Koně a jejich parazité - 2.díl
Jak proti parazitům bojovat
Vývojový cyklus parazita přerušíme prvním krokem -- odčervením. Správný management pastviny je sice v boji proti parazitům nezbytný, ale abychom byli úspěšní, musíme ho kombinovat s vhodným odčervovacím programem.
Většina veterinářů doporučuje odčervovat koně aspoň čtyřikrát až šestkrát za rok. Mnozí veterináři odčervují hříbata a odstavčata v prvním roce jejich života každých 30 až 60 dní. Především je důležité rozvrhnout si odčervení podle ročního období. Odčervovací program se musí přizpůsobit vývojovému cyklu parazita (záleží na tom, jak je vývojový cyklus daného parazita dlouhý, v jakém prostředí můžeme najít některé z jeho vývojových stádií, kterou část trávicího aparátu koně postihuje), kdy se během roku střídají období klidu s obdobím, kdy se vajíčka zaktivují a vyvíjejí se z nich larvy.
Jak využít klimatu pro přerušení vývojového cyklu parazitů
Existují lidé, kteří chtějí přerušit cyklus parazitů tím, že nechají vymrznout pastvinu. Jenže bylo dokázáno, že zima na vajíčka příliš nepůsobí, mnohem lépe je ničí horko. Vajíčka vnitřních parazitů jsou jako semena rostlin - dozrávají v teplotách mezi 7 °a 35 °C. Je-li teplota prostředí vyšší než 35 °C, larvičky uvnitř to zahubí. Proto se v teplých oblastech začíná s odčervovacím programem koncem léta a pokračuje se až do února nebo do března.
Tato doporučení však bývají efektní opravdu pouze v jižnějších oblastech, kde v létě často vystoupí teplota nad 30 °C. V našich zeměpisných šířkách však bývají pastviny infekční po celý rok, snad s výjimkou teplého léta. Čím je počasí teplejší, tím méně vajíček parazitů vyloučených s trusem přežívá. Samotní koně se brání začervení - snad každý si mohl všimnout, že se pasou daleko od místa, kde mají trus, takže pravděpodobnost zamoření trávy vajíčky je o to menší. Nastane-li však chladné a vlhké léto, přinese to hned dva problémy. Za prvé nízké teploty nezahubí larvy ve vajíčku, a ty přežijí téměř v plném počtu. Za druhé koně více trávu spásají, a protože na nekontaminovaných místech už nic není, dostávají se blíže ke svým hromadám trusu.
Jak pečovat o pastvinu
Samozřejmě, jedním způsobem managementu pastviny je pravidelné a časné odklízení trusu. Aby toto “uklízení” mělo efekt, je třeba trus odstraňovat dvakrát týdně.
Na některých farmách se v horkých měsících celá pastvina pobránuje. Tím se sice trus neodstraní, ale hromady se rozbijí a larvy zůstanou vystavené horkému slunci, které je zahubí. Samozřejmě právě to, že trus na pastvině zůstane, je přece jen nebezpečné, protože ne všechny larvy budou zahubeny. A navíc - trus a s ním i vajíčka parazitů roztaháme po celé pastvině. Proto bychom měli bránovat pastvinu pouze tehdy, když je opravdu horko (nad 30 °C po několik dní) a když pastvina zrovna není koňmi delší dobu využívána.
Dobrou metodou je střídání pastvin. Nebo, což se ve světě praktikuje docela často, je společné nebo střídavé využívání pastviny koňmi a ovcemi nebo skotem. Tak velice účinně přerušíme vývojový cyklus parazitů, především pak malých strongylidů. Malí strongylidé, kteří napadají koně, totiž nejsou infekční pro ovce ani skot. Ti mají navíc trochu jiné “stravovací manýry” než koně a nevadí jim spásat trávu v okolí koňského trusu. Tak pozřou na trávu přichycená vajíčka strongylidů a vlastně je z pastviny odstraní, protože v jejich zažívacím ústrojí se z těchto vajíček nikdy larvičky nevylíhnou a právě naopak - uhynou.
Další opatření na pastvě i ve stáji
Vývojový cyklus parazitů nejlépe přerušíme, když koně přes zimu na pastvinu nepouštíme a necháváme je ve stáji. Strategický odčervovací program pak zahrnuje důkladné odčervení ve druhé polovině dubna a další odčervení asi za dva měsíce, nejpozději do července. Dále je dobré koně odčervit, když se na zimu odvádějí z pastviny do stáje.
Velice obezřetně bychom měli postupovat, když nám do stáje přijde nový kůň. Většinou nevíme nic nebo nemáme přesné informace o tom, jak byl odčervován a jaké podmínky panovaly v jeho dřívější stáji, proto bychom měli nového koníka nejdříve od ostatních izolovat, odčervit larvicidním přípravkem (ten zahubí larvy parazitů) a teprve potom ho pustit na pastvinu nebo do výběhu s ostatními.
Ve větších stádech je dobré vytvořit na pastvině pevné skupiny koní, nejlépe podle věku a podle jejich využití. Každá skupina se bude pást odděleně. Budou-li se například pást hříbata se staršími koňmi na malé ploše, mladí koníci budou mnohem více vystavení larvám parazitů. Nejlepším způsobem, jak začít s tvorbou skupin, je oddělit pastvinu pro chovné klisny s hříbaty od ostatních starších koní (a především od koní, kterým ještě nejsou dva roky). Ročci mají být vlastně samostatnou skupinou, protože mívají jiné parazity než dospělí koně (například, jak už jsem se zmiňovala, škrkavky) a potřebují také jiný odčervovací program.
Pro to, abychom mohli dobře kontrolovat vnitřní parazity koní, je velice důležitý počet koní na hektar pastviny. Obecně řečeno - čím víc koní, tím hůř.
Také to, jak koně krmíme, ovlivní výskyt vnitřních parazitů v populaci koní. Brzy na jaře, když tráva ještě není dostatečně velká a kvalitní nebo na podzim, když už je příliš stará, chovatelé často přikrmují koně na pastvině senem. Položíme-li seno na zem, kde jsou vajíčka parazitů, koně je zcela určitě pozřou. Je proto lepší podávat seno koním v sítích nebo mít k tomuto účelu vyhrazená speciální místa či krmítka. Samozřejmě i tato místa je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat. To stejné platí o napáječkách na pastvině či ve výběhu, ale i ve stáji!
Je také důležité vědět, že kvůli možné kontaminaci pastviny nelze hnojit čerstvým koňským hnojem. Je vždy třeba hnůj nejdříve zkompostovat, během kompostování totiž stoupne teplota hromady hnoje a larvy ve vajíčkách uhynou. Nezkompostovaným hnojem můžeme přihnojovat pouze plochy, které nebudou určeny pro pastvu koní.
Čím koně odčervovat
Na trhu existuje opravdu hodně různých odčervovacích prostředků pro koně, stačí si jen vybrat... A právě to je to nejtěžší, je třeba zvolit vhodný odčervovací prostředek hned podle několika kritérií najednou. Některé látky jsou určeny k boji proti více druhům parazitů najednou (tzv. širokospektrální antiparazitika), jiné jsou zaměřeny pouze proti určitému druhu.
Některé přípravky hubí jen dospělé jedince ve střevech. Bohužel nezasáhnou larvy, které vlastně působí nejvíce škod. Jiné zahubí i larvy (larvicidní antiparazitika).
Dále je třeba rozhodnout, v jaké formě odčervovací látku koni podáme - jako pastu, jako prášek do krmení, ve formě granulí… Dříve měli majitelé koní pouze dvě možnosti odčervení: buď svému svěřenci přidali do krmení prášek (ten však koně často s krmivem rozházeli po zemi) nebo jim veterinář podal látku přímo do tlamy. Dnes už existuje mnoho přípravků ve formě pasty nebo gelu, které může koním do tlamy dát sám majitel.
Proti některým látkám je v dnešní době už mnoho parazitů rezistentních, proti dalším si zase velice rychle rezistenci vytvoří, takže jimi nemá cenu odčervovat opakovaně.
A v neposlední řadě je pro mnohé majitele důležitá cena přípravku - obecně lze říct, že čím je antiparazitikum účinnější, tím je i dražší (a nejdražší jsou moderní larvicidní antiparazitika). Na druhé straně mnohé levnější antiparazitika musíme koni podávat několik dní po sobě, aby opravdu byla účinná, takže se vlastně také prodraží.
Už jsem psala o larvicidním ivermectinu, který lidem výrazně pomohl snížit nebezpečí velkých strongylidů. Dnešním hitem je látka, která se jmenuje moxidectin. Z laboratoří byl vypuštěn do volného prodeje v roce 1990, dnes jej lze bez problémů (tedy pouze s problémem vyšší ceny) koupit i u nás. Moxidectin je schopen zabít už encystované strongylidy, ještě dříve než se vůbec zaktivují. Asi do 84 dní po léčbě kůň nemá v trusu žádná vajíčka, takže přerušuje vývojový cyklus strongylidů na dost dlouhou dobu. Je účinný v boji proti velkým i malým strogylidům, škrkavkám, roupům, střečkům a také proti trichostrongylům (další paraziti ve střevě).
Existuje však celá řada dalších látek k odčervení. Velice často se používají benzimidazoly. Je to název celé skupiny podobných látek, které jsou pro koně bezpečné. Jedním z nich je například fenbendazol (u nás známý Panacur), kterým můžeme v dávce 10 mg/kg/den podávané po dobu pěti dní zahubit i encystované malé strongylidy. Benzimidazoly však nepůsobí proti střečkům. Pokud odčervujeme benzimidazoly, je dobré je čas od času obměňovat, protože rezistenci si proti nim vytvoří i jiní parazité.
Pyrimidiny jsou zvláštní třídou antiparazitik. Působí proti škrkavkám, strogylidům a roupům, pokud je podáváme ve vysokých dávkách, zahubí i tasemnice.
Proti střečkům používáme organofosfáty, často v kombinaci s jinými antiparazitiky.
Pro majitele či chovatele bude vždy nejlepší domluvit se se svým veterinářem, aby sestavil odčervovací program daným koním “na tělo” — podle toho, kde koně žijí (zeměpisné místo, podnebí, paraziti, kteří jsou charakterističtí pro danou lokalitu), k čemu se používají a také podle toho, čím se v minulosti odčervovali. Je totiž dobré čas od času změnit přípravek k odčervení, protože se může stát, že si paraziti při dlouhodobějším používání jednoho antiparazitika vytvoří proti němu docela dobrou odolnost.
Odčervovací program, včetně managementu pastviny, sestavujte se svým veterinářem. Ten může odebrat koním vzorky trusu a vyšetřit je, podle toho zjistí, jakými vnitřními parazity jsou napadeni. Pozor jen na to, že vzorky trusu je třeba odebírat několik dní po sobě, může se stát, že někdy v trusu vajíčka nebudou, přestože má kůň parazity ve střevě. Pokud chcete mít jistotu, že koně jsou opravdu “čistí”, nechejte vyšetřit trus i po odčervení a potom zhruba za další dva měsíce. Bude-li nález pozitivní, je dobré změnit odčervovací prostředek. A bude-li nález negativní, nesmíte usnout na vavřínech, vzpomeňte si — některé vnitřní parazity koní lze jen těžko úplně vyhubit, můžeme však velice dobře jejich množství snížit na “únosné” minimum. Stačí však jen na chvilku v boji polevit a parazité rychle své řady doplní.
