Pár slov k recyklaci krmení

Chovám výhradně “drobotinu” a u takových zebřiček, amadin nebo rýžovníků je známo, že samečkové hnízdo neustále upravují a dostavují i během hnízdění a natahají tam vše, co unesou.

Zelené sekám na drobno

Z tohoto důvodu je značně problematické podávání jakéhokoli zeleného krmení vcelku. Proto zelené sekám na drobno a tvořím z něho různé míchanice. Složení se během roku mění podle toho, co mám právě k dispozici a ptáci nepohrdnou ničím. Používám téměř vše - salát, smetánku lékařskou, žabinec, tetluchu, bršlici, hluchavky, špenát, vojtěšku, jetel, vičence i kulturní vikvovité rostliny, jako hrachovou a vikvovou nať, heřmánek, jitrocel, přidávám i aromatickou naťovou zeleninu, např. pažitku, petrželovou, celerovou a mrkvovou nať, v době jednocení řepy i mladé řepné rostlinky, což je vítaná dotace bórem, listí černého bezu, ovocných stromů, jahodníku, maliníku apod. Na jaře jeví ptáci veliký zájem i o mladé, čerstvě narašené výhonky modřínu. Krmím zkrátka vším, co je zelené. Naše příroda umí být velice štědrá k chovateli, který se umí dívat.... A proč to píši? Zde je zdůvodnění: Veškeré zelené podávám “ad libitum”, nechané zbytky usuším, smíchám a tím získám velice kvalitní úsušky, jež dále využívám do míchanic.

Zmínil-li jsem se ve svých článcích o tom, že zelené zkrmuji po celý rok, nepřeháním. Nevelkou zásobu si skladuji v chladničce, ale když je venku již definitivní konec (loni jsem poslední zelené dával 23. prosince), začnu přimíchávat nahrubo nastrouhané zelí a kapustu, až na toto ptáky na určitý čas zcela převedu. Ačkoli chovatelé papoušků kapustu zavrhují pro její strumigenní účinky, já osobně jsem u drobných pěvců v tomto směru zdravotní problémy nezaznamenal.

Recyklace klasické vaječné míchanice

Mnoho chovatelů zkrmuje máčené a klíčené obilí jako vítaný zdroj provitamínu E. Já, při pravidelné každoměsíční aplikaci Kombinalem E, zrní nenakličuji, nýbrž fermentuji. Vždy 24 hod. před krmením směs obilí (pšenici, oves, rýži, slunečnici, proso, lesknici - lze použít jakoukoli kombinaci) spařím horkou vodu (100 °C) tak, aby obilí zůstalo potopené i po vsaku. Těsně před podáním, po scezení, propláchnu opět nejprve horkou, pak studenou vodou a po okapání podávám. Takto upravené zrní ptáci přímo milují (mimochodem tvoří hlavní složku krmné dávky rýžovníků). Působením horké vody dojde ke zničení choroboplodných zárodků a spor, zároveň se složité škrobové látky rozkládají na stravitelnější. U takto zpracovaného obilí nezaschne slupka tak rychle, než u klasicky máčeného, je měkčí, zachová vláčnost mnohem déle.

Zvláštní kapitolu chci věnovat recyklaci klasické vaječné míchanice, již zkrmuji po celá léta téměř denně. Zde mě mnoho chovatelů určitě nařkne - v dnešní době krmných směsí, granulí a dalších hotových krmiv - z konzervatismu, reakčnictví, ale já zastávám názor - přírodě přírodu.

Dovolím si oponovat i odborným tvrzením, že soustavné zkrmování vaječné směsi způsobuje u ptáků dnu a nemoci pohybového ústrojí. Za ta léta co ptáky chovám, jsem u svých chovanců tyto nemoci neměl. Důvodem bude vyváženost bílkovinné (rostlinné i živočišné) a glycidové složky krmné dávky, dostatečný přísun minerálních látek a antioxydantů. O způsobu přípravy krmné směsi jsem se kdysi ve Fauně již zmiňoval, ovšem během let jsem recepturu pozměnil, a to recyklací.

“Úsušková moučka”

Základ měkkého se nemění - strouhaná mrkev s natvrdo uvařeným vejcem plus přídavek tvrdého tvarohu a zasušuji šrotovou směsí. A právě zde, v přípravě, jsem provedl úpravy. Tři díly šrotu (1 díl ječného: 1 dílu pšeničného: 1 dílu ovesného) smícháním se stejným množstvím strouhanky (chlebová : pečivová - 1 : 1). Na dané množství přidám následovně 10 % úsuškové moučky, 5 % úsušků ze zeleného, 5 % kopřivové moučky, 3 % mletých skořápek, 1 % Roboranu D (pro drůbež), 0,5 % sušeného mléka, 0,5 % rybí moučky a 0,01 mletého Pangaminu.

Nyní se pokusím vysvětlit, kde vezmu zmíněnou “úsuškovou moučku”. Jak jsem se již zmínil, většinu složek krmné dávky podávám “ad libitum”, neboli do sytosti. Nechají-li ptáci zbytky, sesypu je, smíchám a usuším. Proběhne-li v krmivu mírný kvasný proces, není na závadu, je-li dobře usušeno, spíše naopak. Tyto zbytky, ať již vaječné míchanice, zeleného, fermentovaného obilí, včetně rozhozu prosa, lesknice, slunečnice apod. suším v létě na slunci, v zimě na radiátorech. Následně sterilizuji cca 20 min. v troubě. Posléze prohodím přes sítko. Tím mi vznikne sice jemný, ale naopak drsný úsušek. Do neprosátého hrubého zbytku přimísím sójový granulát a umelu na jemnou moučku, jíž přidávám do šrotové směsi. Takže použiji-li ji pak k zasušení vaječné míchanice, nejen že obsahuje všechny komponenty dvakrát - jednou v čerstvé, jednou v suché podobě - vyrobím de facto krmný koncentrát. Ten mi dobře slouží i u ptáků, u nichž starší literatura uvádí potřebu živé potravy. Zároveň ptáky přirozenou cestou přinutím zkonzumovat i to, co nikdy normálně nepozřou - zmoučkované slupky, což je nemalý přínos, neboť tímto způsobem je směs obohacena o hrubou vlákninu, vitamíny a minerálie, které jsou ve slupkách obsaženy, a při normální a přirozené konzumaci zrní přijdou nazmar.

Vím, že můj způsob přípravy se zdá dost pracný, ale mně se vyplatí. Nikomu svůj názor ani své metody nevnucuji, ale stoprocentně mám dlouhodobým pozorováním ověřeno, že tento způsob a systém ptákům naprosto vyhovuje.