Dnes bych si dovolil seznámit nové zájemce o chov brouků s čeledí: Dynastidae - nosorožíci. Na rozdíl od zlatohlávků (Cetonidae) vyžadují nosorožíci substrát daleko bohatší na trouch z listnatých stromů, nejlépe z buku či dubu. Nejideálnější by byl poměr 1 : 1, listovka : trouch. Do takto připraveného substrátu můžeme přidat i celé kusy ztrouchnivělého, nejlépe “bílého” dřeva.
Na dno nově zakládaného insektária vložíme 15 - 20 cm vrstvu mírně vlhkého substrátu namíchaného ve výše popsaném poměru 1 : 1. Substrát je potřeba udržovat stále mírně vlhký, proto jej alespoň obden jemně postříkáme vlažnou vodou z postřikovače na květiny.
Dále umístíme do insektária větvičky či členitější kořen. Nejen kvůli dekoraci, ale i pro případ přepadnutí brouka na záda, aby našel oporu k otočení. Nosorožíci patří již k větším druhům brouků a dalo by se říci i robustnějším oproti např. zlatohlávkům. Proto mají také větší problémy s otočením.
Do takto připraveného insektária již můžeme s klidem vypustit naše nové svěřence.
Ideální je chovat v jedné nádrži vždy jen jeden pár nebo jednoho samce a více samic. Samci jsou dost agresivní a silnější jedinec dokáže ve vzájemných půtkách i zabít slabšího soupeře stejného pohlaví. I zde samozřejmě záleží na velikosti a členitosti ubikace. Teplota stačí pokojová 24 - 26° C.
I zde nám ke krmení nejlépe poslouží silnější kolečko banánu či jiného sladkého ovoce. Osvědčilo se předkládat potravu v pozdních odpoledních hodinách, protože brouci začínají být aktivní až navečer a v noci. Předložené ovoce můžeme ponechat v insektáriu ještě do dalšího dne, ale pak je vhodné nespotřebovaný zbytek odstranit a nahradit čerstvým. Předejde se tak vzniku různých plísní a rozmnožování ovocných mušek rodu Drosophila.
Vodu přijímají brouci povětšinou z ovoce, ale někdy je můžeme pozorovat i při pití vody z kapek, když rosíme substrát v insektáriu.
Brzy po spáření začne samice klást do substrátu vajíčka, z kterých se asi po třech týdnech líhnou larvičky. Vzhledem k tomu, že samičky kladou vejce od prvního měsíce svého života postupně, nalézají se brzy v substrátu různá vývojová stádia od vajíček až po již větší larvy označované jako L1 a L2. Zde se pak nabízejí dvě možnosti odchovu:
1. Můžeme larvy (popř. i vajíčka) jednou za 3 - 4 týdny odebírat a umísťovat je do PVC krabiček po jedné (pro vajíčka stačí krabičky od filmů) nebo po skupinách téhož vývojového stádia do větších krabic se stejným substrátem jako byl v chovném insektáriu. Nevýhodou je, že při manipulaci hrozí poničení čerstvě nakladených vajíček, která jsou poměrně křehká.
2. Můžeme nechat všemu přirozený průběh a počkat až uhynou naši chovní brouci a teprve pak opatrně přebrat celý substrát a roztřídit pak larvy dle velikosti do připravených PVC krabic se substrátem. Larvy nemají kanibalistické sklony a ztráty jsou minimální.
Já bych se přikláněl k první možnosti odchovu, ačkoliv je pracnější.
Zkontrolujeme stav krmení, případně vyměníme za čerstvé a celé insektárium lehce postříkáme (rozprašovačem) vlažnou vodou. Zamezíme tím vysychání substrátu.
Spatříme-li, že některý brouk leží na zádech a marně se snaží otočit zpět na nohy, pomůžeme mu.
Nejběžněji chované druhy:
Xylotrupes gideon, Dynastes hercules, Chalcosoma atlas, Megasoma actaeon a Allomyrina dichotoma.
Tolik k nejběžněji chovaným druhům u nás. Jejich fotografie najdete na internetu u našich i zahraničních chovatelů.
Samec má na rozdíl od samice na hlavě rozvětvený roh tvarem připomínající “Y” a ze středu horní části štítu mu vychází druhý roh, rovněž na konci rozvětvený ve tvaru písmene “Y” obloukem směřující k dolnímu rohu.
(Zde pozor při manipulaci, zvednutím hlavy může oba konce spojit, čímž vzniknou jakési kleštičky, kterými dokáže znatelně štípnout. Proto při jakékoliv manipulaci, samce uchopíme palcem a ukazováčkem ze stran, v místech mezi krovkami a štítem.)
Samice tuto dominantní “ozdobu”, dle které byla pravděpodobně pojmenována celá čeleď nosorožíků, nemá.
Samec má štít, hlavu i nohy leskle černě zbarvené, jen krovky mají tmavě hnědočerný odstín.
Samice je zbarvena stejně, jen štít nemá hladký, leskle černý jako samec, ale má jej jemně drsný.(viz.foto)
Samci dorůstají 5 - 6 cm, samice 4 - 5 cm.
(V mém chovu měl doposavad největší odchovaný samec 5,5 cm.)
Vývoj od vajíčka po imago trvá 7 - 12 měsíců. I zde záleží na teplotě, ve které larvy chováme. Po celou dobu průběžně kontrolujeme vlhkost substrátu, který udržujeme stále mírně vlhký a v případě spotřebování obměníme za nový. Když larva projde všemi třemi vývojovými stádii, dochází k zakuklení. V kukle pak již probíhá přeměna larvy v brouka. Tato přeměna trvá měsíc až dva. Substrát s kuklami již nevlhčíme. Kukly jsou křehké, lehce zranitelné a nadměrné vlhko by je mohlo poškodit. Imaga by pak mohla být různě zdeformovaná, s poničenými křídly i krovkami.
Nově vylíhlé jedince můžeme již umístit do připraveného insektária. Noví brouci se zahrabou do substrátu, kde ještě pár dnů zůstanou a nepřijímají zatím předloženou potravu. Proto musíme krmení kontrolovat a obměňovat, abychom předešli tvorbě různých plísní a roztočů. Z vlastní zkušenosti s chovem těchto dnes již “klasických” nosorožíků mohu odpovědně říci, že při dodržení výše popsaných zásad není problematický a mohu jej vřele doporučit i začátečníkům.
Čeleď Dynastidae je pro chovatele velmi atraktivní a zajímavá. Doba vývoje je sice zvlášť u některých druhů (např. Dynastes hercules - až 24 měsíců) poměrně dlouhá, ale já osobně si myslím, že výsledek stojí za to. Nejen že to chovatele učí trpělivosti, ale když se vám podaří odchovat např. z centimetrové (L1) larvy od D.hercules (po právu patřící mezi největší brouky na světě) - imago samce, který měří nad 15 cm, můžete si blahopřát k takovému “ohromnému” chovatelskému úspěchu.
Proto bych chtěl všem popřát hodně trpělivosti a toho tzv. “chovatelského štěstí” při chovu a odchovu čeledi Dynastidae. Pokud by jste měli ještě nějaký dotaz, můžete mi napsat na e-mail: coleoptera@tiscali.cz. Rád Vám poradím, popř. budu kontaktovat zkušenější chovatele.
Všem přeji hodně štěstí a úspěchů v chovu.