Jak začít s westernovým ježděním: 1.díl

Na úvod tohoto seriálu musím připomenout, že se v něm nebude jednat o odborný návod jak se naučit westernovému ježdění, ale o souhrn zkušeností a poznatků, které se mohou všem nadšencům hodit. A to nejen těch praktických - jako je výběr koně či sedla, ale i těch informačních. Je důležité vědět, jaké jsou v naší republice možnosti westernového vyžití a kdo stojí za organizací tohoto moderního sportu.

Vyjížďky ve westernovém stylu

Není to tak dávno, co bylo westernové ježdění chápáno jako rekreační turistika na koních v americkém sedle a kovbojském oblečení. Dnes víme, že oblíbené vyjížďky do přírody jsou věc jedna a sportovní westernové ježdění věc druhá. I koník, který je určený jen na vyjížďky, by však měl mít základní výcvik. Pakliže se chcete věnovat westernovému ježdění, měl by to být výcvik westernový - i když nemáte sportovní ambice. Jestli je vám jedno, jak koníka v terénu pobízíte (např. je-li naučený na klasické pobídky) a spíše jen využíváte pohodlí westernového sedla, pak se jedná o vyjížďky ve westernovém stylu - což je jen alternativa rekreačního ježdění. Může vám přinést mnoho radostí, ale také problémů. Kombinujete-li např. klasické pobídky s westernovou výstrojí, může se vám snadno stát, že narazíte. Sed ve westernovém sedle je totiž jiný, těžiště je posunuté hlouběji do sedla, holeně volně spuštěné... Co to v praxi znamená? Že vám stěží půjde pobízet holeněmi za podbřišníkem jako v anglickém sedle a také vás unaví cval v honebním sedu. Na relativně ostrém westernovém udidle budete jen stěží udržovat silnější přilnutí, aby to váš koník snesl bez bolesti a stresu. Navíc se připojí problémy s dělenými otěžemi a zjistíte, že místo romantické vyjížďky máte plné ruce práce. To vše za předpokladu, že máte přiježděného koně (byť třeba anglicky) a vy za sebou alespoň klasický základní výcvik. V opačném případě se vůbec na vyjížďku nepouštějte, raději si pusťte nějakou “kovbojku” v televizi

Rekreační westernové ježdění

Máte-li však představu o tom, co by váš koník měl umět za pobídky a co po něm i v terénu požadujete, měli byste oba zvládnout základní westernový výcvik. I když nemáte sportovní ambice a jízdárna vás nebaví, musíte se naučit od někoho zkušenějšího srozumitelným pomůckám. Jak zužitkujete jízdárenskou práci na vyjížďce není nutno vysvětlovat. Umí-li koník reagovat ustupováním na tlak holeně, otáčet se jen nepatrnou pomůckou otěží, zastavit se na místě jen pomocí sedu či hlasu - vždy je lépe ovladatelný a obratný i v členitém terénu a mezi ostatními koňmi. Máte-li se svým koněm jasno kdo řídí tempo a rychlost jízdy na jízdárně, možná to na vás nebude zkoušet v lese, zvládáte-li sed ve westernovém sedle nezávisle na otěžích, můžete se venku soustředit na jiné pomůcky a třeba se i pokochat krajinou. Jeden můj známý (mj. trenér a chovatel koní) říká, že kdo si chce opravdu užít na vyjížďce, měl by si koupit perfektně přiježděného sportovního koně. Něco na tom bude. U nás je však stále zažitý fakt, že koně určení jen k rekreaci v podstatě nemusí nic umět, jen nést jezdce. Pokud je jezdec ochoten nechat se takto unášet, pak je to jeho věc - ovšem taková první vyjížďka může být i poslední.

Sportovní westernové ježdění

Sportovní westernoví koně zdaleka netráví čas jen na jízdárně. I jim bývá dána volnost pohybu na pastvině a relaxace v přírodě formou vyjížděk. Většinou o ně bývá špičkově postaráno, protože takový správný westernový kůň musí být na závodech nejen obratný a zdatný, ale také dobře vypadající. Jelikož westernový sport byl u nás do sametové revoluce víceméně perzekuován, ve větší míře se začal rozvíjet až v roce 1990. Tehdy se parta nadšenců amerického stylu jízdy na koni (který má ve světě obrovskou tradici a popularitu), rozhodla založit sportovní nezávislou organizaci - Western Riding Club. Dnes má WRC ČR více jak 800 členů, přes polovinu z nich jsou aktivní jezdci vlastnící licenci. Od doby, kdy byla poprvé po vzoru amerických schválena naše Pravidla westernového ježdění, uplynulo mnoho vody. Ani ne tak co se času týče - ale spíše rozvoje tohoto sportu. Stal se doslova fenoménem atraktivního jezdeckého odvětví, něčím novým, pestrým a zajímavým. Mnohé přesvědčil o tom, že není tak jednoduchý, jak se zdá. Dnes už mezi jezdeckou veřejností nejsou pojmy jako trail či reining neznámé. Reining se dokonce jako jediný z westernu stal oficiální disciplínou světové jezdecké federace FEI - čímž může být zařazen i do Olympijských her. Ne každý se musí uplatnit v této královské “westernové drezuře”, některé její prvky bývají však trenéry označovány za klíčové a základní i pro soutěže ostatní. Výběr disciplín je opravdu velký. Od přiježděnostních soutěží typu trail, horsemanship či pleasure, přes rychlostní slalomy a jízdy kolem barelů až po dobytkářské disciplíny. Elegance, akce, harmonie - to vše westernové ježdění nabízí. Postupně si jednotlivé disciplíny na stránkách Fauny představíme, stejně jako nezbytnou westernovou výstroj. Také si povíme co udělat, když se chceme stát sportovním westernovým jezdcem.
Bližší informace také na www.wrc.cz