Vzhledem k nízké druhové specifitě parazituje u koček více druhů blech. Některé napadají také psa nebo člověka. Blechy se rychle rozšíří prakticky po celém bytě, v teplých obdobích je jejich výskyt větší. Většina kožních onemocnění v létě a na podzim je způsobena blechami.
Na světě je známo asi 130 druhů blech, ale u koček se nejčastěji vyskytuje blecha kočičí. Příležitostně u koček parazituje také blecha psí, lidská, králičí, ježčí a slepičí. Dospělé blechy jsou velké až tři milimetry. Živí se tak, že prokousnou povrch kůže a sají krev z poškozených kapilár. Část krve vylučují ve formě malých černých výkalů. Ty nacházíme na povrchu kůže u kořínků chlupů a na první pohled mohou připomínat prach nebo písek v srsti. Ve vodě se rozpouští do červené barvy a tím lze jasně odlišit “bleší trus” od jiných nečistot.
Blechy kladou bílá vajíčka na hostitele, vajíčka vypadávají ze srsti a zamořují okolí. Podle teploty a vlhkosti prostředí se za 4 - 12 dní líhnou z vajíček larvy, které se živí různými organickými zbytky a hlavně bleším trusem, který obsahuje nestrávenou krev hostitele. Další vývoj larev může trvat až 200 dnů, potom se larva zakuklí na několik dnů až měsíců, případně v této formě i přezimuje. Dospělá blecha žije průměrně šest měsíců, ale může přežívat i více než rok. Dokáže hladovět i tři měsíce, ve vlhku i déle. Jedna bleší samička naklade denně asi 30 až 50 vajec.
Blechy u koček nacházíme nejčastěji v oblasti krku, beder a zádě. Následkem úporného škrábání vypadává v těchto místech srst, kůže zesiluje a často se pokrývá strupy. Může dojít k druhotné infekci a vzniku hnisavého zánětu kůže. Blechy jsou mezihostiteli tasemnic. Kočka při čistění a olizování se lehce blechu spolkne a tím dochází k nákaze. V zaživadlech kočky se z blechy uvolní vývojové stadium tasemnice a pokračuje její další vývoj.
Dalším velkým problémem jsou alergické kožní reakce, přecitlivělost na bleší kousnutí. S přibývajícím věkem kočky se přecitlivělost stupňuje a klinické příznaky mohou přetrvávat i mimo bleší sezónu. Při silném zablešení zvláště u koťat dochází k výrazné ztrátě krve a vzniká anemie. Některé kočky reagují na blechy jen nepatrně a i při značném zablešení nepozorujeme výraznější svědění.
Největší problém boje s blechami je to, že tráví většinu života mimo kočku. Vývojová stadia blech jsou velmi odolná vůči nepříznivým podmínkám zevního prostředí. Blechy se snadno přenášejí chovatelskými potřebami a mohou se v příznivých podmínkách lavinovitě množit. Proto musí být odblešení prováděno komplexně u všech zvířat v chovu a v celé domácnosti. Pelíšky je nutno často čistit a prát, vysávání koberců, čalouněného nábytku a spár snižuje počet vajíček a vývojových stadií blech v prostředí. Omyvatelné plochy je vhodné ošetřit insekticidními prostředky (neškodnými pro kočky). U koček, které se stýkají s cizími zvířaty, zvláště u volně chovaných koček, je nutno řešit problematiku blech preventivně, tj. dlouhodobě působícími preparáty aplikovanými na kočku. Pokud ovšem je kontaminované prostředí, blech se nezbavíme.
Pro přímé ošetření napadené kočky jsou nejčastěji používány spreje, pudry, šampony a jiné koupele s insekticidními látkami. Tyto pesticidní látky jsou více či méně toxické pro zvířata i lidi, časté a dlouhodobé používání nemusí zůstat bez zdravotních následků. Tyto preparáty mají obvykle rychlý nástup a jsou schopné usmrtit 100% blech, parazitujících v té chvíli na kočce. Obvykle působí jen jednorázově, málokteré působí déle.
V uzavřených chovech, kde se kočky nestýkají s cizími zvířaty nebo se nepohybují v jiném než svém prostředí, je vhodné použít hmyzí růstové regulátory. Tyto preparáty se podávají kočce ve formě tablet nebo pasty v pravidelných intervalech. Blecha saje krev takto ošetřené kočky, klade sice vajíčka, ale z těch se nevylíhnou larvy, vývojový cyklus se přeruší ( “bleší antikoncepce”). Pokud je preparát podáván dlouhodobě, asanuje prostředí a likviduje i náhodně přinesené blechy.
Obojky s antiparazitárním účinkem mají určitou nevýhodu v tom, že musí být uzpůsobeny tak, aby kočka, pokud se za obojek zachytí, jej mohla z krku stáhnout. U volně chovaných koček pak dochází k častým ztrátám obojků; pokud jsou pevné, hrozí uškrcení nebo uvěznění kočky v místě zachycení. Látky vylučované obojky mohou nepříznivě působit na člověka, zvláště na děti.. Proto je v hodnější při přímém kontaktu s kočkou ( společné spaní v posteli) obojek sundat.
Preparáty aplikované ve formě spot on, tj. kapky aplikované po rozhrnutí srsti přímo na kůži v místě za krkem (aby je kočka nemohla hned olízat), se vstřebávají do krve a postupně se vylučují do kůže. Podle druhu preparátu je délka působení až několik měsíců. Většinou nepůsobí na bázi pesticidů a jsou pro teplokrevná zvířata i lidi naprosto netoxické.
Je nejvhodnější poradit se o způsobu likvidace bleší populace i o prevenci se zvěrolékařem, který doporučí nejvhodnější způsob pro konkrétní situaci. Je nutné společně s odblešením provést i pravidelné odčervení koček. U lidí napadených zvířecími blechami se léčba neprovádí, asanací prostředí a vyléčením zvířat se zlikvidují problémy i u člověka.
Pokud kupujete antiparazitární prostředky v obchodě, nechte se od prodavače poučit o bezpečné aplikaci výrobku. Dobře si přečtěte návod k použití. Pozor, co je vhodné a bezpečné pro psa, nemusí být netoxické pro kočku. Kupte jen takový preparát, který je přímo kočkám určen.