Můj názor na psa v bytě

Otázka „držení“ psa v bytě nebo v kotci je stále diskutovaná. Já sama jsem si vyzkoušela oba způsoby, i smíšený. Z obecného hlediska je skutečně důležité o jakou jde rasu, i když pokud se majitel skutečně obětuje, vydrží v bytě každá rasa. Oběť se týká pohybu i srsti.

Bulteriér je střední velikosti, takže se do bytu vejde naprosto v pohodě. Hlavou ani ocasem nesmetá talíře na stole, což nám doga dělala soustavně. Srst v bytě podléhá celoroční výměně, takže musíte více uklízet. Nebývá občas příliš hustá, zato bývá nádherně lesklá, jak si ji pes vytírá v posteli. Často při prohlídce v ordinaci překvapím majitele, když poznám, kde pes spí.

Máte-li psa v bytě, musíte po venčení od podzimu do jara umývat nohy. Tím samozřejmě kůže VELMI trpí. Vhodné je přidat do vody ocet, pár kapek citronu, měsíčkovou tct. apod.. Tlapky je potřeba dosucha vysušit. Někdy promazat, někdy zapudrovat, podle tvorby mazu nebo infekce kvasinkami (červenohnědý maz). Nebezpečné je i častější koupání - to platí pro všechna krátkosrstá plemena. Dlouhosrstí psi jsou vyšlechtění na vyšší odolnost ke koupání, ale i tak doporučuji koupat nanejvýš 1× za dva měsíce, a to pouze vyživujícími šampony vyšší kvality a s použitím kondicionéru nebo norkového oleje či placenty. Psovi musíte zajistit pohyb, musíte častěji chodit ven, méně se vyspíte. Pokud chodíte do práce, je třeba mladého psa unavit před odchodem. Ze zkušenosti vím, že 4–5 hodin vydrží štěně dobře. Delší doba už je pro něho nudná a hledá si zábavu. Může se naučit ničit zařízení bytu. Štěně do půl roku doporučuji nechávat nanejvýš 4 hodiny samotné, a to po důkladné (rozumně dlouhé) procházce nebo hře. Jakmile se pes naučí beztrestně ničit nebo vykonávat potřebu v bytě, už ho to jen tak neodnaučíte.

Z mého pohledu „pes přítel člověka“ patří domů, spí v době vaší nepřítomnosti a pak je stále s vámi: vidí vás, slyší vás, jdete kolem něj a pohladíte ho, pohovoříte s ním, ohnete se nebo si spolu pohrajete.

Já jsem měla psy v bytě od mých 10 let a dokud jsem nebydlela v domku (asi od mých 25 let), nepoznala jsem tu úlevu, nemuset venčit 3× denně. Psi spali vždy doma, ale ráno jsem jen otevřela dveře… Po manželském konfliktu musela Véra ven, ale po pracovní době jsme stále byly doma spolu. Pes je doma polidštěný a nesmírně šťastný, neboť má společnost. Venku sice může čůrat, kdy chce, ale je sám. Nudí se, sám nebude běhat nebo se přetahovat. Zhloupne nebo zdivočí.

Také život v kotci je z mého pohledu utrpení. Samozřejmě nemám nic proti několikahodinovému pobytu v prostorném kotci. I my jsme někdy v malé kanceláři... Ale většinu času by měl pes trávit ve společnosti aspoň psa, když ne člověka. Čím více bude váš pes doma, tím bude chytřejší a ovladatelnější, pokud máte alespoň základní schopnosti pro výcvik a výchovu. Pokud je nemáte, jste např. nedůslední, bude pes v bytě velmi chytrý, ba přímo vychytralý, ale pravděpodobně navíc také despotický, tyranizující a posléze řídící celou domácnost.

Jako ideální stav je pro mě pobyt psa na zahradě nebo dvorku na volno s jiným psem a 2/3 času doma s pánem. Je to pohodlné pro vás a rozvíjející pro psa. Rozvíjejícím myslím, že venku se psem se rozvíjí jeho sociální chování v rámci svého druhu a svalová hmota při společných hrách, doma rozvíjejí „slovní zásobu“, protože s ním stále mluvíme, něco po něm chceme a něco ho učíme, např. povel uhni, buď tam, počkej, chceš něco dobrýho... to jsou povely, které např. Union perfektně ovládá. Právě teď spí pod mojí židlí a já s ní nechci pohnout, abych ho nevzbudila. Zcela běžně v době mé administrativní práce spí v ordinaci na zemi několik psů. Miluji tu pohodu.

Kdo říká, že držení psa v bytě je trápení, je spíše alibista, který není schopen svému psovi obětovat čas. U takového člověka by se pes v bytě jistě trápil.

Víte, já si myslím, že ani pes zavřený 8 hodin v bytě, se netrápí, je-li dospělý a řádně vyvenčen. On se moc netrápí ani ten mladý, protože se zkrátka vyčůrá a víte, jak si vyhraje, když vám zdemoluje byt? Tolik zábavy mu určitě neposkytnete, když jste celý den doma s ním.

Držení psa v bytě je především „trápení člověka“, protože musí psovi zabezpečit uspokojování psychických a fyzických potřeb.

Takže, jestli se ptáte právě mě, co je lepší, říkám vám, vezměte si svého psa domů.