Vnitřní parazité u psů

Běžně známé jsou škrkavky a tasemnice, ale tím rozhodně nekončí výčet vnitřních parazitů psa. Jejich výskyt způsobuje zažívací problémy, zaostávání v růstu, zhoršení kvality srsti, případně poruchy nervového systému. Malá štěňata mohou na invazi vnitřních parazitů zemřít. Chtěla bych se zaměřit na informace, které v povědomí populace běžně nejsou.

Škrkavky

Škrkavky - pes spolkne vajíčko, ve střevě se z něho uvolní larvička. Larvička se může do těla dostat i přes placentární bariéru nebo mlezivem, takže štěně je nakažené ihned po narození. Larvička pokračuje ve svém vývoji ve střevě, navrtá střevní stěnu a krevním oběhem se dostává do jater a dále do plic. Poté migruje dýchacími cestami do dutiny ústní. Z dutiny ústní se dostane znovu do střeva nebo na srst nebo na jiného člena rodiny. Ve střevě dozraje v dospělce a množí se. Vajíčka odcházejí trusem a dostávají se do vnějšího prostředí... Larva u nespecifického hostitele (člověka apod.) migruje krevním oběhem a usadí se v některém orgánu. Játrech, svalu, oku..., kde ji obranné mechanismy hostitele opouzdří a vytvoří tkáňovou cystu. Cysty způsobují hostiteli nespecifické problémy a obtížně se diagnostikují.

Aktivní koloběh škrkavek v těle psa probíhá 6 - 10 měsíců, po této době se vytvoří tkáňové cysty, které u psů - samců zůstávají v klidu a u fen se aktivují v době hárání a březosti, uvolní se z pouzdra a krevním oběhem se roznášejí po těle i do plodů. (pozn. u koček je tento koloběh celoživotně!).

Doporučuji odčervovat štěňata od 10 dnů po narození každých 14 dní, odborníci nyní doporučí bezpodmínečně odčervit mezi 10-14 dnem, čímž se údajně zabrání dozrání larviček v dospělce. Od 3 měsíců 1x měsíčně do 10 měsíců a dále 2×-4× ročně. Březí fenu odčervuji 2× a po porodu 1× měsíčně několikrát.

Tasemnice

Tasemnicí se pes nakazí pozřením mezihostitele. Hlavními mezihostiteli psích tasemnic jsou blechy a malí hlodavci. Zablešený pes běžně pozře blechy a z boubele uvnitř blechy se trávícími enzymy uvolní tasemnice, která žije ve střevě psa několik měsíců. Až dospěje, uvolňuje poslední články plné vajíček. Tyto články můžete vidět v trusu nebo uschlé na srsti psa kolem konečníku. Vajíčka se z článku uvolní do vnějšího prostředí, kde se stanou potravou blech anebo je s trávou pozře králík nebo myška...

Důležité je si uvědomit, že pokud už v trusu vidíme parazity, je stav ve střevě katastrofální. Tasemnici trvá několik měsíců, než uvolní článek..., (škrkavka dobrovolně svého hostitele neopustí, neboť zevní prostředí je pro ni smrtelné).

Informace majitele, že pes žádné parazity nemá, neboť on kontroluje trus, jsou mylné. Pouze koprologické vyšetření (vyšetření trusu ve speciálních roztocích a pod mikroskopem) může být směrodatné.

Giardie

Další nebezpeční vnitřní parazité jsou bičíkovci Giardie. Vyskytují se v prostředí, pokrývají střevní stěnu psů, lidí, koček a mohou být vzájemně přenosné. Většinou způsobují nevolnost až zvracení, průjem, plynatost, slabost s různě rozvinutými a kombinovatelnými příznaky. Horší situace je u štěňat, neboť u nich každý průjem a nechutenství může mít závažné následky s možností uchycení jiných patogenů na poškozeném střevě a následný úhyn. Léčba spočívá v opakovaném třídenním podání některých antiparazitik.

Ještě závažnějším problémem, zejména pro štěňata, jsou isospory, druh kokcidií, které také parazitují ve střevě a prokážou se pouze mikroskopicky. Způsobují nejčastěji vodnatý, vystřikující průjem bez změny nálady a celkového zdravotního stavu. Průjem odolává běžné léčbě. Vhodně zvolený přípravek (na bází sulfonamidů) zastaví průjem během jednoho dne, je však nutné ho opakovat několik dní po sobě.

Giardie a isispory způsobují čím dále více problémů při odchovu štěňat a chovatel by měl této problematice věnovat vysokou pozornost.