Naučte se o nás starat

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem - pokračování z Fauny č. 8.

Oblíbení chovanci soukromých chovů

Oblíbenými chovanci jsou různí sudokopytníci, i když jejich držení má jistá úskalí. Prasata a pekari jsou bystrá a nebojácná zvířata, byť konflikty nevyhledávají. Nevýhodou je náruživé rytí. Nenáročností vynikají lamy, zvláště vhodná je nejmenší z nich alpaka, ve své domovině proslulá jako producent vlny. U nás by ji mohly uvítat dílny rukodělné výroby. Je možné chovat víceméně bez rozbrojů skupinu samců. Když se však mezi ně dostane jediná samice, poperou se. Křičí při tom vřískavými hlasy, plivou po sobě páchnoucí žvance a snaží se vzájemně kousat do slabin a genitálií. Chovatel, který se mezi ně s holýma rukama připlete, může být rovněž pokousán. Krotké lamy a guanako jsou v horském terénu použitelné jako soumaři, tj. k nošení břemen. Samec unese okolo 40 kg.

Lamy vs.velbloudi

Svého času proskočily zprávy o oblibě lam ve Spojených Státech včetně informací o tisících dolarech za ně zaplacených. Naše ZOO nedostala za lamu nikdy více než 800 marek. Stejně skromní a otužilí jsou velbloudi, díky velikosti však poněkud neskladní. Kromě přiměřeně masivního oplocení udržíme lamy a velbloudy za překvapivě úzkým a mělkým příkopem. Velbloudí samci dovedou být nebezpeční. Naopak velice rafinované oplocení potřebují horské kozy a ovce, které dokáží k úniku využít podivuhodně malých výstupků. Kozlové šermují rohy, berani do sebe tlučou s rozběhem hlavami, na což mají uzpůsobenou krční páteř. Když se v souboji utká kozel s beranem, odnesou to poraněním uvedené části těla. Divocí turové jsou vesměs klidná, i když rozměrná zvířata. Některým nevadí ani kruté zimy (bizon, yak), jiní si přejí alespoň temperovanou stáj (buvolové). Vzhledem k jejich velikosti a síle přistupujeme ke všem turům rezervovaně.

Manipulace s nimi se neobejde bez pomocných staveb - dvorků a přeháněcích uliček. Mezi antilopami najdeme druhy o hmotnosti několika málo kilogramů (dikdik, skálolez) až po druhy několikasetkilogramové (antilopa losí). Všichni samci mají rohy, někdy nepříjemně dlouhé a špičaté (přímorožci), u některých nosí rohy i samice (buvolci). Až na malé výjimky (vidloroh) si antilopy libují v teple. Jedinci o hmotnosti větší než 30 kg jsou fyzicky nezvládnutelní. Pro akutní nebezpečí šoku není mnohdy manuální fixace žádoucí. Rovněž mezi velikostí jelenovitých nalezneme velké rozdíly. Jihoameričtí jelínci pudu nepřevyšují půl metru, výška losa se blíží dvěma metrům. S výjimkou soba se honosí parohy jenom samci. Zvířata je pravidelně a každoročně shazují. Některé druhy, včetně našeho jelena a srnce jsou v době říje v zajetí k člověku agresivní. Zvláště špatnou pověst (oprávněně) mají jedinci vyrostlí v lidské péči. Různé druhy jelenovitých jsou předmětem faremních chovů. Při držení krátkosrstých druhů sudokopytníků je možné experimentovat s elektrickým ohradníkem.

Žirafy v soukromém chovu?

Žirafy, stejně jako další skupiny živočichů (kytovci, ploutvonožci) nebudou pravděpodobně ještě dlouho předmětem zájmu soukromých chovatelů.

 

•pokračování ve Fauně č. 10

(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat, připravované k vydání v nakladatelství DONA.)