Tento rod zahrnuje 24 druhů, žijících převážně v Evropě a Asii. Pouze dva druhy zasahují až na sever Afriky. Jsou to Vipera latastei a Vipera mont...
Tento rod zahrnuje 24 druhů, žijících převážně v Evropě a Asii. Pouze dva druhy zasahují až na sever Afriky. Jsou to Vipera latastei a Vipera monticola.
Celý rod obsahuje tyto druhy:
V. albicornuta, V. ammodytes, V. aspis, V. barani, V. berus, V. bornmuelleri, V. darevskii, V. dinniki, V. ebneri, V. eriwanensis, V. kaznakovi, V. latastei, V. latiffi, V. lotievi, V. monticola, V. nikolskii, V. palestinae, V. pontica, V. raddei, V. renardi, V. seoanei, V. ursinii, V. wagneri, V. xanthina,
Zde nabízím popis některých vybraných druhů.
Vipera ammodytes (
Zmije růžkatá)
Tato zmije je často doporučována pro začínající chovatele jedovatých hadů. A to i přesto, že se jedná o druhého nejjedovatějšího hada v Evropě, hned po Macrovipera lebetina. Intoxikace tímto druhem je velmi bolestivá a může ohrozit funkci některých důležitých orgánů, jako jsou například játra nebo ledviny. Jed zmijí je krev rozkládající bílkovinná sloučenina. Pouze u Vipera berus bosniensis byla prokázána neurotoxická složka.
Zmije růžkaté dorůstají maximálně 110 cm délky. Hlava je zřetelně oddělena od těla. Na špičce nozder se nachází výrůstek, který dal této zmiji český druhový název. Funkce tohoto výrůstku nebyla do dnešní doby spolehlivě vysvětlena. Zbarvení je velmi variabilní s charakteristickým pruhem na zádech. Dospělí hadi jsou vzhledem ke své délce poměrně mohutní. Vipera ammodytes je rozšířena od jižního Rakouska (okolí městečka Villach), přes Itálii, Balkán až po Turecko.
V přírodě hadi hromadně zimují od poloviny října do konce března v hlubokých jeskyních a přírodních jámách, kde teplota neklesá pod 6 stupňů. Po ukončení zimování následují souboje samců o samice a páření. Koncem léta rodí samice kolem deseti mláďat (až 21). Délka novorozených hadů se pohybuje mezi 14 - 16 cm. Žerou mláďata ještěrek, která se v přírodě líhnou ve stejnou dobu jako mladé zmije. Starší jedinci přijímají savce.
V minulosti byly tyto zmije často dováženy našimi teraristy z Bulharska.
Vipera berus (
Zmije obecná)
V. berus se vyskytuje takřka v celé Evropě, přes Rusko, až po severní Čínu a Koreu. Je to nejseverněji žijící had v Evropě. Zasahuje až po 60 stupeň severní šířky, čímž překračuje severní polární kruh. V této oblasti přezimuje až osm měsíců.
Zbarvení je velmi různorodé, obsahující skoro všechny odstíny tmavších barev. Na zádech má tato zmije esovitý pruh. U tohoto druhu se také dá vypozorovat určitý pohlavní dimorfismus. Samice většinou bývají hnědé, zatímco samci mají světlejší barvy. Také zde existují jedinci zbarvení čistě černou barvou s červeným bělmem (forma prester) a jedinci zbarvení cihlově červeně (barva oka normální). Na lokalitě poblíž Rejvízu v Jeseníkách se vyskytují všechny barevné mutace na jednom místě.
Co se týče rozšíření, obývají tyto zmije širokou škálu biotopů od lesů a luk, až po okolí jezer a rybníků i úpatí hor.
K páření dochází kolem poloviny května a samice po pěti měsících rodí 5 - 20 mláďat, které měří zhruba 20 cm. Mladé zmije se živí převážně mláďaty ještěrek a žab, z části také hmyzem. Dospělí hadi loví menší jedince hlodavců. Dorůstají délky 50 - 65 cm.
Jed zmije obecné je velmi účinný, avšak k usmrcení člověka dochází jen ve zcela výjimečných případech, a to z důvodů malého množství jedu obsaženého v jedových váčcích (10 mg). V současné době je přisuzována potencionální nebezpečnost dospělému člověku poddruhu V. b. bosniensis.
Vipera latastei (zmije Latasteova)
Tato zmije obývá jihozápad Evropy a sever Afriky. Zbarvení je šedavé s esovitým pruhem na zádech. Svrchní strana hlavy je šedá, bez jakýchkoliv skvrn. V Evropě vystupuje tato zmije do výšky 1300 m n. m., ale v Africe se nachází až do výšky 2800 m n. m.
Vipera latastei dorůstá délky okolo 50 centimetrů, výjimečně až 80 cm. Tito plazi jsou aktivní převážně za soumraku a v noci. K páření dochází koncem dubna a samice se rodí v červenci 5 - 10 mláďat velkých až 20 cm. Novorození hadi přijímají po prvním svlékání malé ještěry a hmyz. V teráriích dochází u mláďat často ke kanibalismu. Dospělí hadi se živí převážně hlodavci. Jed tohoto druhu není pro člověka nebezpečný, ale nedá se v žádném případě podceňovat.
Vipera ursinii (zmije stepní)
Tato zmije se vyskytuje na území, zahrnující jižní části Evropy, od Francie až po Turecko. V Alpách vystupuje do výšky 3000 m n. m. Dorůstá průměrné délky okolo 40 - 50 cm (max. 55 cm) a tímto se řadí mezi nejmenší zmije vůbec. Samci jsou obecně menší než samice. Zbarvení tohoto hada je velmi rozmanité podle místa výskytu. Většinou se jedná o šedé až hnědé barevné odstíny. Po zádech se táhne tmavý esovitý pruh.
Vipera ursinii je převážně hmyzožravý had. V přírodě však často požírá mláďata savců a plazů (např. ještěrek).
K páření dochází po ukončení zimní hybernace. Samice od srpna do poloviny září rodí až 12 mláďat dlouhých 9 - 12 cm. Podle některých nových studií je uznáván pouze poddruh V. u. rakosinensis.
Na všech lokalitách výskytu je tento druh přísně chráněn, ale i přesto vinou ústupu původního prostředí, predace lišek a tlaku člověka neustále mizí.
http://reptarium.hyperlinx.cz