Oživená teorie – aneb o vaření

Ve Fauně 13/2003 jsem se zmiňoval o „svém“ způsobu zpracování zrnin - spařování a následné fermentaci. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat článkem pana Víta, jenž pod názvem“Ornito–info“ vyšel ve Fauně 15/2003. Popisoval zde něco, nad čímž, jak se docela správně vyjádřil, většině chovatelů zůstane rozum stát – vaření zrnin. Informace p. Víta však nepocházela z praxe, nýbrž byla převzata z holandského časopisu. Vzhledem k tomu, že s tepelným zpracováváním mám již určité zkušenosti, okamžitě jsem se tohoto tématu chopil a začal obilí vařit. Výsledek tohoto experimentu, který opravdu stojí za to, se pokusím popsat...
V minulosti jsem obilí pouze spařoval, a potom nechával 24 hodin namočené. Před podáním okapával. Nyní, když jej vařím, se sám často nestačím divit, jak obrovský zájem o něj ptáci jeví.
Dříve jsem pařené dával jen rýžovníkům, nanejvýše zebřičkám, které s nimi byli ve smíšených hejnech. Zde nebylo navykání tolik nutné. Nyní, když jsem začal vařit, rozšířil jsem nabídku vícero druhům, a to ostatním zebřičkám, chůvkám, amadinám, stříbrozobkám, krátkoocasým pásovníkům apod. Jediní ptáci, kteří jej odmítali a odmítají, jsou astrildi bělolící.
Vařené zrní jsem částečně přidával do vaječné míchanice, částečně jej dával do misky odděleně samotné. Po překonání prvotní nedůvěry, jakmile ptáci jednou ochutnali, jdou do vařeného nejdřív, vyžírají skoro beze zbytku.
A co všechno vařím? Směs pšenice, bezpluchého ovsa, rýže, lesknice, drobnější slunečnice (černé a bílé) a prosa. Poměr nestanovuji, namíchám obilí odhadem, tak, že uvařeného mám pak kolem tří kilogramů, což je pro moje potřeby zásoba zhruba tak na týden.
Ovšem způsob přípravy, opisovaný ve Fauně, jsem si mírně přizpůsobil:
1. Důkladné proprání je podmínkou.
2. Namáčím vodou horkou 100 °C (spařením) a dobu máčení prodloužím na 24 hod.
3. Během máčení neproplachuji.
4. Vzhledem k době máčení stačí vařit cca 20–25 minut.
5. Uvařené důkladně propláchnu studenou vodou (POZOR – nesmí zůstat hrudky!!!).
6. Po okapání a mírném oschnutí uložím do chladničky.
Nutno upozornit, že namočené zrniny se musí uvádět do varu velmi zvolna, vařit na mírném ohni za neustálého míchání, neboť se snadno a rychle připalují. Připálením i nepatrného množství zkazíme chuťově i pachově celou várku. Namražovat větší množství jsem zatím nezkoušel.
Ačkoli toto přikrmuji necelý měsíc (dlouhou dobu jsem strávil v nemocnici), musím konstatovat, že je to na mnohých faktorech vidět, ptáci v pelichání dopeřili mnohem rychleji a kvalitnější než předtím, mláďata vykazují určitě vyšší přírůstky, zároveň s rychlejším a kvalitním opeřováním. Váhové přírůstky mláďat, bohužel, uvést nemohu, neboť nevlastním laboratorní váhy.
Při podání čerstvého krmení vyberou ptáci ze všeho nejdříve rýži, je vidět, že jim abnormálně chutná. Pak proso a lesknici a oves s pšenicí a slunečnicí až naposled.
Během zkrmování vařeného obilí jsem u ptáků nezaznamenal žádné problémy s trávením (jako třeba řidší trus či dokonce průjem apod.), ani jiné zdravotní problémy
Důležité však je, aby ptáci měli stále k dispozici dostatek gritu a písku, a co je při vysokém úživném poměru nejdůležitější, je dostatečně velký prolet, jinak hrozí nebezpečí ztučnění. To je snad, alespoň z mého hlediska, jediný možný negativní faktor, vyplývající z vysoké stravitelnosti.
Krmení vařeným zrním je sice nezvyklé a netradiční, ale naučí-li se jej ptáci brát, vysoce efektivní a lze jej doporučit každému, kdo se nebojí experimentovat.