Vousáci tvoří samostatnou čeleď řádu šplhavců (Piciformes). Vyskytují se v 15 rodech a 81 druzích v oblasti afrotropické (Afrika), orientální (jihovýchodní Asie a Indonesie po Wallaceovu linii mezi ostrovy Bali a Lombok) a neotropické (střední a Jižní Amerika).
Jsou to malí (rod Pogoniulus) až středně velcí ptáci. Jejich charakteristickým znakem je poměrně velká hlava, která je nasazena na krátkém krku, dále silný, velký zobák. Ten je u některých druhů zahnutý, u jiných delší a špičatý (rod Trachyphonus). Zobák mnoha druhů má na svých okrajích ostré zoubky (rod Lybius). Ptáci mají (snad s výjimkou rodu Trachphonus) výrazné „vousy“ (vibrisy). Nohy jsou krátké zygodaktylní (dva prsty dopředu, dva dozadu), se silnými prsty. Vousáci nejsou žádní velcí letci, létají převážně na kratší vzdálenost. Lépe létají snad „zemní“ vousáci rodu Trachyphonus. Na zemi se většina druhů pohybuje dosti neohrabanými poskoky, vyjímku tvoří opět zemní vousáci - Trachyphonus, u kterých je pohyb po zemi dosti rychlý. To je dáno biotopem, ve kterém žijí -- africké savany a polootevřený buš. Ostatní druhy, hlavně z neotropické a orientální oblasti se zdržují převážně v korunách stromů. Většina druhů je velice pěkně zbarvena. Řada z nich má výrazné, kontrastní zbarvení např. vousák senegalský (Lybius dubius) je výrazně červeno-černý. U některých druhů (převážně afrických) je znatelný pohlavní dimorfismus, ale u většiny druhů jsou obě pohlaví zbarvena stejně.
Biotopem výskytu jsou v afrotropické oblasti savany, buš, polopouště (Trachyphonus), ale i oblasti lesů (Lybius). V orientální a neotropické oblasti se vyskytují převážně v deštných pralesích. Výskytem jsou dány i potravní nároky. Potravu tvoří především plody, pupeny, květy, hmyz a u větších druhů i drobní obratlovci. U afrických vousáků žijících ve stepích (Trachyphonus) je podíl živočišné potravy asi vyšší, než u ostatních druhů. Tito vousáci se také nejlépe přizpůsobují chovu v zajetí. Vousáci jsou samotářsky nebo v párech žijící ptáci a pouze bezprostředně po vyhnízdění je možné pozorovat rodinné skupinky, které se ale záhy rozpadají. Hnízdo budují oba partneři. Hnízdí v dutinách stromů (nejčastěji v opuštěných hnízdech datlovitých ptáků), ve vývratech, termitištích a zemních norách. Snůška činí 2-5 vajíček, inkubační doba (doba sezení) se pohybuje podle druhu do 21 dnů. Mláďata zůstávají na hnízdě 20-30 dnů. Malé druhy krmí vyvrhovanou potravou, větší přímo ze zobáku.
Chov vousáků není ještě dnes v Evropě mnoho rozšířen. Jiná situace je ve Spojených státech, kde jsou vousáci celkem známou a oblíbenou skupinou chovaných ptáků. Chov vousáků v Evropě byl do nedávné doby doménou především specilizovaných zoologických zahrad a několika chovatelů - specialistů především v Nizozemí a Německu.
U nás se tito nesmírně zajímaví ptáci začínají v chovech jednotlivých chovatelů objevovat až v posledních letech. Tuto situaci způsobily názory z doby „dřevěné“, tedy předrevoluční, kdy byl chov vousáků považován za velmi náročný. V té době to snad byla i pravda. Bohužel tyto předsudky se táhnou až do dnešních dnů. V předrevolučních dobách, kdy byl problém sehnat alespoň nějaké krmivo pro papoušky nebo přímo „velmi dobré a chovateli vysoce ceněné“ zoby pro drobné ptáky, kde bylo více roztočů a spór plísní nežli zrna, se nelze divit tomu, že náročnější skupiny ptáků jako jsou třeba právě vousáci (dále např. loriové, timálie, medosavky či kolibříci nebo strdimilové) nepatřily k chovatelským oblíbencům. Dnes, kdy je situace obrácená a průměrný chovatel se nestačí divit, co vše se dá pro jeho chovance koupit a čím se také mnohdy dají nakrmit, je chov těchto skupin ptáků velmi jednoduchý, tedy alespoň chov mimo doby hnízdění.
Základním krmivem pro vousáky je některá z velmi mnoha směsí určených pro plodo nebo hmyzožravé ptáky, nebo některá směs universální pro obě uvedené skupiny. Nejvíce se nám osvědčila směs BOGENA - universalvoer (tedy universální směs) od stejnojmenného výrobce v Nizozemí (Holandsku). Jako doplnění této směsi podáváme různé druhy ovoce - banán, jablka a to rozkrojená nebo strouhaná, kiwi, pomeranč ap. Jejich spotřeba po návyku na krmnou směs není velká. Dále přidáváme 1-2 x týdně několik moučných červů. Mohu zodpovědně říci, že za dobu, kterou budu věnovat obsluze jednoho páru papoušků, dokáži stejným způsobem obsloužit až 5 párů vousáků, nemluvě již o starostech s drobotinou. Tedy v období mimohnízdním. Také konzistence trusu se při podávání krmné směsi stane snesitelnou a již má velmi blízko ke konzistenci trusu papoušků, především u vousáků rodu Trachyphonus. U rodu Lybius, kde je vyšší podíl ovoce, je trus řidší. Překvapilo nás, že ptáci po dovozu nebyli nikterak choulostiví na teplotu (18 - 22 °C). V prvních dnech bylo preferováno ovoce, především přezrálé banány. Po týdnu začali ptáci přijímat směs BOGENA a to ve stále vyšším procentu z krmné dávky. Že se jedná o dobrý výrobek dosvědčí to, že např. vousáci Arnaudovi (Trachyphonus darnaudii) krmení touto směsí bez problémů přepeřují z juvenilního šatu do šatu dospělců. Absolvují tedy jedno z nejnáročnějších období.
U menších druhů vousáků (dříve též označovaných jako perláci), ke kterým patří již zmiňovaný vousák Arnaudův, Lvalliantův, červenožlutý ap., lze v mimohnízdní době chovat více jedinců pohromadě. Pouze u vousáků červenožlutých (Trachyphonus erythrocephalus) nelze do jedné skupiny přidat dalšího ptáka. Ten je rychle a spolehlivě stávající skupinou zabit. U větších druhů je určitá opatrnost při tvoření chovných párů nebo skupin zcela na místě. Pro chov menších druhů vousáků je třeba velká klec alespoň o rozměrech 150 x 60-70 x 100 (v) cm nebo voliéra. Pro větší druhy je nutná prostornější voliéra. Vousáky je možné chovat v jarním a letním období ve venkovních voliérách, ale pro přezimování potřebují prostor se stabilní teplotou, která dlouhodobě neklesne pod 15 °C.
Ptáci hnízdí, jak již bylo uvedeno, v dutinách, termitištích nebo zemních norách (především rod Trachyphonus). Jejich hnízdní biologie, alespoň pokud jde o místo hnízdění, odpovídá biologii papoušků. V době krmení mláďat stoupá potřeba živého krmení. Protože se ale jedná o středně velké ptáky, lze podávat smýkaný hmyz, především luční koníky ap. Jejich krmení tedy neobnáší ani v době hnízdění radosti lovu mravenčích kukel tak, jak je znají chovatelé drobotě.
Jak již bylo řečeno, chov vousáků je u nás „v plenkách“ a i u našich evropských sousedů není o mnoho dál. Budeme se snažit připravit do našeho zpravodaje další informace od nás i ze zahraničí o této velmi zajímavé skupině ptáků, která by si zasloužila daleko větší pozornost mezi chovateli.
Neotropická oblast
rod CAPITO
7 druhů, např. vousák černoskvrnný (Capito niger)
rod EUBUCCO
4 druhy, např. vousák pestrý (Eubucco versicolor)
rod SEMNORNIS
2 druhy, např. vousák tukaní (Semnornis ramphastinus)
Orientální oblast
rod PSILOPOGON
1 druh, vousák červenouchý (Psilopogon pyrolhopus)
rod MEGALAIMA
23 druhů, např. vousák modrolící (Megalaima asiatica)
rod CALORHAMPHUS
1 druh, vousák hnědý (Calorhamphus fuliginosus)
Afrotropická oblast
rod GYMNOBUCCO
4 druhy, např. vousák naholící (Gymnobucco calvus)
rod SMILORHIS
1 druh, vousák bělouchý (Smilorhis leucotis)
rod CRYPTOLIBIA
1 druh, vousákolivový (Cryptolibia olivacea)
rod STACTOLAEMA
2 druhy, např. vousák slámožlutý (Stactolaema anchietae)
rod BUCCANODON
1 druh, vousák žlutoskvrnný (Buccanodon duchaillui)
rod POGONIULUS
10 druhů, např. vousák ohnivý (Pogoniulus pussilus)
rod TRICHOLAEMA
6 druhů, např. vousák vlasatý (Tricholaema hirsuta)
rod LYBIUS
12 druhů, např. vousák senegalský (Lybius dubius)
rod TRACHYPHONUS
6 druhů, např. vousák červenožlutý (Trachyphonus erythrocephalus)
Vousákům rodu Trachyphonus se někdy říká perláci.