Co řekli o psech

Jistě budete s mnohými výroky nejen souhlasit, ale vezmete si je rádi "za své". 

Zde tedy jsou jedny z nejzajímavějších:
Když se někdy s mým psem zadíváme do očí, a třeba dvě hodiny si mlčky povídáme, mívám blahý pocit, že už už nakukuji do tajemné dílny přírody.

 

Můj teriér nemluví. Asi proto mu rozumím.

 

 

Po mnoha hovorech s lidmi mám přání pohladit psa, rozesmát opici a smeknout před slonem.

 

 

Psi vědí hodně, ale nemluví. Přesně naopak jako lidé.

 

 

Mám rád psy, jsou lidem bližší, než jiná zvířata.

 

 

Pes pozná dobrého člověka. Jenže, co mu dá námahy, než takového výjimečného jedince najde.

 

 

Společnost zvířete má v sobě něco uklidňujícího – opravdový anděl, kterého mám kolem sebe – to je můj pejsek.

 

 

Člověk by měl mít šest nohou, ty přebývající mají patřit jeho psu.

 

 

Pes, kterého jsi uzdravil, tě nikdy nepokouše. V tom je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.

 

 

Pes získal svou krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských vad.

 

 

Historie je více naplněna příklady o věrnosti psů než o věrnosti přátel.

 

 

Kdyby pes uměl mluvit, přišel by člověk o nejlepšího přítele.

 

 

Můj kokr je můj nejupřímnější obdivovatel. Miluje mě, aniž četl mé knihy.

 

 

Pro každého psa je jeho pán Napoleonem. Odtud ta stálá obliba psů.

 

 

Kdo si plete kynologii s gynekologií, dožije se mnoha překvapení.

 

 

Polidšťování zvířete je hluboké nedorozumění a hřích proti duchu svatému přírody. Pes, který by se podobal člověku, by byl zrůda.

 

 

Pes, to je cnost, jenž se stala zvířetem, protože se nemohla vtělit do člověka.

 

 

Chtěl bych být psem ve svých dobrých rukou.

 

 

Je celkem velice snadné psu porozumět a naučit se číst jeho myšlenky. Pes se neumí přetvařovat, neumí klamat, neumí lhát, protože neumí mluvit.

 

 

 

Jestli se ujmete hladového psa a postaráte se o něj, nepokouše vás. To je hlavní rozdíl mezi psem a člověkem.

 

 

Obstarám si psa, aby byl někdo smutný, až umřu.

 

 

 

Neznámí autoři:
Jestli je pravda, že nejlepším společníkem není ten, kdo umí poutavě vyprávět, ale ten, který umí trpělivě naslouchat, pak nejlepším společníkem je pes.
Na psí život si většinou nejvíce stěžují ti, kteří nikdy psa neměli.
Chcete-li si rozumět se svým psem, není třeba hned na něj štěkat.
Pes, který štěká, nekouše. Ale může tak učinit v pauze.
Nesnášenlivost foxteriérů vůči jiným psům patrně vyplývá z toho, že díky své inteligenci převzali pravděpodobně ve větší míře i některé lidské vlastnosti.
Potíž je v tom, že psi se vždy chovají jako psi, avšak lidé se vždy nechovají jako lidé.
Jenom ti, kdož neměli nikdy psa, nemohou pochopit, oč by byl život bez psů chudší.
Nebudeš-li ovládat svého psa, bude ovládat on tebe.
Někdy pes kousne. Co mu zbývá po devadesátém devátém štěkovném varování?
Jeden dobrý pes je lepší než dva špatní myslivci.
Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.
Není žádná ostuda, když se chovateli ve vrhu vyskytne štěně s dědičnou vadou, je však ostuda, jestliže ji nechá přenášet na další generace.
Pes je nejvěrnější přítel člověka. To by moc neukazovalo na jeho inteligenci.
Lidé, kteří nemají psa, ochuzují nevědomky svůj vlastní život.

Něco z Murphyho zákonů:
Zvířata všech vašich známých se chovají snesitelněji než to vaše.
Svého psa poznáte podle toho, že se k vám ve společnosti nehlásí.
Štěně začne vykonávat svou velkou potřebu na místě, kde je největší frekvence chodců.
Pes, ponechaný o samotě v uzavřené místnosti, vyje tím hlasitěji, čím více sousedů je v dané chvíli na doslech.
Štěně na vodítku váží mnohem víc, než štěně bez vodítka.
Psí blechy na člověka jdou.
Málokteré zvíře odložil původní majitel bezdůvodně.
V obývacím pokoji pes obsadí jediné křeslo, z nějž je dobře vidět na televizi.
I malý pes dokáže ve vaši posteli zaujmout takovou polohu, aby pro vás nezbylo prakticky žádné místo.
Onemocní-li pes, smíří se mnohem lépe se smrtí nežli návštěvou u zvěrolékaře.
Každý chovatel se časem stane psychicky labilním.
Pes je schopen identifikovat zvěrolékaře i na nudistické pláži.
Zvíře, které se k vám chová přátelsky, není vaše.
Člověk je přítel psa. Někdy.
Pes má hlad ustavičně, i tehdy, když zrovna spí.
Pes má neustále dojem, že vy se nechutně přejídáte, zatím co on hladoví.
Pes je vlastně jen žaludek na čtyřech nohách pokrytý srstí.
Dříve, než si pořídíte psa, je dobré zakoupit si spartakiádní lehátko.
Pes myslí na sex zhruba stejně často jako na jídlo, tedy prakticky neustále.
Z milostného setkání vašeho psa s fenou šampiónkou vzejde největší možný počet štěňat, které nikdo nebude chtít ani zadarmo.
A nakonec něco i pro "černé humoristy":
Já mám psy rád, ale vepřové mi je milejší.
Jindřich Plachta