Stále častěji se množí dotazy a různí chovatelé mi píšou otázky typu „po kolikátém svleku bude dospělá…?“ Předem bych chtěl říci, že neexistuje žádn...
Stále častěji se množí dotazy a různí chovatelé mi píšou otázky typu „po kolikátém svleku bude dospělá…?“ Předem bych chtěl říci, že neexistuje žádný přesný počet svleků, po kterém je pavouk dospělý, žádná „šablona“. Je to záležitost velmi individuální. V mém chovu jsou jedinci, kteří nejsou dospělí po 14. svleku (1,0 Brachypelma auratum), někteří byli pohlavně dospělí (adultní) po 7. svleku (1,0 Poecilotheria fasciata), či po 8. svleku (0,1 Tapinauchenius latipes).
U samce jde poznat lépe, že je pavouk dospělý, než u samice. Po dosažení pohlavní dospělosti jsou totiž na těle samce viditelné vnější znaky. Každý, pohlavně dospělý samec sklípkana čeledi Theraphosidae má na konci makadel tzv. bulby. V nich samec po přečerpání ze spermatické sítě, uchovává sperma určené k oplodnění samice. Většinou bývají bulby v klidu sklopeny a přiloženy k makadlu, kde jsou ukryty mezi chlupy nebo ve speciální kapse. Proto je třeba dívat se pozorně. Může se stát, že má sklípkan bulby nějakým způsobem zdeformované a to většinou po adultním (dospělostním) svleku. Měl jsem např. nedávno půjčeného adultního samce Avicularia metallica, který byl po dospělostním svleku velmi zdeformovaný. Jeden bulbus neměl vůbec a druhý podlehl částečné deformaci. Byl neustále „vyklopený“ a samci na makadlu neustále překážel. Přesto se snažil u samice bubnovat a odpářit ji. Nakonec však z tohoto páření nic nebylo i když se samci viditelně podařilo svůj trčící embolus zasunout krátce do pohlavního otvoru samice.
Brachypelma auratum
Druhým znakem pohlavní dospělosti samce jsou trny, které jsou umístěny ve třetině délky předního páru nohou na holeni (tibii), tzv. tibiální háky. Tyto háky však nemají všichni samci. Pouze některé rody. Tak např. tibiální háky mají rody Aphonopelma, Avicularia, Brachypelma, Cyclosternum, Ceratogyrus, Grammostola, Haplopelma, Lasiodora, Megaphobema, Pamphobeteus, Phormictopus, Psalmopoeus, Paraphysa, Pterinochilus, Xenesthis. Jsou však rody, u kterých se tibiální háky u samců nevyskytují, např.: Chilobrachys, Poecilotheria, Selenocosmia, Hysterocrates, Stromatopelma, Theraphosa atd..
U samic je určení pohlavní dospělosti horší. Některé samice si po dosažení pohlavní dospělosti (dospělostním svleku) vytvoří tzv. planý kokon, ve kterém se nachází neoplodněná vajíčka. Moje samice Tapinauchenius latipes si tento „planý kokon“ vytvořila po 8. svleku, což je tedy neklamná známka pohlavní dospělosti (adultu). Také samice Psalmopoeus redunctus si ho po 11. svleku vytvořila a je tudíž pohlavně dospělá. Vytvořila si ho také v mém chovu samice Psalmopoeus cambridgei, Selenocosmia kovariki nebo Pterinochilus murinus.
Tapinauchenius latipes
Pokud si tento planý kokon samice nevytvoří, pozná se pohlavně dospělá samice podle toho, že se k její blízkosti umístí samec, samozřejmě pohlavně dospělý a přečerpaný (nejlépe přímo do terária) a pokud samice samci odpovídá na jeho signály milostné předehry a chce se pářit, je na beton pohlavně dospělá (adultní). Pokud je samice nedospělá (nebo také před svlekem), může být na samce, který se chce pářit agresivní, utíkat před ním nebo může být k jeho námluvám apatická.
Někdy samci i samice po dosažení pohlavní dospělosti bubnují i bez přítomnosti svého protějšku v místnosti. Doma nám adultní samec Poecilotheria regalis bubnoval, hlavně v noci tak silně, že to bylo slyšet až na chodbě a nedalo se při tom usnout. V současné době pářím sklípkana Lasiodores polycuspulatus a obyčejně je samec i samice, každý ve svém teráriu, na opačných stranách terarijní stěny (když nepářím), tedy vzdálenost cca 2 metry od sebe. Oba dva však v noci slyšitelně bubnovali a „věděli o sobě“. Ovšem tyto zkušenosti se již týkají páření samotného a o tom zas někdy jindy.