaložit mnohem více energie na to, aby si udržel potřebnou tělesnou teplotu - to znamená, že se zvyšuje jeho metabolismus. Aby nezačal strádat, musí mít dostatečné zásoby energie nebo ji musí získat v krmivu (stravitelná energie). Je známo, že jádro poskytuje energie relativně hodně, a proto si mnoho lidí myslí, že v zimě je jednoduše třeba zkrmovat více ovsa (nebo třeba kukuřice či ječmene). Tohle je však omyl. Mnohé výzkumy dokázaly, že právě jadrná krmiva produkují velice málo “nadbytečného tepla” - tedy tepla, které je schopné udržovat tělesnou teplotu na potřebné výši.
Takže - jestli chceme koni dodat více energie (kalorií), je dobré zkrmovat jádro, avšak abychom koně zahřáli, je třeba mu dávat seno. Seno (nebo senáž) totiž obsahuje hodně vlákniny, která je ve střevech rozkládána bakteriemi (fermentována) a právě při tomto procesu vzniká hodně tepla. To zahřeje koně mnohem snáze, než aby si neustálým pohybem vyráběli teplo ve svalech. Doporučení tedy zní: v zimě nechejte koním přístup k senu po celý den dle libosti - tím že ho budou neustále po troškách uždibovat, zachovají si rovnoměrný přísun vlákniny i energie a po celých 24 hodin si udrží tělesnou teplotu na potřebné výši.
Při nepřetržitém zkrmování sena však musí každý majitel zajistit koni dostatek vody. Právě v zimě se zvyšuje počet koní postižených zácpou -- příčinou jsou zmrzlé napáječky či vědra s vodou. Pitná voda by měla mít teplotu 2 - 10° C.
Mnozí by si mohli říct, že seno a sláma, to je vlastně jedno a naopak sláma příjde levněji. Ale pozor! Sláma se ve střevech nefermentuje, pouze je ucpává a způsobuje tak koliky. Pokud váš kůň s chutí požírá podestýlku, můžete mu v tom jednoduše zabránit, dejte mu prostě dostatek dobrého lučního sena a čisté vody a zabijete dvě mouchy jednou ranou - omezíte na minimum riziko zácpy a umožníte mu vytvořit si dostatek vnitřního tepla. Samozřejmě, je tu také možnost podestlat mu hoblinami, pískem či papírem.
V roce 1987 byla zveřejněná jedna vědecká studie, pojednávající o klisnách, které v zimě dostávaly o 50 % více kalorií v krmivu a přesto stále hubly. Takové případy nejsou žádnou výjimkou. Koně často hubnou ve studeném a vlhkém počasí - tehdy se totiž výrazně odpařuje vlhkost z povrchu těla a s ní kůň ztrácí i teplo. Musí si ho proto více vyrobit zvýšením metabolismu - “spalováním” vlastních energetických zásob (glykogen, tuky, bílkoviny). Pokud nedostane dostatečné množství energie v krmivu, začne hubnout.

Kolik a čím se tedy mají koně v zimě krmit?

Je-li kůň celý den venku (třeba na pastvině), začne k udržení vlastní tělesné teploty “spalovat” energii (termoregulace) až při -10° C a méně. Pokud je nižší, musí při poklesu o každý jeden stupeň dostat v krmivu o 2,5 % více kalorií (u 500 kg těžkého koně to činí 0,408 kcal). Pokud je teplota prostředí vyšší, zdravý kůň nemusí dostávat v krmivu žádné kalorie navíc.
Na pochopení teď uvedu jeden příklad: kůň o tělesné hmotnosti 500 kg má při teplotách pod -10° C o 35 % vyšší metabolismu než například v létě. Takový kůň tedy musí denně dostat 16,4 kcal (ta slouží k vlastnímu přežití) plus asi 0,5 kcal na každý jeden stupeň pod -10° C (při -12° C by to bylo 1 kcal navíc, tedy 17,4 kcal celkem). Nyní si musíme zjistit, kolik kalorií obsahuje krmivo (to znamená jakou má stravitelnou energii). Kilo kvalitní sena obsahuje 1,76 kcal stravitelné energie, kilo ovsa 2,86 Mcal, kilo kukuřičného zrna 3,4 kcal. Přestože oves dodává méně energie než kukuřice, obsahuje mnohem více vlákniny. Ta je, jak už jsem se zmínila, fermentovaná ve střevech, a proto oves “zahřeje” koně více.
Když si to spočteme, vynecháme-li seno, měl by koník dostat 6 kg ovsa nebo 5,1 kg kukuřice. To už jsou opravdu dost velké dávky, u nichž hrozí nebezpečí předávkování bílkovinami i přeplnění žaludku. Snadno se tak stane, že budeme tak dlouho přidávat jádro, abychom vytvořili vyváženou krmnou dávku, až koně překrmíme. Abychom nemuseli tolik zvyšovat množství krmiva, můžeme dodat energii ve formě jedlého rostlinného oleje (například slunečnicového). Ten obsahuje dvakrát více kalorií než jádro a je spolehlivým prostředkem ke zvýšení stravitelné energie při co nejmenším objemu krmné dávky. 0,5 kcal koni dodáme už v 75 gramech jedlého oleje - a to je nějaký rozdíl. Při každém sestavování krmné dávky by měl být přítomen odborník. Rozhodně je nutné pamatovat i na správné množství bílkovin, tuků, vlákniny, vitamínů a minerálií.

Překrmování koní v zimě rozhodně není dobrou metodou, jak zabránit jeho hubnutí či “pomoct mu, aby si vytvořil dostatek tepla”. Velice by mu to mohlo poškodit zdraví na jaře, kdy se pastviny zazelenají bujnou čerstvou trávou.

Velice vysoký metabolismus mají novorozená hříbata. Ten jim pomáhá udržet tělesnou teplotu, protože jejich tuková vrstva ani nedokonalá srst je ještě nemohou dostatečně ochránit. To samozřejmě znamená, že takové hříbátko musí mít dostatečný přísun stravitelné energie - tedy mléko.

Koně a jejich ochrana proti chladu

Před příchodem zimy se každý zcela oprávněně nejvíce obává onoho nepříjemného sychravého počasí. Právě takové sychravo, což je vlastně kombinace nízkých teplot, vlhka a větru, výrazně zvyšuje výdej tepla z organismu. Je zajímavé, že koně, uvyklí na chlad, mnohem lépe snášejí sníh než vítr a déšť. Dobře živení koně s hustou zimní srstí jsou výborně chránění před tepelnými ztrátami. Pokud prší a fouká vítr, srst sice zmokne, ale koně pořád ještě spolehlivě ochrání podkožní tuk a svaly.
Pokud máme koně po celý den na pastvině a přikrmujeme ho tam, je třeba mu krmivo vždy podávat na místě, kde nefouká. Předpokládám, že je samozřejmé poskytnout mu nějaký přístřešek nebo zástěnu, kam se může před větrem sám schovat.
Podkožní tuk je sice velice dobrou izolací, avšak ještě lepší jsou svaly. Ty totiž nejenže svojí masou pasivně brání úniku tepla z organismu, ale sami mohou teplo vyrábět. Nikdy proto nesmíme dovolit, aby koně v zimě byli příliš hubení, ale ani tuční - to je vždy na úkor svalové hmoty.
Odolnost koní vůči chladu významně ovlivňuje délka srsti. Jak už jsem se zmiňovala, až do -10° C si zdravý kůň s dobrou zimní srstí nemusí vyrábět teplo zvýšením metabolismu. Avšak pokud ho oholíme, začne “spalovat” své zásoby energie už při +0,5° C. To znamená, že dlouhá srst umožňuje koni snášet mnohem nižší teploty, než se do procesu zapojí termoregulace a s ní i zvýšené požadavky na přísun energie v krmivu.
Zdá se, že je zcela jasné, co je výhodnější. Avšak - opět pozor! Velice záleží na tom, jakou práci od svého koně budete požadovat. Bylo prokázáno, že tepleji oblečený člověk může při chůzi spotřebovat až o 10% více kyslíku. A to nemluvím o zpocení a možnosti prochladnout. Pokud tedy budeme předpokládat, že kůň bude pracovat i v zimě, je dobré ho oholit, přinejmenším na břiše, plecích a kohoutku. Kůň se nepřehřeje a bude se mu lépe pracovat. Nikdy však nesmíme zapomenout oholeného koně v klidu zadekovat, aby si udržel tělesnou teplotu.
Holení a dekování koní v zimě je rutinní záležitostí v Irsku a v Americe, obzvláště ve vlhkém počasí. Před a po práci tam své svěřence přikrývají krátkými bederními dekami, během práce deky sundávají. Samozřejmě, takovou péčí kůň zchoulostiví - jakmile začneme jednou koně dekovat, musíme být velice důslední. Protože počasí v zimě se často mění, od třeskutých mrazů, přes větrné smrště, mrholení až po krásné a relativně teplé slunečné dny, musíme si ujasnit, kdy koni deku dávat a kdy ne.
Chtěla bych upozornit ještě na jednu věc: nikdy nedávejte deku na mokrého koně! Látka snadno vsákne vodu a izolace je ta tam. Začne se vypařovat vlhkost jak z koně, tak i z deky a koně to bude o to více ochlazovat. Než koně zadekujeme, musíme ho pořádně vytřít do sucha nebo na něj jednoduše naházet vrstvu slámy. Výjimku tvoří takzvané “odpocovací” deky, kterými přikryjeme zpoceného koně. Deka nasaje vlhkost ze srsti koně a my ji musíme velice brzy sundat, aby ho nezačala chladit. Pokud kůň není stále suchý, dáme na něho další, suchou odpocovací deku.