Tento čolek dorůstá délky okolo 8 cm. Zbarvení je svrchu tmavě hnědočerné až černé. Břicho, hrdlo, kloaka a spodní straka ocasu jsou oranžové s četnými dobře ohraničenými skvrnkami. Trup je válcovitý, hlava je plochá se znatelnými příušními žlázami, ocas je ze strany silně zploštělý a na konci kulatý. Kůže je zrnitá jakoby sametová, v období akvatického způsobu života je hladká a slizká. V době páření se vytváří nízký ocasní lem. Samice jsou robustnější než samci, ale s určitostí lze pohlaví určit jen v době páření, kdy je kloaka samců zduřelá a jsou v ní patrny jakési “řasy”.
Jižní Japonsko a Čína.
Chovat lze tyto čolky v akvateráriích, vlhkých teráriích, ale i zcela akvaticky v hustě osázených akváriích s nepříliš vysokým sloupcem vody. Teplota se v mém chovu pohybovala od 18 do 25 °C. Při vyšší teplotě může docházet k úhynům. Rozmnožování musí předcházet přezimování. Jedinci vybraní k hibernaci a reprodukci musí být v dobrém výživném a zdravotním stavu. Samotnému zimování předchází alespoň 14denní půst (střeva se vyprázdní a nemůže dojít k hnití nestrávených zbytků potravy a úhynu) a postupné snižování teploty. Své čolky jsem zimoval v plastových krabičkách s otvory a vlhkým substrátem (lze použít lignocel nebo mech) ve spodní části lednice (5 - 10 °C) po dobu min. 2 měsíců. Během zimování je zapotřebí kontrolovat vlhkost, aby čolci nevyschli.
Někteří jedinci po zimování spontánně vstupují do vody, jiní musí být do akvatické fáze “převedeni”. Osvědčilo se mi přemístit všechny jedince do akvária s nízkým sloupcem vody a trsy jávského mechu. Za několik dní je přemisťuji do akvárií, kde se páří. Samice balí vajíčka do listů vodních rostlin a může jich být přes 50 ks. Někdy vajíčka požírá. Malé larvičky s keříčkovitými žábrami se líhnou za 10-15 dní a měří 10-12 mm. Nejprve jim narostou hrudní a pak až pánevní končetiny. Jsou velmi žravé, rostou nerovnoměrně a mají kanibalistické sklony. K metamorfóze dochází zhruba za 2 měsíce při velikosti 35 -- 40 mm. V této době je nutné vkládat do odchovných akvárií kameny, břidličné pláty apod., tvořící ostrůvky, aby se mladí čolci neutopili. Odchov metamorfovaných jedinců je pak obdobný chovu dospělců. Po páření opouští dospělí čolci vodu a žijí terestricky.
Čolci přijímají žížaly, nitěnky, komáří a pakomáří larvy, hrubší plankton a jiné bezobratlé. Krmení larvami potemníků se nedoporučuje. V nouzi lze krmit rybím filé, hovězím srdcem nebo mrtvými rybkami. Čolci se rychle naučí přijímat potravu z pinzety. Jsou-li čolci na souši, je vhodné obohacovat jim potravu některým minerálním a vitaminovým preparátem.
Odchov larev vyžaduje déletrvající přísun drobné potravy. S tím je nutno počítat při plánovaném ukončení hibernace. Malé larvičky krmím sekanými nitěnkami a planktonem. I při dobrém krmení rostou nerovnoměrně a dochází ke kanibalismu.
1. Cynops pyrrhogaster - č. ohňobřichý
2. C. ensicauda - č. mečoocasý
3. C. schataukokensis
Tento nenáročný chovanec je vhodný pro začínající chovatele. Tyto čolky jsem choval od roku 1997 až do podzimu 2002. Během této doby jsem odchoval mnoho mladých, avšak bylo nelehké najít zájemce o jejich chov. Nechápu proč se tito zajímaví a pěkní obojživelníci dočkali takového nezájmu.
Literatura:
Bruins E.: Encyklopedie teraristiky, Rebo 2001
Kocourek I., Modrý D.: Obojživelníci v teráriích, Ratio 1999
Obst F. J. a kol.: Lexikon der Terraristik und Herpetologie, Leipzig 1984
Fauna 07/2001 roč. 12: Zmítko P.: Japonští čolci rodu Cynops
Fauna 21/2002 roč. 13: Cerha V.: Chov obojživelníků