"Jak mít koně" – 11. část

V minulém díle jsme si bezpečně a bez stresu zkusili koníka nasedlat, nyní bychom si mohli říci, jak bezpečně nasednout a při nasedání naučit koně klidně stát. Ještě předtím, než se vyhoupneme do sedla, je docela vhodné provést pár ohýbacích cviků nebo krátce koníka prolonžovat, abychom se ujistili, že sedlo je dobře dotažené, popř. jej ještě jednou dotáhnout tak, aby se na koni při nasedání neotočilo (dobře padnoucí westernová sedla se běžně dotahují na 4 prsty, anglická se mohou dotáhnout trochu těsněji, ale vždy tak, aby kůň nebyl příliš stažený). Učíme-li mladého, nepřiježděného nebo problematického koně, měli bychom nejprve docílit toho, že se naučí při nasedání klidně stát, aby byl celý tento proces maximálně bezpečný jak pro jezdce, tak pro jeho koně. A jak na to?

Nasedání na koně

Koníka vezmeme za vnitřní otěž (je možné pracovat i pouze na vodítku a ohlávce) nebo za vodítko a ohneme mu tak hlavu k sobě. Totéž zkusíme i z druhé strany a opakujeme, dokud se koník měkce neohýbá na obě strany. Pokud jste prošli cvičeními, o nichž se psalo v předchozích dílech, pak by to pro vás už neměl být problém. Jak víte, za normální situace, kam jde hlava koně, tam jde celý kůň a tak pokud se váš kůň naučí dobře se ohnout v krku, cvičíte tím spolehlivou záchrannou brzdu pro případné "útěkové" situace. Máme-li koníka ohnutého hlavou k sobě, můžeme zkusit zlehka zahýbat se sedlem nebo se na něj pověsit a zase tlak povolit. Akceptuje-li to, můžeme zkusit dát nohu do třmenu, pokud ne, proces "ohlazování" opakujeme, až dokud se kůň neuklidní. Můžeme jej přitom hladit a pokud se pokouší pochodovat, jdeme s ním a uklidňujeme jej (stejně se může pohybovat pouze po kruhu právě proto, že má hlavu ohnutou směrem k vám). Pak se zkusíme svou vahou lehce opřít do třmenu (jeho hlavu stále držíme ohnutou), pochoduje-li, poskakujeme, pokud možno s ním s nohou ve třmeni, až dokud tuto váhu neakceptuje. Tak jako sedlání, je dobré provádět i nasedání z obou stran koně, aby si tyto věci nespojoval pouze s levou stranou. Smíří-li se koník s vahou ve třmeni, můžeme si do třmenu zkusit stoupnout a zase klesneme na zem, pokud by koník měl námitky, můžeme jej rukou na druhé straně uklidňovat nebo opět klesnout na zem a zkusit to znovu, dokud naši hmotnost plně neakceptuje. Teprve pak můžeme zkusit přehodit druhou nohu přes hřbet a lehce dosednout. Nikdy nedovolíme, aby se kůň při nasedání rozcházel, neboť je to pro jezdce velmi nebezpečné (je tu riziko, že můžete zůstat viset ve třmeni). Proto mladé a málo přiježděné koně po nasednutí nikdy nerozcházím ihned, ale raději slezu a nasednu ještě jednou z druhé strany nebo zacouvám anebo ještě provedu pár ohýbacích cviků v krku. Kůň si lépe zapamatuje, že při nasedání a krátce po nasednutí má v klidu stát. Výše už jsme si řekli, že pokud je koník ochotně ohebný v krku, je to pro vás pojistkou pro zastavení při útěkové reakci – je to prostě záchranná brzda. Proto prvním cvikem, jež pravidelně po nasednutí provádím, je právě toto ohnutí. Můžete jej zkusit jak s uzdečkou, tak na vodítku, ale v případě, že vy nebo váš kůň začínáte, doporučuji raději vodítko. Obě strany si tak lépe uvědomí, že k ovládání koně stačí pouze jedna otěž (dvě otěže jsou důležité až pro komunikaci, kdy po koni postupně chceme sebrání). Protože chceme svého koně zjemňovat tak, aby reagoval ochotně a na lehké pobídky, budeme pracovat po jednotlivých krocích, jako tomu bylo při cvičení ze země. Prvním krokem je zvednutí otěže, při druhém kroku uchopíme vodítko zhruba v polovině krku ukazováčkem té ruky, na kterou se kůň má ohnout. Při dalším kroku postupně stahujeme vodítko ke stehnu zbývajícími prsty a pokud se koník zatne a pověsí do vodítka, udržujeme tlak tak, že si ruku s napjatým vodítkem opřeme o stehno. Vydržíme držet až dokud se koník neohne, tím se vodítko povolí – kůň se tak sám ihned odmění tím, že tlak přestane působit. Po dobrém nácviku by se koník měl umět ohnout až ke špičce vaší boty (jakoby si k ní čichal). Poté, co cvik zvládneme na jednu stranu, můžeme zkusit, zda koník akceptuje přehození vodítka přes hlavu. Opět tu poznamenávám, že pokud jste zvládli dříve uvedené cviky ze země, neměl by to být problém. Ale i tak je tu možnost vyzkoušet přehození nejprve ze země a pak teprve ze sedla, cítíte-li se tak bezpečněji. . Ohnutí v krku pak můžeme provést i na druhou stranu.

Nácviku v kroku, klusu a cvalu

Zvládneme-li takové ohnutí hladce na obě strany, je třeba přistoupit k jeho nácviku postupně i v kroku, klusu a cvalu. Koně rozejdeme na rovnou linii ve vydatném kroku a zkusíme zastavit tím, že jej ohneme v krku, ten bude mít snahu chodit v kruhu, my ale ohnutí nepovolíme, dokud nezastaví. Pokud cvik dobře funguje v kroku, zkusíme jej v klusu a až velmi dobře funguje v klusu, teprve zkoušíme cval. Je-li cvik dobře prováděn, snaží se po čase většina koní zastavovat již při zvednutí otěže, což je dobrou přípravou např. pro reiningové stopy. Ale i když nemáte závodní ambice, poskytne vám tento cvik přinejmenším možnost bezpečněji a snadněji zvládnout koně při různých napěťových situacích. Při takovém zastavení rovněž doporučuji pomoci koni tím, že budete pracovat v sedle s hmotností vašeho těla v tom smyslu, že v momentě kdy chcete zastavit, klesnete v sedle co nejhlouběji dozadu a mírně ohnete záda (uděláte tzv. vajíčko). V tom momentě se přenese většina hmotnosti vašeho těla na záď koně a ten přirozeně inklinuje ke zpomalení až zastavení. Při dobrém tréninku časem dosáhnete toho, že koník bude zastavovat pouze na sed.