Chameleon mellerův (Chamaeleo melleri) - poznámky k chovu

Chameleon mellerův je největším chameleonem africké pevniny a aspiruje i na post největšího chameleona světa. Literatura uvádí u tohoto druhu délku samců až přes 70 cm (max. 72,3 cm), přičemž samice jsou poněkud menší. Většina zvířat dosahuje délek mezi 50 až 60 cm.

Popis

Protáhlá hlava může být až 8 cm dlouhá. Mezi očnicemi na vrchu nosu je vidět několik mm vysoká hrana (může být až 10 mm dlouhá), která zde vytváří jakýsi nepravý roh či nosní výběžek. Ten se začíná vyvíjet až u větších jedinců delších jak 30 cm. Často však chybí vlivem odření při odchytu a transportu. Hlava nese na temeni dva párové límcové laloky, zasahující až do lopatkové oblasti. Tyto laloky jsou zřejmě relativně (v poměru k hlavě a tělu) i absolutně, největší v celé čeledi Chamaeleonidae.
Hrdelní ani břišní hřeben není vyvinut, na hřbetě v páteřní linii se od límcových laloků až na ocas táhne vlnitý hřeben. Do barevné palety Ch. melleri patří odstíny zelené, žluté, hnědé a černé. Nejčastější zbarvení těla je světle zelené se žlutými skvrnkami a širokými příčnými pruhy.

Zoogeografie, biotop

Rozšíření chameleona mellerova sahá od lesostepí Tanzánie, přes severní Mozambik (Niassa) až po Malawi. Zde obývá vysoké koruny stromů, a to jak v divoké přírodě (akácie), tak i v blízkosti lidských sídlišť a v zahradách. Žije jak na úrovni hladiny moře, tak i v nadmořských výškách kolem 600 m n. m.
Teploty se zde pohybují ve dne až k 30° C, v noci klesají na 18 - 24° C. Vlhkost vzduchu kolísá mezi 50 - 60 % ve dne a 80 - 90 % v noci. Roční úhrn srážek je kolem 1000 mm. Nejvíce prší v březnu až květnu (velké deště), před nimiž je asi tříměsíční období malých dešťů (listopad až leden), oddělené sušším únorem. Ve zbylých měsících (s 20 - 30 mm srážek za měsíc) trvá “velké období sucha”.

Chov v teráriu

Literární zmínky o jeho životě a chovu v lidské péči jsou prozatím minimální a to i přesto, že již před lety byl často importován a několikrát se podařil i jeho odchov. Již pro svůj impozantní zjev a velikost se pro jeho chov osvědčila nejlépe celá jedna místnost, okenní terárium nebo chov volně ve vhodně upravené a vybavené části pokoje. Jen tak je ve většině soukromých chovů možno dát těmto obrům mezi chameleony dostatek místa pro pohyb.
Jako obvykle u chameleonů, je i u tohoto druhu důležitá dostatečná intenzita světla (např. dvojice zářivek) doplněná bodovým tepelným a světelným zářičem (např. halogen). Denní teploty vzduchu by neměly překračovat 25° C (pod halogenem až 30° C), v noci pokles teplot na 18 - 20 °C. Kromě silnějších větví by ubikace, rozlehlé terárium nebo pokoj, měly být vybaveny i vzrostlými pevnějšími rostlinami (Ficus benjamina, Schefflera sp.). Alespoň na části dna musí být asi 30 cm vysoká vrstva mírně vlhkého substrátu (směs rašeliny a písku). Rosení provádíme denně s tím, že minimálně 2 x týdně nabídneme jednotlivým zvířatům vodu individuálně přímo z rozprašovače nebo umělohmotné stříkačky.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit velkou žravost tohoto chameleona. Ihned reaguje např. na saranče stěhovavé (Locusta migratoria), cvrčky dvouskvrnné (Gryllus bimaculatus) a cvrčky banánové (Gryllus assimilis), velké larvy brouka druhu Zophobas morio, zlatohlávka Pachnoda peregrina atd. Doplňkem potravy, který bez problémů zvládne, mohou být neosrstěná (i osrstěná) mláďata drobných savců - laboratorních myší a potkanů. V přírodě se nerozpakuje sežrat menší chameleony (zřejmě i vlastní mláďata) a menší druhy ptáků. Rozbory obsahu žaludků čerstvě chycených zvířat podporují domněnku, že i tito chameleoni čas od času přijímají rostlinnou potravu. Prakticky každé nabízené sousto je při zkrmování nutné poprášit některým z osvědčených vitamino-minerálních přípravků (Roboran, Plastin, Vitamix).

Samci jsou vzájemně velmi nesnášenliví, proto je nutný oddělený chov. Samice mohou žít společně i v menších skupinkách. Někteří chovatelé měli umístěné zvlášť i jednotlivě chovaného samce a samici. V pravidelných odstupech zkoušeli připustit samici do terária samce. Chameleoni na sebe reagovali příčným kýváním těla, téměř pravoúhle k tělu vztyčenými límcovými laloky a stresovým skvrnitým zbarvením. Teprve po několikerém pokusu došlo k páření. Chameleon mellerův je oviparní druh, samice snáší do vyhrabané jámy až 74 vajec (v průměru kolem 50) o velikosti asi 13 - 14 x 18 - 20 mm. Inkubace probíhá v plastových dózách s vermikulitem, při teplotách mezi 25 - 28° C. K líhnutí mláďat dochází po 80 až 91 dnech. Odchov malých chameleonků (při narození měří 82 - 108 mm) probíhá v menších teráriích (20 x 30 x 30 cm) po 6 mláďatech při teplotě nejvýše 28° C. Umístit každého zvlášť do samostatného terária je nezbytné ve věku 6 - 7 měsíců. Za 8 měsíců mohou mláďata dosáhnout celkové délky kolem 28 cm. Pohlavní dospělost se dostavuje asi po 18 měsících. Přesto určení pohlaví přináší značné problémy i u velikých starších zvířat.
Chameleon mellerův patří mezi druhy, které se při adekvátní péči dožívají v zajetí velice vysokého věku (alespoň v chameleoním měřítku). Nepřekvapuje proto, že u špičkových chovatelů chameleonů jsou u tohoto fascinujícího afrického obra zaznamenány údaje o úhynu až ve věku 12 - 15 let.

Literatura:
Henkel F. W. & S. Heinecke, 1993: Chamäleons im Terrarium. Landbuch Verlag Hannover 158 pp.
Nečas P. 1995: Chamäleons - bunte Juwelen der Natur. Edition Chimaira bei Bücher kreth, Frankfurt am Main, 249 pp.
Tröger M. 1995: Teil I. Chamaeleo (Trioceros) melleri (Gray, 1864). Sauria 17 (1):1-2.