Ptáci by bez lidské pomoci zahynuli

Nádherně zbarvené listí ze stromů již opadalo a pohled na teploměr nám s jistotou říká, že tu neodvratně vládne zima. Pro někoho může být zdrojem radosti, jinému může přinést strádání. Mezi ty strádající patří i naši opeření přátelé, kteří nás zejména na jaře těšili svým zpěvem, a kteří v chladném zimním období potřebují naši pomoc. Nabízíme vám proto několik rad a základních pravidel, jak krmit naše přezimující ptactvo. Především je zásadně krmíme kvalitní potravou. Rozhodně by to tedy neměl být způsob, jak se zbavit kuchyňských zbytků nebo plesnivějícího chleba. Krmítko může být jakéhokoliv tvaru a velikosti, z plastů, plechové nebo klasické dřevěné, dbáme pouze na to, aby vletový otvor neměl ostré hrany, případně trčící hroty hřebíků. Stříšku zhotovíme dostatečně velkou, abychom potravu chránili před sněhem a deštěm. Krmítko samotné umísťujeme na volném prostranství alespoň 1,5 m nad zemí, nejlépe 3 - 4 m od nejbližších keřů a stromů, čímž znemožníme lov toulavým kočkám, které se v místech zvýšeného výskytu ptáků rády zdržují. Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí. Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, kousky masa, na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Vhodné je použít tzv. zadinu, tj. semena plevelů a trav, která zůstávají po vymlácení obilí a kterou snadno seženeme v každém statku či zemědělském družstvu. Můžeme rovněž zakoupit přímo speciální směs určenou pro zimní přikrmování ptáků. Protože jsou však i ptáci vybíraví a nemusí vzít zavděk úplně vším co jim nabídnete, předkládáme vám jídelníček nejčastějších zimních hostů na krmítku.

Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy, vrabci a hrdličky zahradní určitě nepohrdnou pšenicí, ovsem nebo strouhanou houskou. Pro zvonky, pěnkavy a strnady je nejvhodnější již zmíněná zadina. Hmyzožravým ptákům jako jsou šoupálci, mlynaříci, střízlíci nebo králíčci se nejvíce zavděčíme tzv. tukovým žírem, který se skládá z hovězího nebo skopového loje, drcených slunečnicových semen, máku, mletých ořechů a strouhanky. Vše smícháme s rozpuštěným ( nikoli přepáleným ! ) lojem a do této směsi máčíme jehličnaté větvičky, případně směs vyléváme do kelímků nebo květináčů, v jejichž dně provlečeme drát s dřívkem a podobně jako zvoneček zavěsíme na vyhlédnuté místo. Je pochopitelné, že čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete, tím více druhů vás bude navštěvovat a takové vkusně zhotovené krmítko se štěbetajícími ptáky je nejen vhodným doplňkem zimní zahrady, ale i příjemným oživením šedivých městských balkónů. A pokud byste chtěli našim opeřencům pomoci také na jaře, v době hnízdění, navštivte nás. Rádi všem milovníkům ptáků předáme jednoduchý návod na výrobu ptačích budek a další materiály k ochraně ptactva. Těm z vás, kteří nemají si možnost ptačí budku vyrobit, již udělanou ptačí budku předáme. Pro tyto potřeby nám je vyrábějí žáci Základní školy v Ulici Míru v Rokycanech v rámci pracovního vyučování.

Kontaktní telefon na nás je 371 722 686 nebo 603 239 922 .