Naučte se o nás starat

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem, pokračování z Fauny č. 7.

Chov drobných hlodavců

Chov drobných hlodavců nečiní potíže, pokud neuniknou a nerozptýlí se po bytě. Jejich ubytování musí odpovídat jejich hlodavým schopnostem. Zároveň však díky stále dorůstajícím zubům kousat potřebují a tak jim nabídneme alespoň hodně tvrdé pečivo nebo větvičky. I zdánlivě neobratné druhy (křeček) dokáží v mezeře vyšplhat hodně vysoko. Mnoho z nich jsou zvířata noční, vyvíjející v tuto dobu nečekaně hlasitou aktivitu. Ve dne obvykle spí a při vyrušení neváhají bolestivě kousnout. Jiní bezhlavě vyběhnou z doupěte a poraní se nárazem o stěnu (zemní veverky). Samice s malými mláďaty je občas po vyrušování sežerou. Především divocí hlodavci (např. pišťuchy) jsou zvířata, na nichž dosud žije blecha morová, přenášející lidskou morovu nákazu, která dosud na světe existuje.

Potíže by neměly nastat ani u chovu hmyzožravců, kam patří řada drobných zvířátek. V dostatečně velkém prostoru lze držet skupinku plodožravých letounů (např. kaloňů), což jsou velice zajímavá zvířata.

Šelma

Další problémovou skupinou zvířat jsou šelmy. Tak jako u opic, realisté je chovají v přiměřeně velkých a zabezpečených prostorách. Iluzí je doufat ve společný život s velkou kočkou pod jednou střechou. Konflikt dříve nebo později přijde a vzhledem k fyzické převaze těchto zvířat bude jejich majitel mluvit o štěstí, vyvázne-li živý. Platí to především o samcích, kteří se seženou daleko snáze.

Malé šelmy tolik lákavé nejsou, i když se pro chov hodí daleko více. Poskytujeme jim dostatek klidu, zvláště samicím s mláďaty. Kromě toho, že je může sežrat, dovede je účinně bránit.

Většina šelmiček jsou poměrně otužilá zvířata, kterým v zimě stačí temperovaný prostor, vybavený případně lokálním zdrojem tepla. Určité procento samců kunovitých šelem (norci, fretky) se chová při říji k samicím vysloveně hrubě. Kousáním do hlavy a krku je dovedou vážně poranit. Lépe je takového surovce z chovu vyřadit nebo pár po prvním odpáření rozdělit.

Pásovci a koňovití

Zajímavá zvířata jsou pásovci. Jejich bydlení musí především vzdorovat hrabání, kterému se věnují s nevšední pílí. Vyžadují teplo a dostatek prostoru, který neúnavně prozkoumávají.

Bez větších potíží je chov koňovitých lichokopytníků, kteří jsou skromní a otužilí. Potřebují dostatečně veliký výběh.

Nedoporučuje se vstupovat k dospělým hřebcům, nejsme-li si jisti jejich mírumilovností. Na měkkém podkladu mohou těmto zvířatům přerůstat kopyta. Držení tapírů a nosorožců se zatím ještě mezi chovateli nevžilo, stejně jako slonů. V tomto případě však vím o nadšenci, který se ucházel o vyřazenou slonici z cirkusu. Naštěstí ji nedostal. Zřejmě by s ní vyšel po dobrém, ale ubytovat ji a opatřit kvanta potravy by bylo nad jeho síly.

•pokračování ve Fauně č. 9

(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA.)