Starověký holubník

Holub patří k nejstarším domestikovaným ptákům, a i když nelze s určitostí říci, kdy a kde tento proces začal - zřejmě opakovaně na různých místech a v různých dobách - přece jen se pozornost soustřeďuje na oblast Předního Východu a dobu zhruba před 6000 lety, tj. oblast výskytu divokého skalního holuba a současně oblast vyspělých starověkých kultur, které již znaly usedlé zemědělství včetně obdělávání půdy.

Holub a člověk

Kratochvíl (1973) uvádí, že lze mít za to, že k prvním domestikačním pokusům došlo proto, že člověk sdílel s holubem skalním skalní skrýše (např.rozsedliny, jeskyně) a bystré smysly holuba varovaly člověka před hrozícím nebezpečím. Později k tomu přistoupily důvody náboženské: jak v pohanských kultech, tak i u velkých světových náboženství (judaismus, křesťanství, islám) je holub symbolem ducha, míru, lásky a plodnosti. V Knize knih - Starém Zákoně - je to právě holubice, která přináší do Noemovy archy poselství, že potopa světa končí.

Holub jako symbol i zpestření jídelníčku starých národů

Člověk je však tvor myslící nejen nábožensky, ale i vysoce racionálně. Lze se tedy oprávněně domnívat, že holub byl sice uctíván jako symbol, ale současně sloužil i jako vítané zpestření jídelníčku starých národů. Pro usnadnění a zjednodušení soužití ( a využití) jim Asyřané, Minojci, Hebrejci i Egypťané stavěli kamenné věže, v nichž mohli holubi hnízdit. Tato praxe leckde vydržela dodnes.

Římané zavedli chov domácích holubů pro maso v celém svém impériu a rovněž jim budovali holubníky neboli columbaria. Tak se domácí holub a konzumace jeho masa rozšířily od Dunaje (Rakousko), přes Středozemí až po Přední Asii. Ale abychom starým Římanům nepřipisovali výlučně “spotřebitelské” návyky: spisovatel Varro na samém konci starého letopočtu uvádí nejen, že je chov holubů velice rozšířený, ale že se Římané těší i z velké barevné a tvarové rozmanitosti chovaných holubů a velké proměnlivosti při jejich křížení.

Jak starověké columbarium vypadalo?

Jak takové starověké columbarium vypadalo, můžeme vidět dodnes. Má podobu kamenné kulaté věže s četnými, většinou zcela pravidelně rozmístěnými výstupky a dutinami, které jistě byly (a místy stále jsou) pro holuby značně lákavé. To co vidíme na připojeném snímku jsou zbytky z kolumbária v pevnosti Masada v Izraeli, na planině nad Mrtvým mořem. Postavit ho dal judský král Herodes Veliký - ano, ten co dal povraždit nemluvňátka - před dvěma tisíci lety, kolem roku 30 př.n.l., aby “sloužilo chovu holubů”.