Svědění je pocit, který vyvolává touhu ke škrábání, drbání, žvýkání a olizování kůže. Příčinou nemusí být jen postižení kůže, mohou jí být i mentální problémy, přeskokové jednání při stresu, onemocnění vnitřních orgánů. Kočky se mnohdy jen skrytě olizují a pak jedinou známkou svědivosti jsou zánětlivá ložiska bez srsti. Většinou jsou neklidné, otírají se o předměty, intenzivně se škrábou a lížou, vytrhávají si srst až zraňují kůži. Je nutno odlišit patologický stav od přirozené péče kočky o srst při větším sezónním línání.
Nejčastější příčinou jsou zevní parazité, alergie na krmivo, šampony, květiny, parfémy, chemické látky včetně čistících a desinfekčních prostředků. Mimo bakterielních nebo plísňových zánětů, nádorového bujení kůže, mohou svědění vyvolávat také některé vnitřní choroby, zvláště narušení metabolizmu při jaterních a ledvinových onemocněních nebo poruše hormonální činnosti. Nejprve je nutno odstranit vyvolávající příčinu a tím je možno odstranit i svědění. Problémem je, že často se nedaří vlastní příčinu odhalit, pak je léčba obtížná.
Pokud majitel sám nezjistí příčinu svědění, kterou lze jednoduše odstranit (zevní parazité), je první pomocí vykoupání kočky vhodným šamponem určeným pro kočky. Není-li dosažitelný, lze použít neparfemovaný dětský šampon. Srst je nutno dokonale vypláchnout a do poslední lázně přidat na 1 litr vody kávovou lžičku octa. Je možné i opakované vytírání srsti octovou vodou.
Když svědění pokračuje a nelze zjistit a jednoduše odstranit příčinu, je návštěva zvěrolékaře nezbytná. Nelze doporučit laickou aplikaci antihistaminik nebo zevních protisvědivých preparátů, které nejsou určeny speciálně pro kočky, pro jejich možnou toxicitu.
Kopřivka – urtikarie koček je alergický stav po vnitřním nebo zevním kontaktu s alergenem. Velmi zřídka se projeví jako typické kopřivkové pupeny, spíše jako svědivost celého těla nebo lokální otok po bodnutí hmyzem. Po odstranění alergenu většinou příznaky mizí, pokud přetrvávají, je akutní odborné ošetření nezbytné.
Lupy jsou šupinky kůže, které jsou výrazně viditelné zvláště u tmavých koček. Nejčastěji jsou následkem přesušení kůže, přílišného koupání, použití nevhodného šamponu, nedostatečného vypláchnutí srsti. Obvykle kočce nepůsobí problémy, jedná se spíše o vadu krásy. Větším problémem může být napadení dravčíky- cheiletielóza ( viz příslušná kapitola).
Mastný kořen ocasu je problémem u aktivních kocourů a u starších zvířat. Při kořeni ocasu jsou ve větší míře nahlučeny mazové žlázy, které nejen podle pohlavní aktivity, ale i zcela nezávisle u některých jedinců ( i kastrátů) produkují zvýšené množství mazu. Ten se potom mísí s prachem a působí velmi neestetické slepení srsti. Při extrémním znečistění může dojít k infekci a zánětu až abscedaci mazových žláz. Převážně se kočky zvládnou dokonale očistit samy. Zvláště u výstavních zvířat je nutno o oblast kořene ocasu pravidelně pečovat. Není vhodné přílišné odmašťování, protože podporuje ještě vyšší produkci mazu. I když tento problém je velmi podobný mastné pleti a komedomům u lidí, nelze všechny preparáty určené pro člověka použít u koček ( salicyláty!!). Osvědčily se pudry, které na sebe vážou mastnotu, nejlépe snad běžný bramborový škrob. Po vetření do srsti a kůže je nutno pudr pečlivě vyčesat. Pokud je stav neúnosný, lze zasáhnout zevní aplikací neškodných léků (kočka je olizuje), v případě infekcí i léčbou celkovou.
Jedním z nejčastějších onemocnění kůže je zánět kůže, ekzém, lišej. Je to zánětlivé onemocnění kůže projevující se různými změnami, šupinatění, mokvání, tvorba strupů, zvýšený mazotok. Při druhotné infekci dochází k hnisání. Vyvolávajícím momentem může být cokoli, od mechanického, chemického nebo teplotního dráždění, znečistění kůže při nedostatečné péči o srst a nehygienickém chovu, vlastní traumatizace při svědění po narušenou látkovou výměnu při cukrovce, hormonálních změnách, infekčních nebo jiných chorobách.
První pomocí je odstranění známého vyvolávajícího podnětu a zklidnění kůže nejlépe bylinkovými koupelemi - heřmánek, dubová kůra, řepík. Nevhodná je aplikace mastí, protože kočka je ihned olíže. Krytí obvazem není jednoduché, často spíše ublíží, protože kočku obvaz irituje a kůže pod ním "nedýchá" a mokvá. Při neúspěchu je nutno zavčas navštívit zvěrolékaře, který rozhodne o vhodné terapii.
Kocouři, kteří se volně pohybují v přírodě, vzájemně bojují o teritorium. Následné rány po pokousání a poškrábání, zvláště na lících a krku často abscedují. Ostrý kočičí dráp nebo zub špičák pronikne hluboce do podkoží, malá, vlastně bodná ranka se brzy zacelí a zanesená infekce má možnost rozvoje. Proto je nutné i drobné rány zavčas desinfikovat, nejlépe jodovou tinkturou. V případě vzniku abscesu je nutné chirurgické ošetření. Vyčkávání, že se absces zhojí nebo samovolně otevře, může být pro kočku smrtelně nebezpečné. Prevencí je kastrace kocourů vypouštěných ven, kastráti se nebijí o přízeň koček a nejsou jinými kocoury napadáni.