Začátkem roku 1953, přesně 5. ledna, byl jičínskými chovateli založen při závodním klubu ROH Agrostroj ornitologický kroužek. Tehdy hrstka nadšen...
Začátkem roku 1953, přesně 5. ledna, byl jičínskými chovateli založen při závodním klubu ROH Agrostroj ornitologický kroužek.
Tehdy hrstka nadšenců začala ihned připravovat první výstavu ptactva. Ta se uskutečnila o velikonocích 1953 v jičínské sokolovně. Byla velice úspěšná.
Mnoho návštěvníků - chovatelů projevilo velký zájem o členství v založeném kroužku. Chovatelé tehdy postrádali trvalou a účinnou možnost vzájemných kontaktů. Zájemcům mohlo být však vyhověno až 23. dubna 53, kdy bylo vše schváleno po právní stránce. Z počátečních 320 členů se počet postupně zvýšil na 2500, což bylo ve své době úctyhodné číslo. Noví zájemci se stále hlásili. Letos uplyne od těchto událostí již plných padesát let!
Ve vedení kroužku se objevila jména Miroslav Zahrádka (předseda), Vojta Engelmann (jednatel) a Jaroslav Beneš (poradce chovu a pokladník).
Jmenovaní už před více lety odešli tam, odkud není návratu. Všichni, kdo měli možnost s nimi spolupracovat, na ně nikdy nezapomenou.
Nejdůležitějším úkolem výboru bylo pravidelné vydávání skromného rozmnožovaného oběžníku nazvaného “Metodické pokyny”. Jeho prostřednictvím byl se členy - chovateli ptáků - udržován pravidelný kontakt (1× za měsíc). Všichni byli informováni o plánech výboru kroužku. Byly zde publikovány články o zkušenostech našich i zahraničních chovatelů. Zájemci zde nacházeli také výměnnou listinu, kde nacházeli nabídky ptáků na doplnění svého chovu.
Po čase byl ornitologický kroužek převeden pod Spojený závodní klub ROH Jičín s názvem “Biologický kroužek”.
V rámci činnosti se konaly každý rok výstavy ptáků, uskutečňovaly se zájezdy k chovatelům doma i v zahraničí. Také byl navázán kontakt se ZOO Praha, která pro členy zajišťovala dovoz ptáků ze zahraničí.
Každé jaro se v okolí Jičína vysévalo proso a lesknice. Sklizené zrní uspokojovalo potřeby nejen místních chovatelů, ale dostalo se také na mimojičínské členy. Ceny byly velmi výhodné.
Jednou za půl roku se v Jičíně konaly plenární schůze. Byly velmi hojně navštěvované i chovateli, kteří přijížděli z daleka. Tento zájem byl potvrzen již na první schůzi konané koncem června 1953.
Vývoj kroužku probíhal v “padesátých letech”. Podle nových zákonů došlo v roce 1964 k úplné reorganizaci spolkového života. Rušeny byly i spolky s mnohaletou tradicí a členové přecházeli do nově zakládaných organizací. Změny nebyly snadné a často docházelo k přerušení nebo alespoň narušení odborné práce. Jičínský kroužek byl rovněž zrušen a chovatelé přecházeli do ČSCH.
Pamětníci vzpomínají dodnes na všechno, co pro ně Jičín udělal. Jsem také pamětníkem. Do Jičína jsem dojížděl každý 14 dnů na zasedání výboru. Bylo stále o čem hovořit, protože se hledaly cesty k prohlubování činnosti. Mně osobně přinášela tato práce mnoho radosti a uspokojení, neboť byla činovníky uznávána a dobře hodnocena.
Vážení čtenáři, dovolte mi, prosím, na závěr ještě jedno odbočení. Vzpomínám-li na výročí a práci pro OK Jičín, nemohu se nezmínit o mém druhém výročí. V dubnu letošního roku uplyne 50 roků od okamžiku, kdy mi byl ve významném německém chovatelském časopise “GEFIEDERTE WELT” (Opeřený svět, který vychází již 127 roků) uveřejněný první skromný příspěvek.
Tento časopis jsem si předplatil v novinovém stánku v našem městě v roce 1937 a jeho obsah jsem pilně studoval. S ohledem na zásadní změny v politickém uspořádání v naší zemi ale možnost získávání tohoto časopisu brzo a na dlouho dobu skončila.
Po mém vstupu do ornitologického kroužku v Jičíně v r. 1953 a navázání úzkého kontaktu s Jarkou Benešem jsem se dověděl, že on již “Gefiederte Welt” dostává. S jeho pomocí jsem získal spojení na redakci a posléze i na vydavatele dr. J. Steinbachera. Od roku 1953 jsem tedy aktivním přispěvatelem. K dnešnímu dni mi zde vyšlo 122 článků.
Obě tato výročí představují velký kus mého pozemského života. Vážení čtenáři, díky za trpělivost.