Nádory mléčné žlázy jsou (kromě kožních novotvarů) nejčastějšími patologickými útvary. U nekastrovaných fen se pak jedná o vůbec nejčastější tumory (u psů se vyskytují vzácně – 0,5 – 1 %). Nejčastěji bývá postižen 4. a 5. oddíl mléčné žlázy, přičemž z 50 % se jedná o nádory benigní, 50 % tumory maligní (zhoubné).
Nádory mléčné žlázy jsou predisponovány několika podmínkami, resp. faktory:
– hormonální funkce vaječníků feny (ovariální hormony progesteron a estrogen),
– obezita,
– dieta bohatá na tuky v prvním roce života zvířete,
– plemenná predispozice: německý ovčák, pudl, jezevčík, kokršpanělé, teriéři.
Jedinou možnou, bohužel mnoha chovateli i veterináři opomíjenou či zavrhovanou prevencí je včasná ovariohysterektomie – kastrace feny. Zde zdůrazňuji nejen slovo včasná, ale i ovariohysterektomie. Spousta veterinárních lékařů totiž kastraci provádí pouze vyjmutím uteru (dělohy) a to je vzhledem k hormonální funkci vaječníků nedostatečné!
Co se týče načasování zákroku, za vše hovoří tato statistika:
– kastrace provedená před prvním háráním sníží riziko výskytu neoplastických útvarů mléčné žlázy až na 0,05 %!,
– kastrace provedená mezi prvním a druhým háráním je již jen 8 %,
– po třetím hárání dokonce 26 %,
– kastrace starší feny již výskyt nádorů neovlivní.
Základem pro dobrý výsledek je včasná diagnóza a léčba, přičemž léčbou první volby je okamžité chirurgické odstranění, které rozlišujeme následovně:
– nodulektomie = odstranění pouze samotného nádoru - můžeme si dovolit pouze v případě, že se jedná o jeden malý, volný a ohraničený nádor u chovné feny,
– mammektomie = odstranění celého oddílu mléčné žlázy - ideální je však odstranění min. tří (tedy ne pouze postiženého, ale i okolního z každé strany), v tom případě se jedná o regionální mastektomii,
– nejuspokojivější řešení, ovšem nejnáročnější, představuje radikální (totální) mastektomie, tedy odstranění celé ml. žlázy oboustranně.
Samozřejmostí by mělo být zároveň odstranění inguinálních (tříselných) mízních uzlin a (nebyla-li dosud provedena) ovariohysterektomie. Histologické vyšetření nádoru/ů a mízních uzlin je nedílnou a podstatnou součástí zákroku.
Ke všem nádorům by měl veterinář přistupovat, jako by byly maligní! I při potvrzení benignity však přehnaný optimismus není na místě, neboť zpočátku benigní útvar se při neodstranění může "zvrhnout" (transformovat) v maligní, může prorůstat do okolních tkání (takový stav již nezřídka nebývá operabilní), může secernovat (plnit se hnisem) a při porušení (i banální škrábnutí) infikovat celý organismus.
Velkou hrozbou je vznik metastáz (při ponechání nádoru nebo při pozdním nebo nedostatečném odstranění, které se primárně tvoří v plicní tkáni, mízních uzlinách, játrech, méně často ve slezině, ledvinách, kostech a centrální nervové soustavě (do 10 %) - nutné provést RTG plic a USG břišní dutiny (sono) a to nejen při klinickém vyšetření, ale i kontrolně po operaci (s časovým odstupem 1/2 – 1 rok). Bohužel někteří veterinární lékaři přesvědčí majitele o tom, že u jejich např. 9leté feny je operace riskantní a že "jí výrazně neprodlouží život, vždyť je teď v pohodě, netrpí, to už dožije...". Dnešní moderní ošetřovny užívají inhalační anestézii, monitoring EKG a ostatních životních funkcí a tak ani 10 a víceleté feny nemusí být "zbytečně utraceny" aniž by "dostaly šanci"...
Co se týče rizika, to představuje i anestézie např. při odstranění zubního kamene nebo operace kýly apod. (Přičemž veterinář navíc nejčastěji užívá běžné injekční anestézie Narkomon + Rometar).
Máme-li mluvit o prognóze, mezi nepříznivé faktory patří:
– plemenná predispozice (německý ovčák...),
– nádor větší než 3 cm,
– fixace ke kůži / břišní dutině,
– ulcerace,
– metastázy na mízních uzlinách a orgánech.
Přežívání jedinců splňujících tyto faktory závisí na zdravotním stavu a kondici zvířete. Samozřejmě také na stavu nádoru a věku – okolo 6 – 24 měsíců (stále hovoříme o případu, kdy byl nádor odstraněn, pokud ne, nemá smysl mluvit o dlouhodobé prognóze!). V porovnání s faktem, že v příp. poranění většího nádoru a následné sepse, můžeme o fenu přijít během několika dní, vždy se vyplatí nečekat a při zjištění novotvaru ihned operovat!
V souvislosti s dohady o nutnosti nechat fenu alespoň jednou za život odchovat štěňata (což je nesmysl!) – ať fena rodí jednou za život nebo dvakrát ročně celý život – nemá to žádný vliv na výskyt tumorů na mléčné žláze!
Závěrem apeluji na všechny majitele fen, které nebudou zapojeny do reprodukčního cyklu (Kříženci, feny bez PP, nechovné feny...) - nechte svou fenu včas kastrovat! Jinak berte na vědomí, že je více než 50 % pravděpodobnost, že fena bude postižena nádorem mléčné žlázy!
Děkuji touto cestou MVDr. Lorenzové a celému lékařskému a ošetřovatelskému týmu VFU Brno - Fakulty vet. lék. - oddělení chirurgie Kliniky chorob malých zvířat, za trpělivost při konzultacích a za následné provedení radikální mastektomie u naší 10,5 -leté feny aljašského malamuta Daisy a tím za to, že se naše fenka ještě může radovat ze života a my z její přítomnosti.
Článek jsem zpracovala podle přenášky dr. Benáka a po konzultaci s dr. Lorenzovou.