Holub chocholatý (Ocyphaps lophotes) patří bezesporu k nejkrásnějším a také k nejrozšířenějším exotickým holubům chovaným v zajetí. Jeho domovem je...
Holub chocholatý (Ocyphaps lophotes) patří bezesporu k nejkrásnějším a také k nejrozšířenějším exotickým holubům chovaným v zajetí. Jeho domovem je Austrálie. Zde je rozšířen prakticky po celém kontinentu, s výjimkou extrémního severu a jihu. Nemá poddruhy.
Postavou je o něco větší než Hrdlička chechtavá a dosahuje délky kolem 33 cm. Převládající barva peří je šedá. Typická je černě zbarvená chocholka na temeni hlavy, která je vysoká kolem 5 cm. Obočnici má červenou, duhovka je oranžová nebo hnědá. Boky krků má bledě červené. Horní část a boky těla včetně horních ocasních krovek, zakončenými bílými hroty jsou olivově hnědé. Světle hnědá partie na křídlech má černé příčné pásky. Velké křídlové krovky jsou bíle lemované a mají bronzově zelený lesk. Letky jsou hnědé v různých odstínech, mají bílé okraje a hroty, na vnějším peří mají purpurový nebo nazelenalý lesk. Nohy jsou červené, zobák černý.
Hmotnost dospělého holuba je 145 - 150 g. Holubice je stejně zbarvená jako holub. Rozlišení pohlaví je obtížné. U dospělých holubů platí jako u všech holubovitých, že holubice má jemnější tvary. Stoprocentně to však neplatí. Mladí holubi nemají ve zbarvení lesk. Přepeřování do šatů dospělých trvá přibližně 6 měsíců.
Popis byl použit z knihy H. Dateho “Príručka pre chovatelov vtactva”.
K rozšíření chovu holuba chocholatého v zajetí přispívá nejen jeho zbarvení, ale také nenáročnost jeho chovu. Velkou předností je to, že se natolik přizpůsobil našim klimatickým podmínkám, že může být v chráněné zahradní voliéře chován celoročně. Tyto nádherné holuby jsem poprvé získal v roce 1986 od svého přítele z bývalé NDR. Byli to 4 mladí holubi a měl jsem štěstí, poněvadž se z nich utvořily dva páry. Od té doby chovám holuby chocholaté, až na dvě krátké přestávky, nepřetržitě a mohu z vlastní zkušenosti konstatovat, že jejich chov je skutečně nenáročný a přináší chovateli hodně zajímavých zážitků.
Poněvadž se jedná o větší ptáky, je lépe chovat je ve voliéře. Nemusí být veliká. Já jsem je přechodně choval i ve větší kleci (výška - 100, šířka -- 50, délka - 100 cm) na balkoně panelového domu a i zde se jejich chov dařil. Od března do konce října zde odchovali 8 holoubat.
Úspěšnost chovu hodně záleží na štěstí při sestavování chovného páru. Nyní mám již třetím rokem ve svém chovu pár, který hnízdí a vyvádí holoubata téměř nepřetržitě a od roku 1999 do konce roku 2002 odchoval celkem 24 holoubat. Je nutno dodat, že i když jsem uvedl, že snesou zimu v zahradní voliéře, tak já je přes zimní období chovám v zimní ubikaci. Tuto vytápím na teplotu mezi 15 -- 18° C. Holubi hnízdí i v zimním období.
Ke hnízdění jim poskytuji drátěný košík o průměru 20 cm a vystýlám ho nakrátko nastříhaným senem. Košík umísťuji do odlehlého rohu voliéry, přibližně 20 cm od stropu. Holubice snáší obden dvě bíle zbarvená vajíčka. Inkubace trvá 18 dnů. V sezení se střídají, stejně jako u všech holubovitých, oba partneři. Holubice sedí převážnou část inkubační doby. Holub ji střídá přes den a to přibližně od 8-- 10 hodin dopoledne do 15 - 17 hodin odpoledne. Někdy sedí na hnízdě oba partneři a to zejména před očekávaným líhnutím holoubátek. Rodiče krmí malá holoubátka týden tzv. holubím mlékem a pak přechází postupně ke krmení natrávenou potravou z volátka.
V hnízdě zůstávají holoubata 18 - 21 dnů. Když hnízdo opustí, tak je rodiče krmí přibližně další 3 týdny, než sama přijímají dostatečné množství potravy. Pak je dobré holoubátka od rodičů oddělit. U některých párů, které jsem choval, začali rodiče po této době mladé pronásledovat, jiní je naopak tolerovali, i když již seděli na dalších vejcích.
Krmení holubů chocholatých není náročné. Já je krmím směsí pšenice, prosa, slunečnice, řepky a kardi. Dále podávám vaječnou míchanici a vařenou rýži. Tuto přijímají ve větším množství zejména při krmení mladých. Velmi důležité je podávání minerálních látek a vitamínů. Já přidávám do vaječné míchanice převařené a rozemleté vaječné skořápky ze slepičích vajec a do misky jemný vápencový grit. Vitamíny podávám do vody a to Supervit D, kombinaly A+ D3 a E. Všechny výše uvedené zrniny podávám také naklíčené a do vaječné míchanice přidávám ještě Roboran pro exoty a B komplex. Pro zlepšení trávení je nutný čistý, nejlépe říční písek. Čistá a nezávadná voda je samozřejmostí a v horkém letním počasí je dobré ji alespoň jedenkrát za den vyměnit.
Pokud je některý chovatel chová celoročně v zahradní voliéře, je vhodné jim v období větších mrazů přidávat do krmení trochu semence. Také je nutné, aby měli přes zimu v zahradní voliéře na noční hřadování silnější bidla, aby si tělem zahřáli nohy. Zabrání se tím omrznutí prstů na nohou.
Pokud se týká snášenlivosti jejich chovu s jinými ptáky, tak mě se neosvědčilo s nimi v jedné voliéře chovat jiné holoubky. Zejména samci bývají vůči jiným holubům agresivní. Možná, že ve větší voliéře, osázené keři apod. by to možné bylo. Já mám však voliéry poměrně malé (170 x 150 x 70 cm), takže u nich společný chov s jiným druhem holubů nepraktikuji. Chov s jinými exoty je však možný bez problémů. Já s nimi chovám nebo jsem choval např. kanáry, amadiny, astrildy nebo čínské křepelky.
Před několika lety byl chov holubů chocholatých i v naší republice poměrně hojný. V poslední době se mě zdá, že je jich méně, což je jistě škoda. Věřím však, že si opět mezi chovateli najdou další příznivce a jejich chov se opět rozšíří. To si tito krásní holubi rozhodně zaslouží.