Uzbecký ozdobný rejdič

Na našich výstavách a i v chovech se stále častěji objevují nová plemena holubů, mnohdy i ze vzdálených exotických zemí. Mezi ně patří i plemeno rejdičů ze středoasijského Uzbekistánu - uzbecký ozdobný rejdič. V zemi původu bývá označován někdy i jako "taškentský". Zajímavou kolekci těchto líbivých rejdičů, kteří trochu připomínají drobnějšího českého bubláka, představil na poslední výstavě v Soběslavi chovatel a posuzovatel Jiří Míka.

Původ a popis plemene

Ze země původu máme k dispozici jen kusé informace, ze kterých vyplývá, že toto plemeno bylo vyšlechtěno okolo roku 1922 a základem byli údajně holubi z chovu bucharského emíra a plemeno taškentských rousných rejdičů. Do dnešní podoby plemeno dotvořil A. G. Maršál a v padesátých letech minulého století se postupně rozšířilo do ostatních zemí bývalého SSSR. Bílý ráz je v Uzbekistánu považován za samostatné plemeno. Řada plemen holubů bývalého SSSR se v poslední třetině minulého století stala doslova módou v západní Evropě (zejména v SRN) a jsou předpoklady, že některá najdou své příznivce i u nás.

Tito rejdiči mají kulatou menší hlavu s poměrně vysokým čelem, oči jsou u bílých tmavé (vikvově) a u ostatních barevných rázů jsou perlové. Jemná obočnice je masově zbarvená u bílých, červených a žlutých, tmavá je u modrých a černých. Zobák je zbarvený dle barvy opeření. Postava je mírně delší, nazad skloněná, se širokou hrudí. Nohy jsou poměrně nízké, křídla mírně kratší než ocas, položená na ocasu a nekříží se. Ocas je dobře složený, normální šířky. Krk je na hrudi široce nasazený a spíše kratší.

Pernaté ozdoby

Za nejdůležitější znak jsou považovány pernaté ozdoby, rousy jsou hustě zapeřené, délky až 10 cm, čím delší, tím lepší. Mají 2 vrkoče, přední vrkoč je kratší s mírnou hřívou. Existují také jednovrkočatí s předním vrkočem a vzácně i tzv. "kudrnatí", kteří mají přední vrkoč spojen se zadními zkadeřenými, kolmo rostlými pery.

Existují v barvě bílé, která je považována za samostatné plemeno, a ve všech barvách černé a červené barevné řady. V zemi původu jsou pro některá vzácnější zbarvení používány názvy jako "platinová" apod. Intenzita a čistota barvy však není pro posuzování příliš podstatná. Mimo celobarevných se vyskytují v kresbách pruhových a kapratých a také stříkání a mramorování. Za velké vady jsou považovány chybějící přední vrkoč, žluté nebo žlutočervené oči, a červené obočnice u černé barevné řady. Malými vadami je různookost, slabší rous, nepravidelné vrkoče vady ocasu (široký, dělený), vady tvaru a zbarvení zobáku, vady tvaru hlavy a útlá hruď. Doporučuje se kroužkovat v našich podmínkách kroužkem č. 10.