Holub korunáč

Holubi korunáči (GOURA CRISTATA - Korunáč modrý), (GOURA SCH. SCHEEPMAKERI - Korunáč červenoprsý) a (GOURA V. VICTORIA - Korunáč vějířový) jsou největšími zástupci holubovitých ptáků.

V přírodě mají svůj domov na Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Každý z těchto druhů má ještě dva poddruhy (podle H. Datheho). Areály jejich rozšíření se vzájemně nedotýkají.

Tento pravděpodobně nejkrásnější holub má název podle typické chocholky na hlavě. Nejvzácnější je korunáč vějířový (GOURA V. Victoria).

Korunáč modrý má opeření šedé až břidlicově modré v různých odstínech. Výjimkou je červenohnědý plášť a velké křídlové krovky, které jsou při kořeni bílé a na hrotech červenohnědé. Tím vzniká široká bílá křídelní plocha. Široký pásek na konci ocasu je světle šedý. Oči jsou umístěny uprostřed širokých černých pásků, které začínají u kořeně zobáku a vyúsťují blízko ucha do špice. Duhovka je zářivě červená, zobák je šedý. Nohy má masově červené. Celková délka je 75 cm, délka křídla je 38 cm a délka ocasu je okolo 25 cm. Hmotnost je uváděna okolo 2,5 kg. Holubice je stejně zbarvená jako holub, pouze je v postavě jemnější. Popis byl použit rovněž od H. Datheho.

Korunáči se v přírodě stejně jako v zajetí zdržují ve dnech převážně na zemi. Poněvadž se jedná o velké ptáky, musí tomu odpovídat i chovatelské prostory. Musím podotknout, že v tomto případě nemohu použít vlastní zkušenosti s jejich chovem, poněvadž cena těchto holubů je příliš vysoká (ti nejlevnější korunáči modří stojí okolo 100 000 Kč/pár). Z tohoto důvodu jsou u nás chováni až na malé výjimky v zoologických zahradách.

Jak jsem již uvedl, potřebují větší prostory, aby se mohli pohybovat bez většího omezení a mohli bez problému vzlétnout na noční hřadování. Na bidla použijeme silnější a pevné větve. Jako podklad pro hnízdo jim v zajetí poslouží nejlépe mělký pletený koš o průměru alespoň 75 cm. Ten umístíme do výšky 1,5 - 2 m nad zemí a musí být pevně připevněný, aby ho holubi nemohli shodit. Jako hnízdní materiál použijeme tenké větvičky (například z vrby). Holubice je podle údajů v literatuře při páření aktivnější. Pobíhá kolem holuba a zvedá křídla. Často uchopí zobák holuba a krátce zasyčí, pak dochází ke kopulaci. Holub při toku se před holubicí uklání s postavenými křídly a vydává hluboký bublavý zvuk. Holubice snáší jedno vajíčko a spolu s holubem se střídá v sezení 28 dnů. Holoubě je zpočátku stejně jako u všech holubovitých krmeno tzv. holubí kaší a pak je rodiče postupně začínají krmit natráveným zrním z volete. Holoubě poměrně rychle roste a přibližně po 5 týdnech opouští hnízdo. Stejně rychle se mu vyvíjí chocholka na hlavě. I po opuštění hnízda rodiče holoubě krmí a později přikrmují a to nejméně do stáří dvou měsíců.

Krmení těchto holubů má být pestré. Vedle různých zrnin - pšenice, ječmene, kukuřice, slunečnice a hrachu je nutné podávat také měkké krmivo s dostatečným obsahem živočišných bílkovin. Oblibují různé ovoce (i zavařené), také hrozny, různé jedlé bobule a zelené krmivo. Pochutnávají si i na různém hmyzu, moučných červech a podobně. Nutné je podávání vitamínů a minerálních látek.

Poněvadž se jedná o ptáky pocházející ze subtropických oblastí, musí se bezpodmínečně přes zimní období chovat ve vytápěném prostoru. Ideální jsou celoroční ubikace s možností pobytu venku s vytápěným vnitřním prostorem.

Na snímcích je korunáč modrý a červenoprsý. Foceno v ZOO Berlín. Tito nádherní holubi se dožívají i 50 roků.