Se zájmem jsem si přečetl příspěvek pana Grézla o nepolařících barevnohlávcích. Sám chovám holuby od dětství a to už je dávno.
Jako kluk jsem choval moravské pštrosy a kuburské skřivany, tehdy ještě většinou polařící. U holubů, kteří nepolařili, jsem s úspěchem používal metodu popisovanou panem Grézlem. Holubovi jsem pod vodovodem důkladně promáčel peří na jednom křídle a vypustil ho na blízké pole, kam létalo moje hejno. Počkal jsem, než trochu uschne a šel domů. Obvykle stačila jedna až dvě lekce a holub se zapojil do hejna. V době od března do listopadu nekrmím - s výjimkou června, kdy je na poli vše vzrostlé. Jen jako pozornost (občas za deště) hodím na rovnou střechu pár oschlých krajíců chleba nebo zbytky krmiva od kanárů. Neznám hezčí pohled než hejno nacpaných holubů, kteří se z výšky spouští k holubníku. Kdosi mi nedávno tvrdil, že takto z holubů udělám hejno málo plodných tuláků. Loni jsem od jedenácti párů odchoval přes sto holoubat, bez léků a drahých vitamínů. Názor nechť si každý udělá sám. Dnes se takto snad opravdu dají chovat pouze pošťáci. Já jsem však měl ve svém hejnu pošťáků dva páry drobnějších barevnohlávků několik let a v ničem si s nimi nezadali. Létali do polí i přes pruh lesa do značné vzdálenosti.
Nacpat poslední létající a polařící plemena do voliéry, by tedy opravdu mělo být posuzováno jako trestný čin. Máme přece spoustu na pohled krásných plemen, která díky tomuto způsobu chovu své typické vlastnosti ztratila a není tedy již co pokazit. Viděl jsem u svého přítele hejno krásných rejdičů pocházejících z voliérového chovu. Dorejdili na protější střechu, vzdálenou asi 20 metrů až asi 14 dní po vypuštění. Do té doby chodili více méně pěšky! Tak co je to za rejdiče? Při volném chovu ovšem záleží hlavně na umístění holubníku. Já mám holubník na půdě uprostřed obce obkroužené lesy. Holubi mají rozhled a dravce vidí včas. Přesto se mi ročně ztratí 4 až 6 holubů. Moji dva známí mají chovy vedle lesa, v holubníku na zahradě mezi stromy a museli udělat voliéry.
Závěrem bych doporučil vyzkoušený způsob, jak plemena, která ještě umí létat, dostat do polí. Stačí podložit holoubata polařícím párům a je to zcela bez starostí. Veškerá práce kolem holubů pak spočívá v zavírání a otevírání holubníku, jinak nám dnes všude přítomné kuny ušetří práci se zabíjením a škubáním holoubat.