V minulém čísle jsme se seznámili s potřebou a účinky vitaminu A v době línání. Jarní období je také časem, kdy u sportovních koní začínáme zvyšovat tréninkovou zátěž a tím i zvedat potřebu živin. Sportovní koně mají relativně vyšší fyziologickou potřebu vitamínů než ostatní kategorie koní a je proto vhodné jim potřebu doplňovat ze syntetických zdrojů. Potřeba vitamínů je převážně kryta z čerstvých zelených nebo dobře usušených objemných krmiv. Nedostatek může nastat pouze za předpokladu, že se koně nepasou a podávají se jim pouze spařované zrniny. Problémy se mohou vyskytnout, jak jsme již citovali, po terapii některými antibiotiky nebo při krmení starou a zatuchlou pící.
Ovlivňuje absorpci vápníku a fosforu při tvorbě kostní tkáně. Biologicky účinný je vitamin D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). Vitamin D2 vzniká prostřednictvím slunečního záření v zelených pícninách a proto ho ve vysoké koncentraci obsahuje seno sušené na slunci a odumřelé lístky rostlin. Naopak relativně v malém množství je v mladé zelené píci nebo obilí. Vitamin D3 vzniká samostatnou syntézou ze 7 - dehydrocholesterolu v kůži při slunění.
V organismu jsou oba vitaminy pomocí hydroxylace v játrech a ledvinách metabolisovány a metabolity podporují vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva. Hříbata odchovávaná ve stáji proto mohou trpět nedostatkem vit. D, což vede k poruchám v mineralizaci kostí projevující se bolestivostí při stání. Potřeba vit. D u rostoucích koní je 15 IE/kg ž.hm/den. Tuto potřebu však kryje kvalitně na slunci usušené seno nebo zelená píce. Nejvyšší obsah tohoto vitamínu je v kvalitním vojtěškovém seně a senné moučce (500 - 1000 IE/kg).
Předávkovat organismus vitaminem D můžeme při nekontrolovaném přísunu nebo při pravidelném dávkování vitaminósních preparátů. Injekce 200 000 IE nebo podání 5000 IE v l ml per os je již nebezpečím vzniku akutního onemocnění ( nechutenství, kulhání až po kalcifikaci ledvin). Při jednorázovém podání je tedy nebezpečné 50 ti násobné předávkování a při dlouhodobém podávání 5 - 10ti násobné předávkování.
Nejúčinnější formou je alfa tokoferol. Jeho největším významem je účinek antioxidační (proto je na vzduchu nestabilní) a chrání subcelulární a celulární membrány před vysokou schopností vázat kyseliny. Má proto vliv na funkci a strukturu srdeční a kosterní svaloviny. Primární účinek při jeho deficitu se projevuje změnou permeability (prostupnosti) buněčných membrán pro kyseliny a sekundárně poté vznikají degenerativní změny svalových buněk. Účinek vit. E je velmi úzce svázán se selenem, který má vliv na imunitní reakce. Svaly koně musí být elastické, stabilní a přenášet pohybovou sílu. Porucha v metabolismu cukrů a nedostatku vit. E vyvolává nejznámější svalové onemocnění koní myopathie a myoalgie, černé močení, zánět bederní svaloviny - křeč v kříži, sváteční nemoc. V USA lehké formy tohoto onemocnění nazývají tying up nebo cording up.
Toto onemocnění je typické hlavně pro dobře trénované a osvalené koně. Při adekvátní výživě koní v zátěži (energeticky bohaté) dojde po jedno nebo více denním pracovně-tréninkovém klidu po následné zátěži k rychlému odbourání myoglykogenu za vzniku velkého množství kyseliny mléčné, která způsobuje v akutních stádiích křeč svalových vláken a jejich ztuhlost. Mezi množstvím kyseliny mléčné a ztuhlostí je prokázána přímá závislost.
Onemocnění se projeví bezprostředně po zátěži, výjimečně již během zátěže. Pozorujeme vznik tuhostí, napětí a bolestivosti postižených svalů, zejména v bederní krajině. Při věchtování postižené krajiny nebo nasedání jezdce, popřípadě i při rektálním vyšetření se kůň prohýbá ve hřbetě, uhýbá bolesti. Následkem bolestivosti těchto svalů je zřetelné nefyziologické předvádění pánevních končetin (klouzavý nebo tahavý chod) nebo se dokonce odmítá pohnout z místa. Pohyblivost předních končetin je však zachována a proto kůň bolestivost a neschopnost pohybu projevuje nervózním hrabáním. Terapie této lehčí formy spočívá ve vysazení z dalších zátěží, teplé zadekování bederní krajiny , provádění masáží postižené krajiny hyperemizujícími prostředky (kafrový líh), z léčiv je vhodná aplikace kalciových preparátů, natrium bicarbonicum, vit. E, selenu a thiaminu. Soda bicarbona v krmivu v dávce 30 - 50 g před intenzivní zátěží může u senzitivních jedinců zabránit vzniku onemocnění (rychlá alkalizace vzniklého laktátu).
Toto onemocnění se objevuje ale také u hříbat a netrénovaných mladých koní. V této kategorii je spojováno hlavně s westernovými koňmi ( Quarter, Paint, Appalosa), anglickým a arabským plnokrevníkem a klusákem. Dědičnost tohoto onemocnění ( HYPP - efekt) však u těchto plemen prokázána nebyla. Vznik tohoto onemocnění je zde spojován spíše s neadekvátní výživou - překrmováním. Chovatelé omezením pohybu mají snahu koně rychle osvalit a co nejdříve dobře prodat již v útlém věku. Proto změna a přestavba krmné dávky - redukce cukru, energie a obilovin je hlavním léčebným opatřením. Rovněž pravidelnost pohybu na pastvě je zde nutností.
Protože se onemocnění u některých koní opakuje s větší frekvencí, vědečtí pracovníci univerzity v Minnesotě věnují pozornost možné genetické predispozici a doporučují vzájemně nepřipouštět jedince, u kterých se toto onemocnění projevuje. Doporučuji tedy chovatelům, aby se při výběru hřebce pro svoji klisnu na projev tohoto onemocnění zeptali.
Vrátíme se tedy k prevenci tohoto onemocnění a tím je saturace dostatečného množství vitaminu E a selenu. Potřeba vitaminu během pastvy nebo při krmení čerstvou zelenou pící v letním období je plně kryta.
V zimním a jarním období při krmení nekvalitním nebo starým senem a překrmováním šrotovaným ovsem se můžeme setkat s nedostatečnou hladinou tohoto vitaminu. Přes vznikající kyselinu propionovou je část tokoferolu inaktivována a může dojít k následnému snížení hladiny vit. E.
Jednorázové podání kombinovaného léčiva ( Combinal - Selevit), vitaminu E 500 mg a Se 25 mg jako natrium seleničitanu do krmení pro koně 500 kg těžkého nebo lépe ve formě Selplexu ( organicky vázaná forma Se na kvasnice) je potom dostačující prevencí tohoto onemocnění. Vlastní kontrolu hladiny těchto látek v organismu je možné provést změřením hodnot v krevní plasmě.