Alexandr čínský
Patří do rodu Psittacula, který se vyznačuje štíhlou postavou, dlouhým stupňovitým ocasem a převážně zeleně zbarveným peřím. Tento rod obývá v 25 dr...
Patří do rodu Psittacula, který se vyznačuje štíhlou postavou, dlouhým stupňovitým ocasem a převážně zeleně zbarveným peřím. Tento rod obývá v 25 druzích tropickou Afriku a Asii. V Číně se vyskytuje jeden druh v horách přes 3500 m vysokých. Obývá jehličnaté i dubové lesy. Je to velice družný pták, důvěřivý a většinou chráněný. Při nebezpečí zaletuje do hustých korun vysokých stromů. Živí se semeny, ovocem, bobulemi a pupeny stromů. V době dozrávání obilovin, rýže, kukuřice a jiných polních plodin zaletuje v hejnech do polí, kde dělá velké škody. Hnízdí v dutinách stromů nebo štěrbinách skal. Snáší 2-4 vejce. Některé druhy zahnízdí i dvakrát v jedné sezóně.
Importovaní alexandři jsou dosti choulostiví a musí se pozvolna navykat na vhodné krmení.
Našim čtenářům předkládáme barevné obrázky alexandra čínského, proto by bylo zbytečné uvádět zde popis.
V současné době je tento druh často chován a úspěšně odchováván. Je to klidný a po pečlivém uvyknutí nenáročný pták. Dosti nepříjemnou vlastností je intenzivní křik. Je také velkým ničitelem dřeva a proto je nutné chovat ho v kovových voliérách (nebo větších klecích) se silnějším pletivem. Někteří chovatelé uvádějí, že alexandry lze přezimovat ve venkovních voliérách, protože snesou i velmi nízké teploty (i -20 °C). Zastávám názor, že tyto ptáky je vhodnější chovat v kombinovaných voliérách, aby měli možnost létat na noc do vnitřní ubikace, kde je možno teplotu ovlivňovat temperováním nebo přitápěním. Alexandři potřebují dostatek čerstvých větví na oštipování.
Krmení: slunečnice, oves, semenec, lesknice, proso, pšenice, střídavě suché a naklíčené. Dále máčené boby mungo, kardi, neloupanou rýži, ječmen, kukuřici. Vhodné jsou ořechy, mrkev a různé ovoce. Celoročně musíme dávat zelené krmení všeho druhu, např. špenát, smetanka lékařská, pelyněk černobýl, čekanka, pastuší tobolka, různé trávy, klasy obilí, především pšenice aj.
Chov: Dřívě byl Alexandr čínský chován většinou v zoologických zahradách (Praha, Brno, Dvůr Králové). Nyní je k vidění i v soukromých chovech, kde je úspěšně odchováván. Potřebuje umístit ve větších voliérách, např. 2,5x1,5x2 m (DxŠxV). Osvědčilo se používat hnízdní budky velikosti 30x30x50 cm s vletovým otvorem 10 cm. Doba hnízdění začíná v dubnu. Snůška čítá obvykle 3 vejce, inkubační doba je 28-31 dnů. Vylíhlá mláďata jsou porostlá bílým chmýřím. Při odchovu mladých je nutno doplnit uvedený sortiment krmení také vaječnou míchanicí, namočenou houskou, strouhanou mrkví, suchou vaječnou směsí tovární výroby. Pokud mláďata dobře rostou, vyletují z hnízda asi za 50 dnů. Zbarvení hlavy mají mláďata zelené, celkové zbarvení peří je v porovnání s barvou dospělých ptáků tmavší, zobák je zpočátku zbarven oranžově červeně. Do podzimu zobák zčerná, v dalším roce samečkům horní čelist opět zčervená.
Dovozy: První dovoz alexandrů čínských se uskutečnil okolo r. 1899. V r. 1924 byl dovezen do zoo v Londýně. Býval vždy vzácně chován, až ve 30. letech byly dovozy častější. První odchov byl zaznamenán v r. 1930 (USA). Evropské odchovy: Anglie 1933, 34, 35, 1947, 1956. Belgie 1950, Německo 1963. ČSR 1965 ZOO Praha, 1974 ZOO Brno.
