Western riding

O čem vlastně je disciplína, která nese název celého jezdeckého sportu - Western Riding neboli westernové ježdění? Mnozí z nás ji příliš neznají, protože na řadě soutěží nebývá vypsána nebo ji předvádí jen několik jezdců. Není to proto, že by nebyla zajímavá, ale ne každý kůň má schopnosti se jí účastnit. Její základ je totiž v precizním provedení letmých přeskoků ve cvalové úloze.

Předvedení
V pravidlech westernového ježdění WRC najdeme celkem 4 patterny – úlohy W.Ridingu. Každá z nich obsahuje krátkou pasáž v kroku a klusu a poté cval mezi kužely od stěny ke stěně (ostré vlnovky napříč arénou) a také cval ve slalomu. Při každé změně cvalu v obloucích je požadována změna cvalové nohy – letmý přeskok. Součástí je také překonání kladiny (překážky), dále zastavení ze cvalu a couvání.
Kůň musí být pod kontrolou a velmi dobře přiježděný. Je hodnocen za kvalitu chodu, přeskoků ve cvalu, reakci na jezdce, chování a dispozice. Kůň musí být předveden v odpovídající rychlosti a být citlivý, dobře jezditelný, uvolněný a lehce se pohybující, uvádějí pravidla. Žádoucí je jemné vedení v lehkém kontaktu s udidlem a uvolněné držení hlavy koně. Velmi důležitá je také kvalita samotných přeskoků. Řada jezdců se do W.Ridingu přihlásila bez ohledu na dispozice koně a pak je zarazil verdikt rozhodčích – za vynechání 4 a více přeskoků je totiž diskvalifikace! A pattern jich obsahuje mnohem více, letmé přeskoky ve cvalu jsou alfou a omegou celé této disciplíny. Kůň by je měl provádět současně zadníma i předníma nohama ve středu mezi značkami (kužely). Pokud možno precizně a bez výrazného zdvihu.

• Přechod přes kladinu bývá v klusu nebo ve cvalu, kavaleta může být i přizvednutá (na snímku V. Cejpová, mistryně a vícemistryně ČR 2003)

Hodnocení
Bodování této soutěže je od 0 do 100, přičemž průměrný výkon by měl být 70 bodů. Body se přičítají a odčítají u jednotlivých manévrů v rozsahu od plus 1 a 1/2 bodu až mínus 1 a 1/2 bodu za předvedení (jako při známkování – např. -1 bod velmi špatně, + 1 a 1/2 bodu excelentně, 0 korektně) . Skore za manévry je nezávislé na penaltách – trestných bodech, které jezdec získá za vážné chyby. Nejvíce, tedy 5 trestných bodů je za vynechání přeskoku vč. kontracvalu a za zjevnou neposlušnost koně (kousání apod.). Tři penalty jsou za nedodržení či přerušení předepsaného chodu nebo za špatné zastavení (do 3 m od požadované značky). Stejné trestné body jsou také za provedení jednoduchého přeskoku místo letmého, za opožděný přeskok o více jak 1 cvalový skok a rovněž za přidaný přeskok tam, kde není předepsán. Jeden trestný bod čeká jezdce za přerušení chodu v kroku a klusu do 2 kroků, zavadění o kladinu i za opožděný přeskok o jeden cvalový skok. Jen půl trestného bodu je za lehký dotek kladiny a také za chybu při změně cvalu, kdy zadní nohy jdou během přeskoku společně. Opožděný přeskok o 1 cvalového skoku je také penalizován půl-penaltou. Ještě horší než penalty je však diskvalifikace ze soutěže neboli 0 skóre. Má na něj „nárok“ ten, kdo používá zakázanou výstroj, hrubě zachází s koněm, jede mimo vyznačenou dráhu, úplně vynechá překážku nebo nacválá až za poslední značkou. Riziko diskvalifikace je také v zakopnutí o kužel nebo nechtěném zastavení a couvání více jak 2 kroky, které je považováno za velký odpor koně. Samozřejmě 0 skóre získá kůň za vzpínání a vyhazování. Jak už jsem předeslala na začátku, vynechání 4 a více přeskoků nebo nahrazení 4 a více letmých přeskoků jednoduchými má také za následek diskvalifikaci.
Ke špatnému hodnocení (mimo penalty) přispívá i nadměrné otevírání huby koně nebo jeho zakopnutí. Kůň by také neměl předvídat povely. Ale kromě negativního hodnocení existují samozřejmě tzv. body k dobru. Rozhodčí je udělí za přeskok zadníma i předníma nohama současně, za jeho přesné provedení v předepsaném místě, za přesné a také plynulé projetí patternu, za pravidelný chod koně a jeho lehké vedení otěží a jezdcovýma nohama, za korektnost a fyzickou zdatnost koně, jeho dispozice a dobré chování.
Doporučení
Netroufám si v tomto případě doporučit žádné plemeno koní, ačkoliv v naší republice jasně této soutěži vévodí český teplokrevník „drezurního typu“. Dobře přiježděný a shromážděný kůň přiměřeného temperamentu bude jistě lepší než příliš rychlý a zbrklejší jedinec. Pomalejší kůň, který nerad cválá na malém prostoru, vám zase může často vypadávat z chodu. Viděla jsem vysoké hanoveráky i malé huculy, kteří úlohu s přehledem zvládli. Jen málo koní je ovšem všestranných. Většinou W. Riding lépe zvládají koně zvyklí na trail a horsemanship, než reineři či rychlostkáři. Po nich se žádá zcela jiné tempo pohybu. Dáte-li se tedy na Western Riding, zdokonalujte svého koně v čistotě chodů, ovladatelnosti i prostupnosti. Buďte precizní v pomůckách i sedu. Čím lépe svého koně získáte „pod sebe”, tím lépe zajedete slalom i vlnovky. Budete možná překvapeni, že kůň, kterého jste původně chtěli mít na reining, zvládá manévry w. ridingu lépe než reiningové prvky. Je to možná dáno stavbou jeho těla, možná mu o něco pomalejší cval lépe vyhovuje. Využijte toho a důvěřujte mu. Western Riding je disciplína, která má své kouzlo – i když není jednoduchá...