Výskyt čápů

Čáp bílý patří do řádu brodivých a čeledi čápovitých sdružujících 19 druhů. Je rozšířen ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve Španělsku, hnízdí také v severní Africe, Turecku a střední Asii. U nás patří čáp k nejoblíbenějším ptákům, žijícím v těsné blízkosti člověka. K nám přilétají proto, aby zde vyvedli své potomky. Jarní přílet na hnízdiště začíná koncem března a vrcholí v první polovině dubna. Na Rokycansku je pravidelně pozorován na hnízdištích kolem 10. dubna. Jakmile čápi svá hnízda obsadí, začnou je pečlivě opravovat, čistit a přistavovat. Hnízdní materiál tvoří větve, klacky, drny a případně další čápem nalezené materiály. Tuto činnost provádí zpravidla samec, který přilétá ze zimoviště dříve než-li samice. První vejce snáší samička v druhé polovině dubna a sedí na nich v rozmezí 29 až 33 dnů. Z dvou až pěti vajíček se ptáčata rodí v rozmezí tří až pěti dnů. Jsou slepá, pokrytá jen bílým prachovým peřím. Rodiče je krmí zpočátku natrávenou potravou složenou z žab, rybek a hrabošů. Za bedlivého dozoru starých čápů mláďata dospívají asi po dvou měsících, kdy se sama učí létat. Po vyvedení mláďat svá hnízda opouštějí už na konci srpna, aby se společně s ostatními vydali na dalekou pouť. Naši čápi odlétají na svá zimoviště přes Maďarsko, Bulharsko do Turecka, a odtud přes Malou Asii a východní pobřeží Afriky až k jejímu nejjižnějšímu cípu. Na své cestě za teplejším podnebím překonají vzdálenost téměř 10 000 km a denně uletí 150 až 300 km. U nás čápi hnízdí především v rybničnatých a bažinatých oblastech, osidlují však i krajinu jiného typu. Hnízdo si staví na stromech, střechách, komínech, případně sloupech elektrického vedení. Průměr hnízda dosahuje 80 až 250 centimetrů a jeho hmotnost může dosahovat až 900 kilogramů. Čáp je poměrně velkým ptákem - měří kolem jednoho metru . Hmotnost se pohybuje u samce od 3,0 do 4,4 kilogramů, samice od 3,0 do 3,6 kilogramů a rozpětí jeho křídel téměř dosahuje délky dvou metrů. Bílé zbarvení těla výrazně kontrastuje s černými letkami na křídlech a červenou barvou zobáku a nohou. Samička je rozeznatelná jen díky poněkud menší velikosti. Staří ptáci mají na krku poněkud delší pera, mladí ne. Mimoto poznáme mladého ptáka podle zpočátku černého a později dlouho světle červeného zobáku s tmavou špičkou. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4 až 6 let a dožívá se 8 až 14 let, přičemž nejvyšší zjištěný věk čápa byl zjištěn 27 let ! Zajímavá je i potrava čápů. Z dřívějších žab dnes největší položku tvoří hraboš polní. Proto má dnes čáp význam i pro zemědělství. V době hnízdění může jeden čáp ulovit až 44 hrabošů za den. Kromě jiného však čápi mohou lovit i jiné drobné savce, obojživelníky, plazi, ryby a nepatrně i ptáky. Důležitou potravní složku představuje hmyz, zejména brouci, sarančata, kobylky a dloukřídlí. Čápi však nepohrdnou ani mršinami.

Na Rokycansku lze však při troše štěstí zahlédnout ještě jednoho ze dvou druhů našich čápů - čápa černého. Tento blízký příbuzný čápa bílého je kromě spodní strany těla černý, v šatě starých ptáků se zlatozeleným purpurovým a měděně kovovým leskem, samice je zbarvena o něco matněji a je trochu menší. Mladí ptáci jsou šedočerní, bez lesku. Zobáky a nohy jsou v prvním roce zelenavé, ve druhém šedočervené a když ve třetím roce ptáci dospívají, jsou při hnízdění nohy i zobák svítivě červené, jinak tmavě hnědočervené. Čáp černý je o něco menší než čáp bílý, je dlouhý asi 90 cm a v rozpětí měří 190 cm. Hnízdí zpravidla vysoko na starých stromech. Snáší 2 až 5 bělavých vajec, na nichž sedí střídavě oba rodiče kolem 30 dnů. Čáp černý je rybožravější než čáp bílý. Loví v malých potocích ryby dlouhé do 25 cm, žáby i mloky a nepohrdne ani hraboši či kobylkami. Potravu přináší do hnízda až ze vzdálenosti 10 km.

I když se čáp bílý i jeho bratr čáp černý těší v naší republice ochraně - stavy čápů klesají. Důvodem jsou trvalé změny v krajině, hlavně mizení vlhkých biotopů, odvodňování luk a polí, zbytečné meliorace, regulace toků a jejich napřimování. K zániku populací přispívá i špatné počasí v době hnízdění a době tahu či přímé pronásledování, zejména střílení a odchyt čápů na tahu či zimovištích.