Časopis AZ 3/03 přinesl článek o pásovníku dlouhoocasém (Poephila acuticauda). Snad by některé naše chovatele zajímala stať o krmení. Já jsem se věnoval chovu pásovníků před mnoha lety a i dnes si rád přečtu nějaké informace.
Pásovníci hledají potravu převážně na zemi. Konzumují semena trav a plevelů. K odchovu mladých samozřejmě potřebují hmyz, většinou termity, které loví za letu. Sbírají je také z rostlin, právě tak jako pavouky a jiné. V důsledku velikého vedra a složení potravy mají pásovníci ve své domovině vysoké nároky na vodu k pití i ke koupání. Vodu pijí sáním jako holubi.
Chovaní pásovníci, ačkoliv nejsou na krmení příliš nároční, mají rádi změnu v jídelníčku. Chovatel Giebing podává denně tři druhy zrnin. Především to je směs pros (senegalské, mana, mohár, bílé, japonské, la Plata) a lesknice. Dále směs pro zvonohlíky a konopky, ve které je obsažen niger, perila, řepka, semena trav a salátu, čekanky, drobné semeno smrku a nejrůznější semena rostlin z přírody. Směs suchých zrnin zvlhčuje G. 2× týdně olejem bodláku. Za příznivého počasí zavěšuje do voliéry svazky různých bylinek. Na doplnění berou pásovníci rádi kousek salátové okurky nebo jablka. Za dlouhodobého deštivého počasí nebo při hodně sněhu lze podávat semena naklíčená. Doba nakličování může být zkrácena, když dám nádobku se zrním na tepelný zdroj. Ve voliéře visí stále svazky senegalského prosa, střídavě bílé a červené. Pásovníci mají stále k dispozici grit, hlínu z bukových porostů a vápno, případně drcené skořápky z vajec. Zdá se, že pro udržení zdraví je nutné dřevěné uhlí.
Při odchovu mladých podává chovatel suchou vaječnou směs s hmyzem od osvědčené firmy, ale pásovníci o ni nemají příliš zájem. Živočišnou potravu pásovníci sice neodmítají, ale jen občas berou čerstvé mravenčí kukly, mšice listové a moučné červy. Přípravek obsahující všechny druhy vitamínů se podává v pitné vodě 2× týdně.
Já jsem pro své pásovníky a všechny ostatní chované astrildovité pěstoval na zahrádce, které jsem podával především ve stavu mléčné zralosti. Brali ho velice rádi v kteroukoliv denní dobu. Také jsem pěstoval senegalské proso a dával jsem ho také především ve stavu mléčné zralosti. Zelené krmivo bylo samozřejmostí. Nejvíce pásovníkům chutnal žabinec ptačinec, nadrobno nastříhané listy smetánky lékařské (pampelišky) a semena polozralých trav. Naše příroda je velice bohatá na zelené a je z čeho vybírat. Je třeba pamatovat na to, že spotřeba vápna je velmi vysoká. Ze živočišného krmení jsem dával hmyz, který jsem lovil ve vysoké trávě pomocí entomologické sítě, dále to byly čerstvé mravenčí kukly lučních mravenců a mouční červi. Velký zájem měli ptáci o vaječnou míchanici, kterou jsem si sám připravoval ze strouhaného slepičího vejce, piškotů, strouhané mrkve, nadrobno nasekaného zeleného. Někdy jsem do ní ještě přidával čerstvé nebo sušené mravenčí kukly.