Výraz "Headshaking" (běžně užíván i našimi veterináři, je anglickým synonymem pro "třesení hlavou") je definován jako abnormální stav, kdy kůň třese hlavou bez zjevné příčiny a kdy frekvence a síla třesení znemožňuje ježdění nebo je nebezpečím pro jezdce či se zdá být stresující pro koně. Headshaking je jeden z nejméně objasněných stavů (schválně neříkám onemocnění), které postihují jezdecké koně a znamenají velkou frustraci pro majitele i veterináře. Pro koně je zcela normální, že jsou schopni hýbat hlavou velice rychle a všelijak s ní přitom otáčet, pomáhá jim to například v obraně proti mouchám. Stejně se mohou chovat i nervózní koně před začátkem tréninku či závodu. V obou těchto případech je takové chování zcela normální. Na druhé straně už vůbec není normální, když kůň takto háže hlavou například během ježdění, pro ty existuje i u nás užívané označení "headshakers".
Zatím není zjištěno, kteří koně bývají postižení nejvíce, mnoho "headshakerů" je mezi drezurními koňmi, avšak najde se jich hodně také mezi koňmi parkurovými, dostihovými i rekreačními. Vůbec nezáleží na plemeni ani na pohlaví.
Pro "headshaking" je charakterické , že se objevuje zjara nebo časně v létě, většinou na podzim sám od sebe odezní a objeví se zase další jaro. Jen u malého počtu koní může přetrvávat po celý rok.
Koně začnou třást hlavou nejčastěji při práci, hlavně v klusu, třesení se neustále zhoršuje, až nepřestane ani v kroku či v klidu. Většinou se objeví asi za 10 minut po začátku práce, vlastně když se kůň zahřeje. A pak to začne: kůň třese hlavou na všechny strany, jeho pohyby bývají prudké, takže může dokonce ztratit rovnováhu. Někdy vyhodí hlavu prudce nahoru a přitom i vykopne přední nohou. Velice často přitom kýchá a frká, snaží se třít si nos o vlastní nohu nebo o zem, jako by ho svědil.
Charakteristické je také to, že se třesení hlavou během práce neustále zhoršuje. Takové chování se může zdát až maniakální, rozhodně je to velice znepokojující pro koně i jezdce. Za takových podmínek se kůň stane nebezpečným - pro sebe i pro jezdce. Pokud s koněm přestaneme pracovat a vrátíme ho do stáje, bude si i nadále nos třít, bude frkat a otřásat se.
Je zajímavé, že čím je počasí teplejší, slunečnější, tím jsou tyto příznaky bouřlivější, dokonce i při jízdě v blízkosti stromů a keřů se může zhoršovat.
Headshaking může mít více příčin. Protože tento problém většinou nijak neodpovídá na léčbu, mnozí jej zařazují mezi tzv. stereotypní chování, prostě zlozvyky. Ano, v některých případech to může být pravda, ale většinou má toto chování nějakou vážnou příčinu - bolest, diskomfort nebo dráždění.
Donedávna se za velmi častou příčinu považovala alergická rýma, kterou lze srovnat s lidským astmatem nebo sennou rýmou. Jedná se o alergii na pyl různých rostlin; v dubnu je to především pyl stromů, travní pyl se objeví až začátkem června. No a v červenci až do září všemu vévodí spóry plísní. Stejné problémy mívají i koně. Například pyl z řepky olejky prokazatelně vyvolává alergie u lidí i koní.
V případě alergické rýmy se headshaking objevuje sezónně, především později na jaře. Koně se často prodávají v zimě, kdy příznaky mizí. Většinou alergická rýma navazuje na nějakou infekci dýchacích cest. Headshaking v tomto případě výrazně zhoršuje nebo zlepšuje počasí a prostředí. Hlavní je, že koně postižení alergickou rýmou mívají i jiné "alergické stavy" — například COPD (dušnost), alergii na muší bodnutí nebo opakovanou kopřivku.
Protože známé vyšetřovací postupy na stanovení alergií v těchto případech často selhávaly, začínají se odborníci spíše přiklánět k nervovým problémům, jakožto příčinám "headshaking" u koní.
V současnosti je často popisovaným stavem "photic headshaking" (= "házení hlavou ze světla"), jakási fotofóbie, kdy svit ostrého slunce do očí může vyvolat dráždění v nosní dutině (což je známo i u lidí). Prudké světlo může dráždit některé z větví trojklanného nervu, jehož další větve zajišťují citlivost nosní sliznice. Abnormální vedení vzruchů v trojklanném nervu pak má za následek, že svit slunce se spojí se zvýšeným drážděním oněch citlivých (senzitivních) nervových vláken a vyvolá doslova lechtání v nose, uvažuje se dokonce o skutečné bolesti hlavy! Tento stav se dokonce spojuje v proběhlou infekcí koňským herpesvirem typu 1, což u koní není takovou vzácností. Tento virus totiž může bez jakýchkoli příznaků přebývat v těle koně po celý jeho život, může "sídlit" dokonce i v gangliích trojklanného nervu a při dráždění prudkým světlem může vyvolat dráždění centrálního nervového systému. Tato teorie není ještě dostatečně podložená, ale nikdo ji nemůže zcela vyloučit jako nesmyslnou. Pro tento stav hovoří zkušenosti, že mnoho koní nejvíce hází hlavou ve dnech slunečných, pokud pracují navečer, v noci, nebo přes den, kdy slunce tolik nesvítí, "chovají" se koně mnohem lépe. Pokud budeme takového koně jezdit v noci nebo se "slunečními brýlemi", můžeme jeho zběsilé házení hlavou výrazně omezit či dokonce po dobu ježdění úplně potlačit.
Mnoho majitelů spojuje příznaky headshaking s létajícím hmyzem. Tomu také nasvědčuje skutečnost, že nejvíce případů se zhoršuje v horkých, slunečných dnech, kdy létá hodně hmyzu. U těchto koní velmi pomáhá nasadit síťovanou kuklu na hlavu nebo třeba jen lehký závojíček přes nos.
U lidí bylo zjištěno, že některá poranění periferních (okrajových) nervů měla za následek změny v centrálním nervovém systému - a ty vyvolávaly neustálé pocity bolesti, nepohodlí, svědění apod. Je možné, že tento stav se vyskytuje i u koní.
Zjištění příčiny (a tedy i vhodné léčby) headshakingu je i pro odborníky velmi náročné, nejvíce zde pomohou majitelé nebo jezdci koně, když si rozvzpomenou na vše, co s třesením souvisí a zdánlivě i nesouvisí. Právě takové informace totiž mohou být jediným vodítkem při určování diagnózy.
Proto první, co by měl jezdec či majitel koně udělat, je vyloučit možnost, že příčinou headshakingu je intolerance udidla nebo problémy s postroji. Jezdec by si měl rozvzpomenout na následující:
vykazuje kůň headshaking i při lonžování, s nebo bez udidla, s nebo bez sedla či jezdce; jak ovlivňuje headshaking ježdění s různými typy udidel nebo bez udidla, jak tento stav ovlivní ježdění s různými sedly, nánosníky...
To vše by si měl majitel či jezdec koně sám vyzkoušet a provádět vždy stejnou práci, takovou, na kterou je kůň zvyklý.
Pokud takovými testy můžeme vyloučit nesnášenlivost udidla nebo sedla či dokonce jezdce, je třeba, aby koně pořádně vyšetřil veterinář a zvážil nebo vyloučil další možné příčiny. Měl by si důkladně prohlédnout a prohmatat celou hlavu a krk, posoudit vzhled a citlivost hřbetu a zádě, vyšetření by mělo proběhnout v klidu i při zátěži, nejlépe tak, aby bylo možno vyvolat třesení hlavou. Ideální je vyšetřit koně v prostředí, kde hází hlavou, ale lze ho také převézt na jiné místo a zkusit, zda se jeho chování nezmění. Zároveň veterinář zkontroluje, zda kůň nekulhá. Může mu odebrat krev na rutinní vyšetření krve, a také moč, tak lze zjistit zánět v těle, poruchy ledvin, poruchy jater, svalů, někdy i střev. Potom většinou následuje jedno z dalších vyšetření, mnohá z nich se musí provádět až po utlumení koně nebo dokonce při celkové narkóze.
Další vyšetření
Dýchací aparát:
• endoskopické vyšetření (různé záněty nebo nenormální struktury nosu, hrtanu, průdušnice až průdušek)
• rentgenologické vyšetření hlavy, krku a hrudníku (nosní dutina, vedlejší nosní dutiny, hrtan, průduška, plíce, hrudník)
Hlavové nervy:
• různá rentgenologická vyšetření hlavy
• vyšetření funkce či znecitlivění příslušných hlavových nervů
• vyšetření mozkomíšního moku
Uši:
• vyšetření otoskopem (záněty zvukovodu, paraziti, plísně, cizí tělesa, prasklý bubínek apod.)
• rentgenologické vyšetření hlavy
• endoskopické vyšetření vzdušných vaků (plísně, záněty, hnis)
Oči:
• důkladné vyšetření oka oftalmoskopem
Páteř, hřbet:
• rentgen páteře
• vyšetření krevního séra na svalové enzymy
• zátěžové testy
Dutina ústní:
• důkladná prohlídka (ostrý chrup, poranění měkkých částí)
• rentgenologie (onemocnění zubů, především jejich kořenů)
V první řadě si musíme uvědomit, že headshaking má vícero příčin. Některé z nich jsou velice dobře léčitelné, s jinými si, bohužel, zatím poradit neumíme. Proto je důležité zjistit pravou příčinu a teprve potom může veterinář říci, zda se s koněm dá něco dělat.
Například zánět vnějšího zvukovodu, způsobený svrabem lze vyléčit bez následků, tyto případy jsou však, bohužel, velice vzácné.
Docela dobře lze zjistit poruchy hlavových nervů nebo poškození krční páteře, zde ale často žádná terapie nepomůže. Na druhé straně můžeme léčit oční nemoci nebo onemocnění vzdušných vaků.
Jak už jsem psala, jednou z příčin headshakingu je alergická rýma. A tady narazíme na tolik známé — jak léčit alergie? Jednou možností je, že majitel jednoduše akceptuje sezónní nejezditelnost svého koně. Může také koně převézt do úplně jiného prostředí — tato metoda mnohdy pomůže. Zmírnit příznaky někdy můžeme tak, že jezdíme koně s jakýmsi jemným "závojíčkem" přes hlavu, který bude zakrývat i nozdry.
Pokud budeme pracovat s koněm, citlivě reagujícím na světlo ("světelný headshaking"), můžeme tento stav řešit ježděním ve tmě nebo používáním ochranných "klapek" ve stylu slunečních brýlí. V současnosti není problém koupit ve specializovaných prodejnách s jezdeckým zbožím různé sítě, masky, kapuce a podobná zařízení na ochranu hlav koní proti hmyzu či nadměrnému slunečnímu svitu.
Co se týče léků, nejtěžší stavy může veterinář zvládnout kortikoidy. Ty však nevyléčí podstatu a pokud je přestaneme používat, třesení hlavou se vrátí. Tyto léky může kůň inhalovat nebo mu je veterinář píchne injekčně. Popisuje se i dobrá účinnost některých antihistaminik — např. látka cyproheptadine podle výzkumů vyvolala střední až výborné zlepšení u 76 % koní postižených "photic headshaking".
Další možností je chirurgicky protnout infraorbitální nerv, to je nerv na hlavě, který odpovídá za citlivost sliznice nosní dutiny - pokud kůň při diagnostickém znecitlivění tohoto nervu reagoval zlepšením. Avšak pouze 30 — 40 % koní po tomto zákroku přestane třepat hlavou.
V poslední době se výrazně rozšířily alternativní metody léčby, především různé formy akupunktury nebo léčba bylinkami, protože ta dokáže vyrovnávat celý organismus a bojuje přímo proti alergiím, jako proti poruchám vnitřní rovnováhy.