Během předchozích dvou článků tohoto cyklu jsme si svého koníka tzv. “pozohýbali” do všech směrů na dotek i na mentální tlak a nyní jej zkusíme požádat, aby nás na délku vodítka obíhal v kruhu (je to něco jako lonžování, ale velmi přirozené).
Pohyb ve tvaru kruhu je pro koně každodenní součástí jejich života. Vzpomeňme například na kobylku s hříbětem, kdy se hříbě vydává na svoje objevitelské cesty dále od matky, a to vždy ve větších a větších kruzích (dalo by se někdy skoro tvrdit, že to vypadá, jakoby kobyla svoje hříbě lonžovala). Také nadřízený kůň takto rád dominuje svému podřízenému, prostě jej udržuje na určitou vzdálenost od sebe a své kupky sena, kterou by podřízený kůň moc rád ochutnal. Podřízený koník pak obchází kolem v kruzích a čeká až co zbude, nebo až mu jeho stádový šéf dovolí také ochutnat.
V našem podání bude takovéto lonžování pro koně představovat nejen fyzický trénink, jako je tomu v běžné výcvikové praxi, ale také trénink duševní, kdy se náš koník bude muset sám starat o udržování správného směru, pravidelného chodu a rytmu v závislosti na udílených povelech. Bude to tentokrát jeho zodpovědnost, proto koně nebudeme nutit do pohybu neustále práskajícím bičem, aby trénoval pouze svaly a hlavou myslel na něco úplně jiného, ale naopak, budeme jej učit dávat pozor na naši řeč těla a přitom samostatně myslet. Budeme féroví a spravedliví.
Koni velmi zřetelně naznačíme, co bychom chtěli. Pokud jste dobře zvládli předchozí cvičení, pak vás váš kůň rychle pochopí. Nejprve si koně posuneme čelem k sobě na vzdálenost větší než 1,5 m, aby dobře rozeznal pohyby našeho těla.
1) Napřáhneme ruku s vodítkem, jako bychom chtěli koni ukázat směr, kterým má vyjít na kruh. Vodítko by se mělo napnout tak, že na ohlávku vyvine tlak, jež nutí koně uhnout hlavou do požadovaného směru a tím i celým tělem.
2) Nerozumí-li koník, zvedneme i druhou ruku, jako bychom chtěli naznačit “kousnutí” koncem vodítka. POZOR!!! Kousnutí směřujeme vždy směrem na předek koně (zhruba jako pobídka k uhýbání předkem), právě proto, že potřebujeme, aby kůň vyšel po předku na kruh! Pokud kůň dobře zvládnul uhýbání předkem na mentální tlak, porozumí již nyní.
3) Pokud stále nerozumí, přejdeme k zesílení pobídky a začneme kroužit koncem vodítka směrem ke koni a nejde-li, můžeme použít zesílení až do”kousnutí” na spodní část krku nebo plec (jako při uhýbání předkem).
Když koník lonžování nezná a nikdy je nezkoušel, počítejte s tím, že udělá pár kroků na kruh a zase se pravděpodobně zastaví. Na začátek je i tohle dostačující, proto jej pochválíme a znovu vyšleme, aby pochopil, že bude posílán na kruh, dokud neudělá alespoň jeden celistvý.
Když porozumí, co je kruh, můžeme po něm začít chtít různé chody. Pokud chcete krok a kůň jde bez námitek v kroku na kruhu, není potřeba pobízet a má mít klid. Měli byste tedy stát uvolněně, a s pokleslýma rukama, hlavně koně nesledovat pohledem. (Vodítko si můžete přehodit z ruky do ruky za zády.) Jak už jsme si minule řekli, to, že se na koně upřeně dívám, pro něj znamená agresi a tím pobídku. Chceme-li zrychlit chod, tak se napřímíme, energii vyšleme ven směrem ke koni a napřáhneme ruku jako při vyslání na kruh, je-li potřeba, použijeme i stejné zesílení jako při vyslání a když kůň zrychlí, opět povolíme tlak. Je možné, že v zápětí zase zpomalí. Řešením je opětovné pobídnutí. Brzy kůň zjistí, že lepší, než neustále zpomalovat a zrychlovat a vystavovat se tak pro něj nepříjemnému tlaku z vaší strany, je jít stále požadovaným chodem. Opět se obrňte trpělivostí, dávejte vždy stejné a jednoznačné pobídky tělem a nenechte se vyprovokovat ke vzteku, vyděšený a zmatený kůň vás nebude vnímat už vůbec. Berte také v úvahu, že každý kůň je na jednu stranu lepší a na jednu horší.
Je dobré horší stranu procvičovat více a pomocí pravidelného cvičení - ohýbání tento rozdíl postupně vyrovnat. Později můžete chtít 2 až 4 celé kruhy v jednom směru a chodu, ale na tomto kratším vodítku nikdy ne více než 4 najednou. Alespoň měňte chody nebo směr, zastavujte a později lonžujte i přes různé překážky a na delších vodítkách, nebo to můžete zkusit i bez vodítka. (Budeme se tomu věnovat ještě v dalších pokračováních).
Pokud chci koně na kruhu zpomalit, stačí vyvinout nepohodlí pomocí karabiny visící na ohlávce (jako minule u oddálení), tím že zavlníte vodítkem, dokud kůň nezpomalí. Chci-li koně zastavit, mám dvě možnosti:
a) Jako u zpomalení vyvíjím tlak na karabinu, dokud nezastaví na kruhu.
b) V jakémkoli chodu lehce zkrátím délku vodítka rukou, na kterou jde kůň (tím natočím hlavu koně k sobě) a pobídnu druhou rukou koncem vodítka švihem přímo na záď (tzv. “vyhodím” záď z kruhu ven). Zvládnul-li kůň dříve uhýbání zádí na mentální tlak, vyhodí záď ven z kruhu a hlavou se otočí k vám. Velmi kladné je, pokud se i sám rozejde směrem k vám, je to důkaz jeho důvěry a přátelství.