“Jak mít koně“ - 6. část

V minulém čísle jste se dozvěděli o tzv. "přirozeném lonžování", kdy svého koníka vysíláte na kruh do obou směrů a v libovolných chodech. Této dovednosti využijeme při zvládnutí dalšího důležitého cviku a to při "ustupování do stran". Někteří koňáci tvrdí, že takový způsob pohybu pro koně není přirozený, a proto jej koně hůře chápou. Myslím, že tohle tvrzení je pravdou pouze do určité míry. Hodně záleží na tom, jak je kůň pohyblivý a obratný. Osobně se přikláním k názoru, že každý kůň má vlohy pro něco jiného. Vzpomínám si na to, jak jsem se na vyjížďce krásně "svezla" na mladém a neškoleném koni, který v hrůze, že jej traktor sežere, ustupoval ve cvalu v krásné diagonále napříč polem a přitom byl krátce obsednutý a tento cvik ještě nikdy na povel nezkoušel. Zkuste tedy odhadnout kvality svého koně a podle toho postupujte při provedení. Některý koník bude bez pochyb potřebovat více času k pochopení a pomalejší a postupný přístup, jiný tento cvik pochopí již po několika provedeních. Říká se také, že čím lépe je koník schopen couvat a ustupovat doleva a doprava, tím lépe je schopen provádět všechny ostatní cviky. (Dobré ustupování je důkazem ohebnosti a změkčení).

Ustupování

Jako pomůcku pro provedení použijeme stěnu ohrady. Je lépe začít vždy tou stranou, na kterou je koník lepší (jako u všech nových cviků). Nejprve koně pošleme vysláním na kruh tak, aby se na plné délce vodítka zastavil hlavou těsně u stěny ohrady, a to kolmo k ní. Sami přitom stojíme zády u stěny. Tam jej necháme pár sekund klidně stát. Když bez námitek klidně stojí, můžeme přijít až k němu, pohladit jej a začít s provedením vlastního cviku. Pokud se ale otáčí čelem k vám nebo couvá, trpělivě jej znovu "posunujeme", dokud nestojí klidně čelem k ohradě. Takováto důslednost slouží právě k tomu, aby kůň nepředvídal a neučil se ustupovat již při tom, že se k němu přiblížíte svým tělem, ale aby počkal až na správnou pobídku. Následně bude potřeba koni vysvětlit, že ustupování do stran není nic jiného než kombinace uhýbání předkem a zadkem. Nejprve pošleme předek, pak zadek, přičemž tyto cviky opakujeme pořád dokola. Za pár opakování kůň pochopí, že je jednodušší a méně namáhavé ustoupit zaráz celým tělem. 

Cvik na vodítku

Když cvik provádíme na vodítku (a to ze začátku raději vždy, abychom měli možnost koně v případě potřeby opravit) je potřeba se dobře ujistit, že kůň má dostatek prostoru pro krok stranou (vodítko musí být povolené tak, aby mu nestahovalo hlavu směrem k vám). Pokud má kůň snahu utéct po stěně, je lepší včas pobídnout záď do strany, než stahovat koni hlavu vodítkem směrem k sobě. Protože většina koní má nevyrovnané schopnosti pohybu doleva a doprava, jak už bylo řečeno, připravme se na to, že ani výsledky nebudou ze začátku na obě strany stejné. Účelem je vyvážit tuto schopnost, takže můžeme provádět vícekrát opakování na tu stranu, kam kůň ustupuje hůře. Při pobízení předku a zádi využíváme řeč těla a mentální tlak, jak bylo uvedeno v předchozích číslech a stejně tak dodržíme fáze důslednosti, třeba až do "kousnutí", pokud je to nutné. Nezapomínáme tlak uvolnit ihned, jakmile obdržíme od koně požadovanou odpověď ve formě ustoupení stranou. Na začátek jsou velkým úspěchem dobře provedené dva nebo tři kroky bokem, až to jde lépe, můžete se pokusit o celou délku stěny jízdárny. Cvik pak můžete zkoušet i v klusu, popř. můžete využít překážky pod břichem. Časem by měl být koník schopen ustupovat již bez pomocí stěny (ověříte si tak zvládnutí cviku).

Pozor na správnost kladení nohou

Pozor dáme také na správnost kladení nohou při ustupování (pokud ale máte dobře zvládnuté předchozí úlohy, nebude to problém). Kůň by se měl předníma nohama překračovat, ne podkračovat! Po každém dobře provedeném úkolu také nezapomeneme chválit pohlazením, koně to velmi motivuje a uklidní po použití důrazné pobídky, a hlavně pomůže vyvážit hladinu respektu a přátelství, jež by měly být vždy pokud možno v rovnováze.