Chceme-li sestavit krmnou dávku, která by byla vhodná pro starého koně, musíme myslet na tři základní požadavky:
– je třeba, aby ji mohl snadno rozžvýkat,
– aby obsahovala vhodné množství i poměr
jednotlivých živin
– aby byla dobře stravitelná.
Protože starý kůň už není schopen tak dobře rozžvýkat a strávit vláknité, tuhé seno, je velice důležité umožnit mu kvalitní pastvu (pozor – to, že je pastvina zelená ještě neznamená, že bude kvalitní – mnoho pastvin jsou jen velké nestravitelné zelené plochy!). Každý kůň, samozřejmě, nutně potřebuje v potravě dostatečné množství vlákniny, starý kůň ji ale musí dostat ve vhodné formě. Místo obvyklého sena, které obsahuje 100% stébel různých plně uzrálých travin, je lepší ho krmit kvalitní, měkkou a méně zralou směskou usušených travin s vysokým podílem jetelovin (až 60 %).
Měkkost sena si můžeš snadnou vyzkoušet – vezmi trochu do dlaně a pořádně stiskni. Pokud tě seno popíchá nebo poraní, je pro tvého starého koníka příliš tvrdé. V mnoha případech je velice dobré krmit zdravé staré koně vojtěškovým senem. To je totiž měkké, stravitelné a navíc obsahuje hodně bílkovin (až 25 %) a málo fosforu. Avšak pozor! Má-li tvůj kůň problémy s játry nebo s ledvinami, je pro něj vojtěškové seno (právě kvůli vysokému obsahu bílkovin) nebezpečné! V tomto případě je lepší zkrmovat travní seno, a to z travin, které se sklidily ještě nezralé.
Může však jednou přijít den, kdy tvůj kůň nebude moci zpracovat ani to nejjemnější seno. Nezbude ti nic jiného, než mu seno nějak “předžvýkat”. Můžeš vyzkoušet hned několik možností. Tak například nařezané seno. Můžeš si ho nařezat sám, ale na trhu se dá koupit i balíkovaná senná řezanka. Nebo se můžeš rozhodnout pro nějaké senné granule či pelety. Ty často bývají velice tvrdé, je proto dobré je asi na hodinu či dvě před krmením namočit do teplé vody a udělat z nich kaši. Je třeba si uvědomit jednu důležitou věc: pokud má starý kůň opravdu špatné zuby, je třeba vždy namáčet jak sennou řezanku, tak i senné granule či pelety. Pokud bys je totiž zkrmoval suché a kůň je špatně rozžvýká, mohou způsobit velice těžkou zácpu.
Místo sena můžeme starému koni podávat i jiná krmiva, která obsahují hodně vlákniny. Velice vhodné jsou řepné řízky. Namočíme-li je (je třeba je vždy namáčet, protože jsou-li suché, velice rychle nabobtnají, zvětší svůj objem a mohou ucpat jícen), kůň je velice snadno rozžvýká (hodí se dokonce pro bezzubé staré koně), jsou vysoce stravitelné a mají dobrý obsah vápníku.
A co jádro? Protože trávicí soustava starého koně už není schopná tak dobře zpracovat objemné krmivo (seno, tráva, sláma), je třeba mu dodat potřebné živiny i energii ve formě jadrných krmiv. A tady přicházejí na pomoc komerčně vyráběné pelety či extrudované šroty, které se pro staré koně hodí mnohem více než běžná jadrná krmiva, například oves (ovesné zrno je obalené v tuhé a vláknité slupce). Mají hned několik výhod: jsou “předžvýkané”, vyrábějí se za vysokých teplot (ty způsobí, že některé živiny budou ještě stravitelnější a snáze se vstřebají střevní stěnou), snadno je lze namočit ve vodě a udělat z nich chutný mač. Obecně lze říci, že namáčet jadrná krmiva je velice dobré hlavně v zimě – takto upravená dieta je stravitelná a zároveň koni zajistí potřebný přísun vody.
Staří koně se v mnoha případech krmí podobně jako odstávčata. Potřebují stejné množství bílkovin, vápníku a fosforu, takže krmné dávky, sestavené pro odstavená hříbata se mohou (přepočítané na hmotnost koně) dobře hodit i pro staré koně. Krmiva pro “seniory” jsou často vyráběná ve formě měkkých pelet, které jsou dobře stravitelné.
Budeme-li hledat vhodné jadrné krmivo, musíme vědět, že má obsahovat 12 – 14 % bílkovin (což je jen o trošku více, než se doporučuje pro mladé koně), 0,3 % fosforu a 0,3 – 1,0 % vápníku. To vše se počítá na 100 % sušiny.
Pro staré koně jsou výborná i krmiva s vysokým obsahem tuků – avšak pozor!, nejsou vhodná pro koně se špatnou jaterní funkcí. Tuk, ve formě rostlinných olejů nebo rýžových otrub, je výborně stravitelný a velice napomáhá udržet starého koně v dobré výživné kondici, protože obsahuje až 2,5 krát více energie než uhlohydráty. Tím, že budeš do krmiva přidávat olej, výborně zvýšíš koni přísun energie, aniž bys přitom musel nějak zvětšovat objem krmiva a zatěžovat tak jeho trávicí aparát. Oleje totiž stačí přilít jen několik deci.
Denně můžeš do krmiva přilít až dva hrnky jedlého rostlinného oleje (asi 4 dl), nebo rovnou koupit speciální krmiva s vysokým obsahem tuků (denní dávka by měla obsahovat 5 – 8 % tuku). Pokud krmíš koně rýžovými otrubami, je třeba přidávat vápník, protože tyto otruby obsahují hodně fosforu.
Některá sena, přestože jsou jinak kvalitní, neobsahují tolik bílkovin, kolik by starý kůň potřeboval, proto mu je musíš dodat v jiné formě – skvěle může pomoci sója. Bílkoviny, které obsahuje, jsou totiž velice kvalitní (je v nich zastoupeno hodně esenciálních aminokyselin) a ani se jí nemusí zkrmovat velké množství. Pro většinu koní je dostatečné množství jen 100 – 200 gramů sóji denně.
Staří koně, kteří mají problémy s příjmem a trávením sena, můžeme krmit také speciálními kompletními krmnými směsmi, které v koncentrované formě obsahují jak živiny, tak i dostatek vlákniny. Tyto směsi jsou nejčastěji ve formě pelet, které se mohou namáčet do vody, aby změkly.
Starým koním můžeme do krmiva přidávat pivovarské kvasnice. Ty mají totiž dvě velké přednosti – zlepšují trávení krmiva ve střevě (mají dobrý vliv na střevní mikroflóru) a jsou bohaté na vitamíny komplexu B, které jsou důležité především pro koně postižené Cushingovou nemocí nebo špatnou funkcí jater. Je dobré přidávat také vitamín C, především tehdy, když kůň má problémy s imunitním systémem (to se většinou projevuje častějšími kožními problémy nebo třeba hnilobou střelky). Vitamín C je rozpustný ve vodě, takže jeho nadbytek se z těla snadno vyloučí. Někdy je dobré podávat koni probiotika (to jsou přípravky, které obsahují střevní baktérie).
Koním, kteří trpí poruchami jaterní funkce, je třeba podávat krmiva bohatá na uhlohydráty – mačkané jádro nebo speciální sladké směsi, sena s nízkým obsahem bílkovin nebo krmnou řepu. Protože nemocná játra nejsou schopná tělu dodávat vitamíny B a C, je třeba je dodat do krmiva také.
Pokud mají koně narušenou funkci ledvin, neměla by se jim dávat leguminózní sena (například vojtěška nebo jetel), pšeničné otruby ani řepa (leguminózy a řepa totiž obsahují hodně vápníku, otruby zase fosforu). Vhodným krmivem je v tomto případě luční seno a šrotovaná kukuřice nebo kompletní krmné směsi , které obsahují méně než 10 % bílkovin.
Neboj se zkoušet, co bude tvému koni chutnat a co mu nebude dělat potíže se žvýkáním či s trávením. Dbej na to, aby měl stále k dispozici čistou vodu, protože žádný dehydratovaný kůň nebude žrát s chutí. V zimě je dobré vodu trochu ohřívat. Krmivo podávej koni po malých dávkách a častěji. Pamatuj, že i koně, kteří jsou skoro bezzubí, mohou mít ještě šťastný a bohatý život.