ZOO Ústí nad Labem
Když v roce 1908 založil na pozemcích bývalé cihelny významný ústecký obchodník a náruživý amatérský ornitolog Heinrich Lumpe svojí soukromou ptačí rezervaci, nikdo netušil, že se z ní jednou stane velká a moderní zoologická zahrada.
Vznik ZOO
Pozemky na svahu Mariánské skály zakoupené od města ho stály nejenom značnou dávku úsilí, ale hlavně obrovské finanční prostředky, i když měly zpočátku pouhých 6 ha. V roce 1914 byl “Lumpepark” zpřístupněn veřejnosti a kupodivu vzkvétal i navzdory 1. světové válce. Po zakladatelově smrti v roce 1936 převzal starost o park s nebývalým nadšením jeho hlavní zahradník, který se ještě s několika dalšími spolupracovníky přičinil o jeho další, bezproblémové fungování. Teprve po druhé světové válce, při níž nebylo na nějaké zvelebování nejenom ani pomyšlení, natož dostatek peněz, se začaly v bývalé ptačí rezervaci budovat první ohrady pro zvířata a park začíná plnit funkci jakéhosi zookoutku pro místní obyvatele. Byla zde umístěna srnčí zvěř (Capreolus capreolus), tlustoocasé karakulské ovce (Ovis aries), bažanti zlatí (Chrysolophus pictus) a dokonce i hnědí medvědi (Ursus arctos). Jak byly postupně budovány nové klece a výběhy, úměrně s nimi se zvětšovala i celková rozloha nově se rozrůstající zoologické zahrady. Ta má k dnešnímu dni téměř 30 ha a chová kromě běžnějších zvířat i přes 220 vzácných a ohrožených druhů (EEP, ESB, ISB, RDB, CITES) ve víc jak 1200 jedincích, z nichž u většiny jsou samozřejmostí pravidelné, každoroční přírůstky.
Orientace na exotická zvířata
Současná zoologická zahrada se svým zaměřením orientuje spíše na exotická zvířata, i když v chované kolekci najdeme pochopitelně i některé evropské druhy. Celkový počet chovaných druhů přesahuje dnes číslo 180 ve více jak 2000 jedincích. Ústecká ZOO (ostatně tak jako všechny zoologické zahrady) je neziskovou organizací, a tak je prakticky odkázána na dotace státu, sponzorské dary a příspěvky, adopce zvířat organizacemi i jednotlivci a částečně na nevelké příjmy z prodeje vstupenek a suvenýrů. Přesto neustále probíhají (pochopitelně v rámci finančních možností) rekonstrukce starších či výstavba úplně nových výběhů a pavilonů, kde jsou již nemoderní ocelové mříže nahrazovány širokými příkopy, případně dostatečně silným sklem. Rekonstrukci se nevyhnul např. pavilon pro orangutany (Pongo pygmaeus), rozsáhlé úpravy a přestavbu zaznamenal i pavilon šelem nebo výběh mandrilů rýholících (Mandrillus sphinx).
Nelze opomenout výstavbu bazénu pro lachtany kalifornské (Zalophus californianus), výběh pro nosorožce tuponosé (Ceratotherium simum), zebry Hartmannové (Equus zebra hartmannae) a žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi), osly somálské (Equus africanus somaliensis), slony asijské (Elephas maximus), anoa nížinného (Bubalus depressicornis depressicornis) a pandu červenou (Ailurus fulgens), kterou se také daří v této zoologické zahradě (jako v jedné z mála na světě) úspěšně rozmnožovat. Nejaktuálnější v současné době je nejspíš ekologický projekt na využití obnovitelných zdrojů energie, který obnáší hloubkový geotermální vrt poblíž vchodu do zahrady. Můžeme zde proto vidět 18 m vysokou vrtnou věž, což se v jiných zoologických zahradách opravdu jen tak nevidí. Horká, termální voda bude využita jak k levnějšímu vytápění všech objektů, tak pro bazén pro slony a navíc i jako zdroj užitkové vody, který v ZOO doposud citelně chybí.
Zajímavou atrakcí je také nový keramický plot u hlavního vchodu, který se tak nechvalně proslavil známou aférou v Matiční ulici, za zmínku ale stojí i vybudování nového, moderního WC, které však neukáznění návštěvníci bůhví proč ničí a devastují. V letech 1998 - 1999 byly v pavilonu exotária přestavěny původní nevyhovující terária na atraktivní, prostorné ubikace, které jsou nyní ozdobou a chloubou celého pavilonu. Asi poslední novinkou z dubna 2002 je zřejmě slavnostní otevření nové expozice pro tropické žáby a obojživelníky, která se jistě brzy rozroste o další nové exotické druhy.
Pro děti
ZOO v Ústí n. Labem však nezapomíná ani na děti, u kterých je právě výchova ke kladnému vztahu k přírodě nanejvýš aktuální. “Naučnou stezku dinosaurů” lemují dřevěné makety vyhynulých prehistorických zvířat, “Dětský svět” zase pestře barevné laminátové repliky zvířat současných, spolu s hojně využívanými tobogány. Velice oblíbená je tzv. “Dětská ZOO”, kde jsou umístěna ve volně přístupném výběhu některá domestikovaná zvířata jako jsou kozy a ovce, jež si mohou děti pohladit a dokonce je z ruky i nakrmit. Pravidelně jsou během roku pořádány různé výchovné akce, které dětem poskytují kromě poučení i dobrou zábavu. Pro hladové a žíznivé návštěvníky jsou v areálu otevřeny dva bufety, přes léto je v horní části zahrady k dispozici i stylová restaurace Koliba. Pro větší atraktivnost jsou v denním rozvrhu pro návštěvníky zahrnuty i četné předváděcí akce, jako je krmení medvědů, pelikánů, mandrilů a tuleňů, letové ukázky dravců, výcvik lachtanů, procházky slonů a jejich cvičení, nebo jízda na ponících, určená hlavně pro děti. Čas jednotlivých atrakcí je co nejvíce přizpůsoben celkové trase prohlídky tak, aby jich návštěvníci měli možnost zhlédnout pokud možno co nejvíce.
Pavilon exotária
Jako nadšený terarista a chovatel hadů, bych se ještě rád pozastavil u pavilonu exotária, které v letech 98 - 99 prodělalo zásadní rekonstrukci a jeho původních dvanáct nevyhovujících terárií bylo přebudováno na pouhých sedm, zato však moderních, velkoprostorových expozic. Ačkoliv se ZOO v Ústí n. Labem zrovna nespecializuje na chov plazů, přesto je kolekce chovaných druhů ( přes 30 ) celkem bohatá a dosáhla i některých zdařilých odchovů. Expozice se v současnosti může pochlubit deseti druhy želv - jak vodních, tak i suchozemských, dvěma druhy leguánů (leguánem zeleným Iguana iguana a leguánem kubánským Cyclura nubila), oběma druhy jedovatých korovců (korovcem mexickým Heloderma horridum a korovcem podezřelým Heloderma suspectum), agamami kočinčinskými (Physignathus cocincinus), aligátory severoamerickými (Alligator mississippiensis), kajmany zakrslými (Paleosuchus trigonatus), krokodýlem čelnatým (Osteolaemus tetraspis), nebo scinkem obrovským (Tiliqua gigas). Z hadů jsou to především korálovky, ať již korálovky pruhované floridské (Lampropeltis getulus) několika subspecií, nebo korálovky sedlaté sinalojské (Lampropeltis triangulum sinaloae). Dále jsou to čtyři druhy krajt - krajta tmavá (Python molurus bivittatus), krajta písmenková (Python sebae), krajta mřížkovaná (Python reticulatus) a krajta královská (Python regius), dva druhy hroznýšovců - hroznýšovec duhový (Epicrates cenchria) a hroznýšovec kubánský (Epicrates angulifer), hroznýši královští (Boa constrictor), anakonda velká (Eunectes murinus) a některé druhy užovek Colubridae, - za všechny jen užovky červené (Elaphe guttata), nebo užovky obrovské (Hydrodynastes /Cyclagras/ gigas). Celkový počet chovaných plazů je okolo 120 jedinců.
Rozmnožování ohrožených zvířat
Mezi největší úspěchy ústecké ZOO se řadí rozmnožování vzácných a mnohdy velice ohrožených zvířat, jejichž populace se ve volné přírodě odhadují na pouhé stovky, často však jen na poslední desítky jedinců. Mezi takové druhy patří mimo jiné třeba již zmíněný orangutan bornejský, osel somálský, anoa nížinný, nosorožec tuponosý, žirafa Rothschildova a mnoho dalších. Výčet všech odchovaných zvířat by pochopitelně daleko přesáhl rozsah tohoto článku, proto jen heslovitě - například v roce 2000 to bylo víc jak šedesát mláďat různých savců, přes sto dvacet ptáků a téměř čtyřicet odchovaných plazů. Většina z nich však v ZOO dlouho nezůstane. Poslouží k výměnnému obchodu za jiná zvířata, jak v rámci českých, tak i světových zoologických zahrad. Díky výměně svých odchovů tak mohou zahrady získávat stále nová a dokonce i velmi vzácná zvířata, aniž by za ně musely zaplatit mnohdy astronomickou částku.
Stále je ale co zlepšovat a ještě nově vybudovat. Vedení zoologické zahrady v čele s ředitelkou ing. Zdenkou Jeřábkovou se snaží řešit celou řadu problémů, ať už finančních, tak z oblasti infrastruktury. Palčivým problémem je například nedostatečné parkoviště pro návštěvníky, systém a kvalita pochůzkových cest nebo nedořešená doprava starších, či handicapovaných návštěvníků do horní části ZOO (převýšení mezi dolní a horní částí zahrady je totiž téměř 100 metrů).
Statut moderní zoologické zahrady
Přes všechny potíže si ústecká ZOO vybudovala statut moderní a úspěšné zoologické zahrady světové úrovně, o čemž svědčí i nové členství v prestižní organizaci WAZA (Světové asociace zoologických zahrad a akvárií). Jejím prezidentem byl v sedmdesátých letech, kdy fungovala ještě pod jménem IUDZG (Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad), známý český zoolog a ředitel pražské ZOO, prof. Zdeněk Veselovský. Zoologická zahrada v Ústí n. Labem se kromě samotného chovu zvířat angažuje i v kulturně výchovné činnosti a v četných domácích i celosvětových ekologických programech. Za všechny mohu jmenovat třeba mezinárodní petiční kampaň BUSHMEAT, apelující na masové vybíjení zvířat v afrických tropických pralesích, nebo podobnou kampaň na záchranu deštného pralesa, z jehož původní rozlohy 1228 km čtverečních zbylo pouhých 7,5 % !!! Vzhledem k tomu, že ve zdejších pralesích je víc jak 60 % druhů savců, 30 % plazů a dokonce 90 % obojživelníků endemických, bylo by zničení i tohoto zbytku kdysi gigantického území nenahraditelnou ztrátou pro celé lidstvo. ZOO v Ústí n. Labem úzce spolupracuje s odbornými pracovišti celé republiky a každý rok vydává sborník odborných prací Fauna Bohemiae Septentrionalis , v kterém publikují přední zoologové z celé republiky. Svoje úspěchy, ale i problémy prezentuje kromě propagačních letáčků také na internetu; poměrně zdařilé stránky lze kdykoliv navštívit na adrese: www.zoousti.cz.
Přední pracovníci se pravidelně zúčastňují poznávacích cest, studijních pobytů a konferencí v zoologických zahradách takřka celého světa, aby pak nabyté vědomosti mohli uplatnit při chovu vzácných zvířat i u nás. Svoje znalosti naopak předávají zase zahraničním ošetřovatelům, pokud nemají s určitými druhy zvířat zkušenost. Díky obrovskému pokroku v technice, v odborných vědomostech, ale i koordinované spolupráci mezi světovými ZOO, se dnes v zoologických zahradách odchovává tolik zvířat, že je často nutná určitá regulace chovu. Ne všechny zahrady jsou totiž schopny či ochotny přijmout namnožená zvířata, kterých je v mnoha případech o hodně víc v péči člověka, než v celé volné přírodě. Navíc se v zajetí většinou dožívají podstatně vyššího věku, než na tzv. “zlaté svobodě”, což znamená, že je občas nezbytné podávat zvířatům dokonce i antikoncepci. Jiný problém nastává pochopitelně u kriticky ohrožených druhů, kde je co největší počet zdravých mláďat naopak velmi žádoucí. Silný genetický materiál a jeho dostatečné množství totiž značně zvyšuje šanci na reintrodukci, to znamená opětovné vysazování v zajetí odchovaných zvířat na svoje původní přírodní lokality.
Většina obyvatel Ústeckého kraje má ke “své” zoologické zahradě velice vřelý vztah, o čemž svědčí i stále stoupající počet návštěvníků. Vždyť již za několik málo let oslaví ústecká ZOO svoje sté narozeniny. Devastace a úbytek původního životního prostředí a neustále se rozpínající lidská populace, to vše pochopitelně vede k podvědomé touze po návratu k přírodě, zejména městských obyvatel. Výlet do ZOO v Ústí n. Labem, která se stala velice oblíbenou oázou klidu a živé přírody v této severočeské metropoli, se stává pokaždé malým svátkem, ať již je návštěvníkem nějaký renomovaný zoolog, nebo třeba jen rodinka s dětmi.
Literatura:
Propagační materiály ZOO Ústí n. Labem
Člověk a zvíře - prof. Zdeněk Veselovský ( Academia )
Zoologické zahrady - L. J. Dobroruka a kolektiv (SPN Praha)
Internetové stránky:
