K napsání tohoto článku nás inspirovalo pojednání p. Petra Podpěry (Fauna 23/2002, str. 17.), kde jsou částečně shrnuty poznatky o známém ptačím r...
K napsání tohoto článku nás inspirovalo pojednání p. Petra Podpěry (Fauna 23/2002, str. 17.), kde jsou částečně shrnuty poznatky o známém ptačím rodu Pyrrhula Brison, 1760.
V roce 2002 se nám podařil odchov hýlů obecných ve venkovní voliéře. Popisovat tohoto milého ptáčka je asi zbytečné, protože snad každý člověk si při vyslovení názvu hýl vybaví zasněženou krajinu a v ní zářivě červené ptáky, jak to líčí ve svém článku pan Podpěra. Ale vraťme se k tomu podstatnému.
Začátkem roku 2002 jsme obdrželi pár hýlů obecných, kteří měli u nás zůstat původně pouze po dobu nutnou na “rekonvalescenci.” To se podařilo, ptáci překonali všechna úskalí, rychle zlepšili svou celkovou kondici, včetně vzhledu. Umístění byli ve venkovní voliéře 3×2×2 metry s chráněným prostorem a venkovním výletem do voliéry 2×2×1 metr a to ve společnosti několika párů andulek a párů papoušků nádherných. Toto druhové složení nijak ptákům nevadilo a naše obavy byly zcela zbytečné. Hýlové byli vždy nad věcí a dokázali si sami sjednat respekt. Přiblížil-li se do jejich blízkosti např. i
Papoušek nádherný, okamžitě hýlové reagovali výhružným postojem, otevřeli zobák, mírně roztáhli křídla a vše bylo vyřešeno.
V době, kdy už andulky seděly na vajíčkách nebo měly mláďata, začali hýlové trávit většinu času ve venkovní voliéře a tam začali později i nocovat. Svůj pohyb soustředili na tmavší kout v horním rohu voliéry. Jejich chování se viditelně měnilo, ptáci zkrotli a sameček se stále více pohyboval ve větvích a skoro plačtivými zvuky lákal samičku k sobě. Následovala stavba hnízda, snůška, sezení a bohužel dále nic. Mladí se nevylíhli, protože snůška byla neoplozená, což pravděpodobně způsobil neklid ve voliéře vyvolaný ostatními spoluobyvateli.
Po krátkém přemýšlení bylo rozhodnuto, že hýly oddělíme tak, aby mohli být samostatně ve venkovní voliéře a poskytneme jim klid pro případné další hnízdění. Sobota stačila k tomu, aby se určený prostor změnil v kousek přirozeného biotopu. Byly použity různé větve ovocných stromů, modřínu, borovice, stříbrného smrku, svazky rákosí a trsy travin, různé kameny, kusy kůry a ztrouchnivělé pařezy. To vše se doplnilo vhodným krmítkem, miskou na vodu a koupadlem. Na zem byly položeny kusy mechových polštářů, směs suché trávy, listí a to vše prosypáno pískem smíchaným s kompostem. Z různých větví byl vytvořen hustý a tmavý kout mezi pevnou stěnou a pletivem voliéry. Do takto připraveného zařízení byli ptáci vpuštěni 3. června 2002.
Po týdnu pobytu bylo zjevně vidět, že ptákům toto prostředí vyhovuje a cítí se v něm bezpečně, což dávali najevo svou přítulností, krotkostí a klidem.
12. června 2002 se začali ptáci zdržovat déle ve větvích smrku a modřínu a opět bylo slyšet plačtivé volání samečka, na které samička reagovala příletem k samci. Tam se zdržela jen krátce a slétla na zem, kde jí bylo možno spatřit, jak bere do zobáku krátké větvičky a jakoby je přebírá. Zajímaly ji především větévky modřínové. Pro usnadnění bylo na zem voliéry pohozeno větší množství větévek modřínu, višně, třešně, břízy, bezu a pámelníku, které byly 10 až 25 cm dlouhé a různé síly. Ptáci, hlavně samička, dokázala dlouho dobu sedět na jednom místě, hlavně v dopoledních hodinách, odpoledne se její aktivita změnila a začala přebírat a upravovat větvičky na zemi, ale do stavby hnízda neměla vůbec chuť.
15. června by se již dalo říci, že ptáci pozvolna začali se stavbou hnízda, což však vlastně byla záležitost samičky, sameček pouze asistoval. Základ hnízda tvořilo několik silnějších letorostů modřínu, přes sebe překřížených a vsunutých do malé kotlinky, tvořené hustými větvemi smrku. Základ hnízda byl položen ve výšce asi 1,80 m nad zemí a v nejtmavějším koutu voliéry. Ptáci se začali zdržoval u sebe a jeden druhého následoval i na krmítko nebo na zem, kde neustále prohrabovali lesní zeminu a suchou trávu. Doslova milovali koupel a po každé výměně vody této příležitosti využili a důkladně se smáčeli.
16. června byl postaven základ hnízda a to z větší části z modřínových větviček, které si ptáci velice oblíbili. Zvýšená aktivita byla pozorována u obou ptáků a to především ráno a za soumraku. Stavební materiál donášela pouze samička a s další stavbou moc nepospíchala.
18. června se velikost hnízda postupně zvětšila a začaly se objevovat i okraje hnízda, na které použili ptáci slabší a delší větvičky, převažovala zde bříza a pámelník. Na zem ve voliéře byla rozhozena pírka domácí drůbeže a chomáče světlé srsti vyčesané z Německého ovčáka, to vše doplněno osinami z divokého prasete.
19. června stavba pokračovala, boční stěny se zvyšovaly a samička seděla uvnitř hnízda a upravovala celou vnitřní část včetně okrajů. Při donášení stavebního materiálu se 0,1 začala zajímat o psí chlupy a osiny divočáka.
21. června již na první pohled vypadalo hnízdo jako dostavěné. Několikrát byla viděna samička, jak nosí opět psí chlupy a mech do hnízda a upravuje vnitřní část hnízdní kotlinky.
22. června byla samička viděná dvakrát s chomáčkem chlupů. Ptáci se začali chovat netečně a jako by o sebe ztratili zájem. Během dne seděli každý v jiné části voliéry. Samečka nebylo slyšet ani vidět při prozpěvování a samička se velice často koupala nebo zůstala stát ve vodě a nechala smáčet peří na břiše. Pak odletěla do hnízda, tam se usadila a vydržela hodinu sedět a jen se otáčela kolem dokola. Zajímavé je, že se vždy otáčela do pravé strany. Pohybovala se i po zemi, kde stále něco hledala v zemině a mnohdy měla zobák obalený hlínou tak, že jej musela očistit o větve.
23. června v 16.30 hod. odpoledne bylo při doplňování krmiva zjištěno v hnízdě první vajíčko.
24. června bylo sneseno druhé vajíčko, mezi 15.00 a 17.00 hodinou.
25. června ptáci se chovali klidně a celý den odpočívali, přijímali potravu a koupali se.
26. června bylo sneseno třetí vajíčko, v 18.00 hodin bylo již v hnízdě.
27. června sneseno čtvrté vajíčko, samička se začala zdržovat delší dobu v hnízdě a ani na noc již hnízdo neopustila.
28. června bylo sneseno páté vajíčko a samička zasedla na snůšku.
29. června až 11. července 2002 samička pevně seděla, snůšku opouštěla jen za účelem vyprázdnění, koupele a byla viděna, jak sama přijímala potravu na krmítku. Opuštění hnízda trvalo většinou 10 až 15 minut. Po vykoupání se vracela mokrá ihned na hnízdo. V této době byla krmena samečkem. Doba sezení na snůšce trvala od 27 .6. do 12. 7. 2002, tj. 15 dní.
12. července byla v hnízdě 2 vylíhlá mláďata a samička pevně seděla. Hnízdo opustila jednou za den.
13. července se vylíhlo další mládě, celkově třetí, samička byla viděna 2× mimo hnízdo, sameček začal prozkoumávat celou voliéru.
14. července byla v hnízdě stále tři mláďata a dvě vejce. Ptáci začali přijímat mravenčí kukly, pavouky, semena kopřiv, pampelišky a mléče. Suché zrno, které měli v širokém sortimentu k dispozici, zcela odmítali, stejně jako vaječnou míchanici.
15. července byla více konzumována semena lučních trav, nasmýkaný luční hmyz, naklíčená semena ze země. Zcela odmítána byla semena jitrocelů a bodláků.
16. července ptáci konzumovali naklíčená semena, nedozrálá semena jeřabin, nasmýkaný luční hmyz, hlavně luční kobylky, zelené i hnědé, ale přednost dávali zeleným.
17. července samička sedí jako předešlé dny, začal mimo jiné příjem suchých semen slunečnice, lesknice a plodů malin.
18. července, sedmý den od vylíhnutí mladých samička stále zahřívala své potomstvo, dobře krmila a ve větší míře jen živočišnou potravou, omezeně opět maliny, meruňky a poprvé se objevil zájem o moučné červy, které do této doby nechali rodiče bez povšimnutí.
19. července samička už neseděla celý den, ale na krátkou dobu a vícekrát hnízdo opouštěla. Sameček krmil mláďata v četnějších intervalech. Trus z hnízda vynášeli oba rodiče bezprostředně po nakrmení mladých. Stále trval zájem o smýkaný luční hmyz a moučné červy, mravenčí kukly s doplněním semenné potravy.
20. července samička už seděla jen přes noc na hnízdě, mladé krmili oba rodiče a teprve nyní začali staří ptáci přijímat kardi a červené proso. Dále brali semena jeřabin a dalších plodů.
21. července proběhlo vše podobně jako předešlý den. Samička působila unaveně a ráda odpočívala v paprscích sluníčka. Sameček si prozpěvoval v blízkosti hnízda, což dříve nebylo možné spatřit. Mláďata žadonila stále hlasitě o potravu a zbývající dvě vajíčka, která zůstala v hnízdě byla odstraněná. Později bylo zjištěno, že zárodky ve vejcích odumřely během vývoje.
22. července samička už zahřívala mladé jen v noci, ptáci přijímali moučné červy, luční hmyz. Ovoce a zeleninu nechali bez povšimnutí. Ze semen to byl příjem slunečnice, semence, směsi pro lesní ptactvo, kardi, proso zelené a červené, mohár, částečně loupaný oves a naklíčená pšenice. Nad hnízdo byla upevněna tabule plexi, jelikož hrozilo nebezpečí promočení mladých při dešti, kdy samička byla již mimo hnízdo.
23. července samička už během dne neseděla vůbec. S chutí se rodiče pouštěli do semen šeříků a divoké růže, kopřivy, jasanu a javoru.
24. července je vše stejného charakteru jako předešlý den.
25. července už samička neseděla ani v noci a spala na jiné straně voliéry. U hnízda spal sameček ve vzdálenosti cca 25 cm na větvi borovice. Složení přijímaného krmiva bylo stejné jako předešlý den.
26. července byli ptáci značně nervózní, poletovali po celé voliéře a chvíli nezůstali v klidu. Nevydrželi ani na zemi sbírat potravu.
27. července byli ptáci velice aktivní brzy z rána a za soumraku. Dávali přednost naklíčeným semenům a dokonce občas zobli semena lebedy a pelyňku černobýlu.
28. července nervozita rodičů trvala, často poletovali po celé voliéře, z místa na místo, ze země ke stropu apod. Vytrácela se krotkost a mláďata byla krmena velice krátce a ta stále více žadonila. Staří ptáci po krátkém nakrmení ihned odskočili od hnízda. Přijímali krmivo stejného složení jako předešlé dny s mírnými obměnami. Navíc začali konzumovat heřmánek. Mladí ptáci si začali sami upravovat peří, posedávali na okraji hnízda, ale byli vidět stále jen dva jedinci. Při kontrole hnízda třetí mládě nebylo nalezeno. Při krmení mladí již sedávali na okraji hnízda a žadonili. Jedno mládě již trénovalo křídla a sledovalo okolí hnízda a voliéry. Rodiče po zkonzumování potravy okamžitě mladé nakrmili, ale jen velice málo. Bylo sledováno krmení i 10krát za hodinu a to samcem. Trus z hnízda opět vynášela jen samička, samce nebylo při této činnosti vidět.
29. července mláďata se snažila pohybovat po okraji hnízda a dokonce se pokoušela využití k pohybu větve v těsné blízkosti hnízda. V odpoledních hodinách oba mladí ptáci sedávali na větvi mimo hnízdo, na noc se vraceli spát do hnízda. Rodiče nocovali zcela mimo hnízdo a každý v jiné části voliéry.
30. července mladí ráno sami opustili hnízdo a nemotorně se pohybovali po větvích, které umožňovaly sestup až na zem. (Viz foto - mládě poprvé samo mimo hnízdo). Rodiče se velmi svědomitě o mladé starali a krmili v krátkých intervalech. Mladí se již do hnízda nevrátili ani na noc. Společně a vedle sebe spali na nejhornější větvi ve voliéře. Zvýšila se spotřeba zrnin včetně plevelnatých rostlin. Živočišnou potravu přijímali rodiče již v menší míře, především luční kobylky a mravenčí kukly.
Mladí ptáci zkoumali prostor voliéry, pokoušeli se využít svých křídel, i když neobratně a první přelety přes prostor voliéry končily na zemi. Během 10 dnů se však jejich letecké schopnosti natolik zdokonalily, že si sami dokázali slétnout na zem a zpět do větví. Mladí hýlové začali 11. srpna sami přijímat potravu, hlavně semena slunečnice, přesto je rodiče přikrmovali až 5× denně a po nakrmení ihned slétli ke krmítku a lákali potomky tam.
Za měsíc po opuštění hnízda se začalo u jednoho z mláďat objevovat červené peří na prsou, což jasně svědčilo o tom, že se bude jednat o samečka. Postupně se tvořily dva červené podélné pruhy, které se zvětšovaly a protahovaly se až na spodní část břicha. Postupně se začalo objevovat černé peří na hlavě a v křídlech a nakonec zcela ztratily obě mláďata dětský šat a dostala “dospělácký” kabát a i druhé mládě byl sameček. Zde však přepeřování probíhalo zcela jinak a tento pták začal měnit peří nejdříve na zadní části krku, zádech a křídlech, až poté následovalo přepeření přední části těla a nakonec hlavy. V říjnu byli mladí ptáci již skoro přepeřeni až na několik míst, kde byly zbytky prvního peří, což se ve velice krátké době změnilo. Oba mladí samečci jsou velice silní v postavách a daleko větší než jejich rodiče. Krotkost ptáků přetrvala, jen v současné době začali být všichni nervózní a poletují opět z místa na místo, což je však způsobeno tím, že slyší přetahující hýly v přírodě a to je velice rozrušuje.
• mládě poprvé samo mimo hnízdo
Poznámka:
Za celou dobu hnízdění ptáci nepřijímali vaječnou míchanici ani suchou směs, neměli zájem ani o jablka a mrkev. Konzumovali však kůru ovocných stromů, zelené části maliníku a hlavně milovali zelené části máty peprné, která po předložení zmizela jako první. Dále semena i celé rostliny rdesna, ježatky a kostivalu, řešetláku, skalníku, svídy krvavé, dřišťálu aj.
Některá literatura uvádí dobu sezení 13-14 dní, u nás seděli ptáci 15 dní a hnízdo opustili za 18 dní. Fabián naopak uvádí 12 dní, Hudec 16-17 dní.
Hýlové se dožívají při chovu v zajetí a při dobré péči poměrně vysokého věku. Nejdelší věk kroužkovaného ptáka je 17 let a 6 měsíců. (Rydzewski, Ring 1974).