Ve svém příspěvku se chci podělit s chovatelskou veřejností o svoje zkušenosti s chovem tohoto drobného kurovitého ptáka ve voliérách, kde dosahuji dobrých odchovů pod vlastními rodiči.
Křepelka čínská je nejmenší kurovitý pták, který se velice dobře hodí pro chov ve společných voliérách. Je možné ji chovat ve společnosti jiných menších ptáků, protože obývá spodní část voliéry, kde se spokojí se zbytky potravy po ostatních ptácích. Žije si zde svým životem a ostatní obyvatele nechává v klidu. Jelikož kohoutek v době hnízdění chrání své teritorium, je lepší s těmito ptáky nechovat pohromadě žádný jiný pozemní druh.
Voliéry mám umístěny na zahradě a chovám v nich pěnkavovité ptáky, zejména kanáry. V každé voliéře, které mají různé rozměry, chovám po jednom páru těchto křepelek. Odchov provádím zásadně pod vlastními rodiči. Do voliéry dávám buď otevřenou budku, nebo nějaký kryt, aby v době sezení měla samička svoje soukromí a klid. Jelikož voliéry mám z části odkryté a proto vystaveny nepřízni počasí, je nutno část nad hnízdem zakrýt, aby na hnízdo případně nepršelo. Na vlhkost jsou ptáci v době hnízdění velice choulostiví, protože je-li hnízdní jamka přímo na zemi, dochází k zastuzení vajíček. Já tuto nepříznivou okolnost řeším tím způsobem, že jako podklad dávám obal od nanukové dorty, aby hnízdo bylo izolováno od země. Do tohoto obalu dám hrst trávy a nějakým způsobem ho zakryji. Ve většině případů si samička již sama hnízdo upraví a začne se snůškou, která činí od 8 do 16 vajíček. Doba sezení je 16 až 18 dnů a je ovlivněna počasím. V době teplého počasí je doba sezení 16 dnů, při studenějším počasí 18 dnů. Slepička na hnízdě setrvá do vylíhnutí většiny kuřátek. Někdy se však stane, že hnízdo opustí s vylíhnutím prvních kuřátek, která začne vodit a ostatní vajíčka nechá svému osudu. Při příznivém teplém počasí se z vajíček ještě nějaká kuřátka vylíhnou bez zahřívání a slepička se pro ně vrací, protože reaguje na jejich volání. Někdy si první vylíhlá kuřátka odvede kohoutek a slepička zůstává dále sedět do vylíhnutí ostatních. Většinou to ale dělají starší kohoutci, kteří s odchovem kuřátek mají zkušenosti. Kuřátka po opuštění hnízda jsou ihned schopna si hledat potravu a v tomto jim napomáhají oba rodiče. Svoje potomstvo vodí společně a kuřátka přebíhají od jednoho rodiče ke druhému. Kohoutek se podílí i na zahřívání kuřátek. V této době podávám krmivo ve složení: nastrouhané natvrdo uvařené vajíčko, nastrouhaná houska a směs obilních šrotů. Vodu dávám do napáječky, aby nemohlo dojít k utonutí kuřátek, nebo jejich promočení. Od rodičů je odděluji ve stáří asi dvou měsíců, kdy slepička již většinou nasedá na další snůšku. Dobu, kdy se mají kuřátka líhnout, poznám podle chování kohoutka, který asi 5 dnů před líhnutím kuřátek se zdržuje na hnízdě se slepičkou. Toto chování kohoutka si vysvětluji tím, že reaguje na volání kuřátek ve vajíčkách.
Co se týká zimování křepelek čínských, tak toto provádím ve venkovních voliérách, kdy slepičky umístím společně do kryté voliéry, kde mají kryt vystlaný plevami. Zimování v nevytápěné místnosti se mě neosvědčilo proto, že slepičky začaly se snůškou v zimních měsících a při náhlém ochlazení docházelo k jejich úhynu. Kohoutky zimuji rovněž ve voliéře umístěné na půdním prostoru. Při jarním oteplení je však nutno sledovat jejich chování a včas je rozdělit, aby nedocházelo k vzájemnému napadání a následnému uhynutí.
Na závěr svého článku bych chtěl všem chovatelům doporučit chov těchto nenáročných kurovitých ptáků, kteří jsou nenároční na potravu a udělají mnoho radosti. Je to skutečně krásný pohled na pár, který vodí miniaturní kuřátka. V současné době je i velký počet mutací, které se liší především kresbou. Mezi známé barevné varianty patří bílá, stříbrná, šedý pastel a straky. Neměly by chybět v žádné voliéře s pěnkavovitými ptáky a jejich chov je vhodný i pro začínající chovatele.