Když už kůň má svůj věk: 2.díl

Aneb pár informací a rad pro majitele a přátele těch koní, kteří už "něco pamatují".

Problémy s nádory

Další položkou na seznamu obvyklých problémů "letitých" koní jsou nádory hypofýzy a štítné žlázy. Podle výzkumů v roce 1989 bylo takto postiženo více než 70 % koní nad 20 let. Neměli sice výrazné příznaky onemocnění, ale například v krvi jim bylo zjištěno zvýšené množství glukózy (cukr) a cortisolu (hormon). Nádory štítné žlázy se častěji vyskytují u hřebců, zatímco klisny jsou náchylnější na nádory hypofýzy. Ani jeden z nich není zhoubný, ale protože ovlivňují tvorbu určitých hormonů, zdraví starého koně tím velmi trpí. Oba mohou vyvolat nesnášenlivost glukózy a sníženou citlivost na inzulin, hormon, který reguluje množství cukru v krvi. A výsledek? Postižení koně mají zvýšené množství gluklózy i inzulinu v krvi, jsou nadměrně žízniví a hodně močí.
Koně postižení nádorem štítné žlázy mají sklony k obezitě a ke schvácení kopyt, může se u nich objevit otok v oblasti hrdla (ten lze, pokud je příliš velký, chirurgicky odstranit, to se ale často nestává).
Je-li kůň postižen nádorem hypofýzy, hubne, má sníženou imunitu, hodně pije a močí a po celém těle mu roste charakteristická dlouhá a kudrnatá srst, která nevypadává ani v létě. Tomuto onemocnění se také říká Cushingova nemoc nebo Cushingův syndrom (viz dále).
Někdy se sice může stát, že nádory dorostou do takové velikosti, kdy jsou životu nebezpečné (a nádory hypofýzy navíc nelze operovat), většinou však koně žijí ještě mnoho let, než se projeví první příznaky onemocnění. Je třeba jim "pouze" věnovat vhodnou péči, popřípadě jim podle rady veterináře podávat určité léky (více v článku o Cushingově syndromu u koní).
Nádory štítné žlázy a hypofýzy nejsou jedinými, které mohou koně postihnout, poměrně běžné jsou například břišní tukové lipomy, které sice nejsou zhoubné, ale mohou dosáhnout takových rozměrů, že stlačí a ucpou střevo či nějakou břišní cévu. (Takové nádory lze někdy odstranit operací.)
V břiše se mohou nacházet i zhoubné nádory, například lymphosarkom. U běloušů (a někdy u izabel) jsou poměrně běžným problémem kožní melanomy. Uvádí se, že až 80% běloušů nad 15 let je těmito nádory postiženo. Naštěstí bývají jen málokdy zhoubné, i když stává se, že se po čase zvrhnou. Pokud melanom vyroste v břiše, kůň začne hubnout, chřadne a břišní dutina se mu naplní tekutinou. Velké nádory pak mohou narušit cévy, nervy či střeva.

Problémy s játry a ledvinami

Dalšími problémy starých koní jsou různé poruchy činnosti jater či ledvin. Je sice pravda, že takoví psi nebo kočky bývají mnohem častěji postižení těmito poruchami, nesmíme je však podcenit ani u koní. Velice rychle se totiž vyvíjejí a bývají nevratné. Vhodnou péčí však lze celý proces zpomalit a postižení koně mohou spokojeně žít ještě několik let.
Selhání jater se projevuje hubnutím, otupělostí, žloutenkou (žluté sliznice a bělima na očích), nechutenstvím, nesnášenlivostí tuků a bílkovin. Jestliže je selhání těžké, mohou se objevit změny v chování. Postižení koně jsou vzrušení, mohou celé hodiny v boxe pobíhat bez zjevné příčiny dokola nebo tlačit hlavou do zdi či jiných předmětů.
V játrech se tvoří vitamíny B a C, takže při postižení jater se u koní objeví jejich nedostatek (lze je samozřejmě dodat v potravě). Koně s nemocnými játry potřebují ve výživě více cukru, takže se jim musí podávat krmiva bohatá na uhlohydráty a s nízkým obsahem tuků a bílkovin (viz výživa starých koní).
Hubnutí a nechutenství však bývají také příznakem zhoršené funkce ledvin a tento problém může být smrtelný. Koně jsou v jedné věci výjimkou mezi ostatními zvířaty – pokud dostanou v krmivu nadměrné množství vápníků, nevyloučí ho z těla trusem, ale močí. Jestliže ledviny nepracují, jak by měly, vápník (lépe řečeno oxalát vápenatý) se ukládá v ledvinném parenchymu, v močové trubici nebo v močovém měchýři ve formě kamínků. Ty mohou způsobovat obrovskou bolest a samozřejmě narušují normální průběh močení. Jsou-li kamínky v močové trubici nebo v močovém měchýři, lze je chirurgicky odstranit, pokud však jsou v ledvinách, jsou neoperovatelné.

Pohlavní funkce

Mnoho koní bývá plodných velice dlouho (ještě hodně let po 20. roku života). Samozřejmě i zde dochází s věkem k určitým změnám: snižuje se tvorba pohlavních hormonů, což se u hřebců projeví menším počtem spermií a u klisen neschopností zabřeznout nebo si březost udržet. Staří hřebci a valaši někdy bývají postižení infekcí a otokem penisu, což se projeví odkapáváním moči. Penis a předkožku je třeba pravidelně čistit vhodnými léčebnými mýdly, které snižují riziko bakteriální infekce a otoků na minimum.

Různé

U starých koní také bývají problémy s kopyty. Kopytní rohovina obvykle dobře roste i ve vysokém věku, staří koně však většinou méně pracují a méně si tedy rohovinu opotřebovávají. Je nutné jejich kopyta pravidelně kontrolovat a korekturu provádět častěji, než u jejich mladších kolegů. Pokud tvému koni nevadí tvrdé povrchy nebo už tolik nepracuje, je dobré mu sundat podkovy a nechat ho běhat "naboso".
Dalo by se říci, že další problémy jsou jen podružné, je však třeba s nimi počítat. Bylo například zjištěno, že starší koně už nemají tak dokonalou termoregulaci (schopnost udržet si stálou vnitřní teplotu). V extrémních zimách nebo vedrech se mohou dostat do těžkého stresu, je proto třeba se o ně v těchto podmínkách řádně postarat. V horkém a vlhkém počasí má starý kůň stát ve stínu, v zimě se musí dekovat a nesmí se nechávat ve velkých mrazech a na prudkém větru.
Staří koně ve studeném počasí spotřebují mnohem více energie, aby si udrželi tělesnou teplotu. Musí se jim proto podávat dostatečné množství krmiva i vody.

Stárnutí a sportovní výkonnost

Stačí se podívat na startovní listinu vysokých soutěží (například Olympijských her), abychom zjistili, že koně nemají svůj sportovní vrchol v pěti, šesti či deseti letech. Své nejlepší sportovní výsledky podávají ve věku nad deset let. Můžu uvést jeden příklad (a není to žádná výjimka!): skoková jezdkyně Lisa Jacquin úspěšně zdolávala mezinárodní parkury na svém dvacetiletém koni For the Moment. Velké množství koní je plně aktivních a použitelných i ve věku od 20 do 30 let, přestože jejich výkonnost, samozřejmě, klesá.
Už jsem se zmiňovala, že u starých koní ubývá svalové hmoty, šlachy a vazy ztrácí svou dřívější elasticitu. To vše ovlivňuje výkonnost koní. S věkem koní nejdříve klesá rychlost, potom obratnost, síla a nakonec vytrvalost. Když tohle majitel ví, může svého koně využívat do vysokého věku. Co na tom, že stárnoucí skokan už při parkurech získává trestné body za překročení času – vždyť se může dobře účastnit závodů, ve kterých o čas nejde. A později, až nebude ani svou šikovností stačit ostatním koním, může přece ještě dlouho sloužit jako výborný učitel mladých jezdců.
Jedno je však velice důležité: starý kůň musí pravidelně pracovat (samozřejmě množství práce musí odpovídat jeho věku). Lépe si tak udrží kondici i výkonnost, jeho klouby se budou lépe promazávat a kromě toho má pravidelný pohyb dobrý vliv na koňskou psychiku. Pokud tedy chceš, aby tvůj kůň zůstal dlouho aktivní, nikdy nedovol, aby úplně ztratil kondici, to znamená, aby dlouho stál bez práce. Ve srovnání s jinými živočišnými druhy si kůň zachovává schopnost pracovat (což vlastně znamená běhat) do velmi vysokého věku.

Je třeba si uvědomit, že kůň ztrácí kondici i při delším pobytu na pastvině – délka tohoto pobytu je individuální a závisí také na podmínkách a charakteru pastvy. Staršímu koni, který ztratil svou dřívější kondici, hrozí mnohem větší riziko poranění. Bylo zjištěno, že koně ve věku okolo 22 let (což odpovídá u lidí asi 60 – 78 rokům) mají o 24 % nižší aerobní kapacitu než pětiletí koně. Pod pojmem aerobní kapacita můžeme rozumět schopnost organismu okysličovat tkáně a tedy zajistit jejich dostatečnou výkonnost. Při snížené aerobní kapacitě se snižuje výkonnost svalů, proto staří koně už nejsou schopni "pracovat tak tvrdě jako dřív". Existuje však stále mnoho otázek, které ještě nebyly zodpovězeny. Například: v jakém věku začne u koní klesat aerobní kapacita? (u lidí to je mezi 40. a 50. rokem) Nebo: jaké množství práce je starý kůň schopen vykonávat, aniž by jej to vyčerpávalo nebo stresovalo?

V jakém věku tedy přestat s koněm pracovat? Na to se nedá odpovědět. Každý kůň je jiný. Rozhodně to nejhorší, co můžete udělat, je odstavit (starého) koně jen proto, že "už má na to svůj věk". Je-li koník zdravý, může denně vykonávat lehčí práci – ta prospěje jeho tělu i mysli. Samozřejmě, jakmile začne kulhat, kašlat nebo bude mít jiné zdravotní problémy, dej ho na pastvinu. Dát koně na pastvinu však neznamená, že se na něj úplně zapomene! Stále bude potřebovat pravidelnou péči, aby se jeho život nezměnil v živoření.

Běžná péče o zdraví

Staří koně vyžadují mnohem více péče než jejich mladší kolegové. Protože jejich imunitní systém už není tak výkonný jako dříve, snáze podlehnou infekcím, a proto je třeba je neustále sledovat, jestli nevykazují nějaké známky onemocnění. Je velice důležité přísně dodržovat vakcinační schémata, očkovat je především proti chřipce, hříběcí (nyní existuje nová vakcína, která se stříká do nosu) a koňské herpesvirové infekci, přestože se zamlada nikdy neočkovali. Tyto nemoci totiž u starých koní mohou mít velice těžký průběh.
Pro (nejen) starého koně je životně důležité pravidelné odčervování. Dále se nesmí zapomínat na kontrolu chrupu, a to nejméně jednou za půl roku, pokud kůň žere s chutí a nehubne. Jakmile zjistíme, že kůň odmítá žrádlo nebo hubne, je třeba kromě kontroly chrupu vyšetřit krev. Jedině tak totiž můžeme zachytit prvotní stádia onemocnění jater nebo ledvin nebo zjistit problémy s hypofýzou či štítnou žlázou.
Abychom i staré koně udrželi v dobré kondici, je třeba podávat jim takové krmivo, které mohou snadno rozmělnit. Protože jejich trávicí soustava už nepracuje bezchybně, snadněji u nich dojde k ucpání jícnu nebo ke kolice. Baktérie, které sídlí ve zdravém střevě koní, se s věkem stávají mnohem citlivější na různé vlivy, což se projevuje dlouhodobými průjmy a hubnutím. Průjem může vzniknout také následkem snížení aktivity trávicích enzymů, stresem, změnou v krmení a střevními infekcemi. Mnoho z takto postižených koní musí dostávat infuze, aby se jejich stav upravil, vhodné je i podávání probiotik. Populaci střevních baktérií lze oživit i velice jednoduchým způsobem: nechej svého starého koně, aby se pásl na louce nebo pastvině, která je využívána i jinými koňmi. Ti tam po sobě zanechávají hodně trusu, který v sobě obsahuje potřebné střevní baktérie. Je to úplně stejný způsob, jakým získávají tyto baktérie novorozená hříbata (prostě žerou matčin trus). V nejhorším případě může veterinář zavést žaludeční sondu a tak do žaludku koně vpravit trus se zdravými bakteriemi.
Správný majitel nebo ošetřovatel starého koně musí dbát také na to, aby se jeho svěřenec nestresoval. Znamená to například, že by neměl chodit do výběhu s mladšími kolegy, kteří by ho mohli honit nebo jinak trápit. Starý kůň je také méně agresivní, takže ho mladší mohou odhánět od společného krmení. Je proto dobré držet jej v samostatném boxe, kde má ke žrádlu a odpočinku dostatek místa i času (ale nikdy ne úplně izolovaného od ostatních koní).

Elixír mládí

V Austrálii byl vyvinut nový způsob léčby koní, který by nám v blízké budoucnosti měl značně usnadnit péči o stárnoucí kamarády. Jedná se o EquiGen, což je vlastně injekční forma hormonu somatotropin, který by měl zlepšit využívání bílkovin a jiných dusíkatých látek v těle starých koní. Podle některých vědců to slibuje ještě mnohem více. Mohl by zlepšit využívání také jiných živin, takže starý kůň nebude mít takové problémy se ztrátou kondice. Samozřejmě by měl pomoct udržet optimální množství svaloviny a tím i zlepšit vzhled koně.
Somatotropin, nazývaný také růstový hormon (přestože má v těle mnohem více úloh než podporování růstu), je normálně tvořen v hypofýze. Ale stejně jako u ostatních hormonů se postupně začne jeho tvorba zeslabovat. Protože somatotropin (eST) působí opravdu na každou část organismu, jeho absence má za následek narušení činnosti mnoha orgánových systémů – a kůň začne velice rychle ztrácet kondici.
Samozřejmě se zkoumalo působení somatotropinu i na psy a lidi – zjistilo se například, že pomáhá zlepšovat tělesnou kondici, svalovinu, některé imunitní funkce, snižuje tukové zásoby, napomáhá zvyšovat tělesnou sílu. Je možné, že eST bude také zlepšovat pohlavní funkce koní, takže i staré klisny budou schopny zabřeznout a donosit hříbata.
Jediná nevýhoda je, že jakmile se koním přestane EquiGen podávat, rychle se zase vrátí do stavu, ve kterém byli před léčbou. Nyní se zkoumají možnosti, jak připravit somatotropin, aby jej mohli koně dostávat v tabletách.

A nakonec ...

Přestože tento článek pojednával o úspěšném managementu stárnoucích koní, musí se každý majitel starého koníka smířit s tím, že jednou přijde den, kdy už toho bude na jeho svěřence příliš. Nechuť žrát, vleklé bolesti, neschopnost se hýbat (nebo prostě nechuť udělat jakýkoli pohyb) a odmítání kontaktu s ostatními koňmi či lidmi – to vše jsou příznaky, které nám říkají, že jeho celý systém se zhroutil. Když přijde takový den, humánní euthanázie je tou nejlepší službou, kterou ještě můžeš svému starému příteli prokázat. Přestože je to pro nás, lidi, strašný okamžik, pro koně, který už nemá a ani nemůže mít ze života nějaké potěšení, je to ta jediná milost.
Ale abych nekončila tak smutně – znovu připomínám: pamatujte si, že koně, se kterými se už v mládí začínalo pracovat systematicky a beze spěchu, kteří měli dobrou a správnou péči po celý svůj život, kteří pracovali pravidelně (a nebyli přetěžováni), budou lidem sloužit mnohem déle a mnohem spokojeněji.