Sdílet:
Rychle a stručně o kolikách u koní
Pojem kolika, stejně jako u lidí, znamená bolest břicha (obr. 1). Nejedná se o nemoc, jedná se o příznak, který může mít mnoho různých příčin. Vět...
Pojem kolika, stejně jako u lidí, znamená bolest břicha (obr. 1). Nejedná se o nemoc, jedná se o příznak, který může mít mnoho různých příčin. Většině kolikám, se kterými se u koní setkáváme, lze předejít dobrým managementem koně! Pokud se však kolika u koně objeví, je nutné ihned volat veterináře, aby zjistil její příčinu a mohl ji náležitě řešit. Je třeba si uvědomit, že kolika pro koně znamená velkou bolest, může být i smrtelná. Samozřejmě náklady na léčbu koliky se mohou vyšplhat do závratných výšin, především tehdy, když je nutná operace na specializovaném pracovišti. Dobrá prevence je proto nejen levnější, ale i humánnější.
•nevhodný způsob krmení
•parazité ve střevním traktu
•nevhodný způsob napájení
•nevhodná podestýlka
•nekvalitní pastvina a management pastvy
•problémy s chrupem
•vyšší věk koně
•březost
•stres spojený se stádovou hierarchií (nový kůň ve stádě).
Různé typy kolik:
Střevní obstrukce (zácpa)
Při ní dochází k částečnému nebo úplnému zneprůchodnění (ucpání) střeva.
Křečová kolika
Případ koliky, kdy bolest způsobují křečovité stahy střeva.
Písková kolika
Kolika způsobená pozřením písku.
Změny polohy střev
Koliky, které lze většinou vyřešit pouze operativně.
Tympanická kolika (plynatost)
Plyny, vzniklé ve střevech, způsobí jejich nadměrné rozšíření a tím i bolest.
Podívejme se, jak jednoduše lze kolikám předejít!
Krmení
Změna krmiva
!!! Jakékoli změny krmiva (diety) je třeba provádět pozvolna!!!
Významné změny v dietě, jako je vyvedení koně na pastvinu, je třeba provádět postupně; zde konkrétně je vhodné koně nechávat koně na pastvině pouze pár hodin a tuto dobu během několika dní (týdne) prodloužit třeba až na nepřetržitý pobyt. Podobné je to se zavedením nových koncentrátů (jádra) do krmné dávky, především u koní, kteří byli dosud zvyklí převážně na píci. Dávku jádra se nutné postupně zvyšovat od trošky až na požadované množství.
Dostatek vlákniny
Každý kůň by měl mít vždy k dispozici dostatek vlákniny. To stejné platí o čisté vodě. Nedostatek vlákniny totiž vede k poruchám pohybu trávicího traktu, které mohou ústit ve střevní neprůchodnost; a nemluvím o možnosti vzniku stájových zlozvyků! Střevní neprůchodnosti můžeme říct také „zácpa“ a jedná se o to, že v určitém místě střeva zůstane stát střevní obsah, další se pak hromadí před ním. Nedostatek vody tomuto procesu také napomáhá, protože způsobuje dehydrataci organismu i střevního obsahu. Vláknina zároveň napomáhá udržovat vodu ve střevě, obsah střeva je tak měkčí a lépe se pohybuje.
Pravidelné krmení
Zavést rutiny v krmení je to nejlepší, co můžete svému koni dopřát. Koně je nejlepší krmit často po malých dávkách, což dobře odpovídá jejich přirozeným trávicím zvykům, pro které je jejich trávicí trakt nejlépe přizpůsobený. Časté krmení po malých dávkách platí především pro jádro, kůň by měl dostávat minimálně tři dávky jádra denně.
Parazité trávicího traktu
Vědecké studie říkají, že tasemnice a malí strongylidi (hlístice) jsou příčinou skoro poloviny všech případů křečových kolik u koní. Proti parazitům dnes můžeme účinně bojovat. Je třeba jen vědět, jaký přípravek účinkuje proti jakým parazitům, je nutné odčervovat podle vývojových cyklů daného parazita, aby odčervení vůbec mělo smysl! Tasemnice
Tito parazité se usazují především v místě přechodu tenkého střeva v tlusté střevo, kde způsobují problémy (obr. 2). V boji proti tasemnicím neobstojí zdaleka všechny odčervovací přípravky, které lze na našem trhu sehnat! Je proto potřeba nechat si poradit od veterináře, který přípravek bude účinný. Tímto přípravkem by pak mělo stačit odčervovat koně každého půl roku, ideálně v březnu a září. Malí strongylidi
Tyto hlístice jsou podle některých studií odpovědné až za třetinu všech případů křečových kolik (obr. 3) – především u koní a poníků mladších 6 let a u koní ve věku okolo 15 let. Proti malým strongylidům jsou dobře účinné některé známé preparáty, především ty na bázi avermektinů nebo banzimidazoly. Nejlépe je odčervovat koně v únoru, kdy se odstraní larvy, které přežily zimu, a na přelomu října a listopadu, kdy se zbavíme parazitů, kteří napadli koně během pastvy.
Velcí strongylidi
Tito parazité jsou velmi nebezpeční, protože jejich larvy migrují a usazují se ve stěnách střevních tepen, konkrétně v hlavní tepně zásobující krví velkou část střeva (a. mesenterica cranialis). Vyvolávají tam záněty a způsobují zdrsnění stěny tepny, na němž se vyvíjejí tromby, které se mohou utrhnout a ucpat menší tepénku. Tím přestane být určitá část střeva zásobována krví, dojde k narušení jeho funkce až odumření. Tito parazité jsou v současné době díky kvalitním odčervovacím přípravkům mnohem vzácnější, než v minulosti. Zde je třeba podávat takový přípravek, který je schopen zasáhnout i larvy ve stěnách tepen. Budou to benzimidazoly, podávané několik dní za sebou, nebo avermektiny.
Škrkavky
Tito parazité se vyskytují především u hříbat. Je proto nutné odčervovat hříbata každých 4–6 týdnů. Pozor také na to, abyste neodčervovali příliš pozdě (až při odstavu), kdy se v těle hříběte nahromadí hodně škrkavek. Jejich úhyn může u hříběte vyvolat velmi těžkou zdravotní reakci nebo životu nebezpečnou zácpu. Hříbata by se neměla pást společně s dospělými koňmi; jsou totiž mnohem citlivější na parazity, kteří například u dospělých koní nevyvolají vůbec žádné problémy.
Voda
Koně by normálně měli mít k vodě nepřetržitý přístup. Dokonce i několik hodin bez vody už může být důvodem ke vzniku zácpy.
Přehřátí koně
Pozor na přehřáté a unavené koně! Pokud vypijí velké množství studené vody, může to způsobit kolikové bolesti. Proto je vhodné jim nejdříve podat menší množství vlažné vody. Jakmile kůň vyschne a zchladne, může mít volný přístup k vodě.
V zimě
V zimě je třeba dávat pozor na zamrznutí vody. Někteří koně neradi pijí příliš studenou vodu, takže se může stát, že jejich příjem vody se v zimních měsících nebezpečně sníží.
Kvalitní voda
Chlorovaná voda může některým koním „smrdět“, proto je vhodné jim podávat vodu odstátou. Je třeba dávat pozor na čistotu napáječky, koně by neměli pít z písčitých nadrží, protože písek se může usazovat v jejich střevech a opět způsobí koliku.
Automatické napáječky
Je třeba kupovat napáječky určené pro koně, protože je nutné, aby měly dostatečný průtok. Mohlo by se stát, že kůň by pak pil příliš málo. Někteří nově příchozí koně nejsou zvyklí pít z automatických napáječek; proto je nutné dávat pozor, zda vůbec nějakou vodu do sebe dostanou.
Podestýlka
Jsou koně, kteří pracují skutečně jako vysavač; pozřou velké množství podestýlky, především slámy, což může vyvolat zácpu. Řešením je podávat těmto koním dostatek kvalitního sena. Pokud to nepomůže, lze slámu nahradit hoblinami nebo papírem.
Pastvina
Písek na pastvině
Koně pasoucí se na písčitých pastvinách nebo pijící z písčitých nadrží či potoků mohou pozřít také písek. Ten dráždí střevní stěnu a způsobuje tak koliku.
Jedovaté rostliny
Koliku mohou způsobit také jedovaté rostliny. Ty by se na koňské pastvině rozhodně neměly vyskytovat. Tam, kde pobývaly ovce, se často nachází jetel. Jeho růst je nejintenzivnější především v květnu. Někteří koně jsou na tuto rostlinku velmi citliví a nadýmají se.
Péče o pastvinu při odčervování
Ideální je odstraňování koňských koblížků z pastviny dvakrát týdně v zimě a v létě, denně na jaře a na podzim! Samozřejmostí je důkladné vyčištění pastviny v době odčervování koní a během doby, kdy se koně na pastvinu nedávají (zima). V boji proti parazitům na pastvině může posloužit i bránování. Nesmíme bránovat v mokru, to bychom totiž roznesli larvy parazitů na větší plochu a ty by tam krásně přežily. Pokud bránujeme, tak v době sucha, aby larvy vyschly na slunci.
Chrup
Problémy se zuby způsobují špatné rozmělnění potravy, což může zapříčinit vznik zácpy, někdy i průjmu. Chrup bychom měli koni vyšetřit jednou za půl roku. V riziku jsou především koně starší 12 let.
Věk
Kromě problémů u hříbat je riziko kolik vyšší u starších koní. Zde se kromě přítomnosti parazitů jedná často i o přítomnost stopkatých nádorů, které se mohou obtočit okolo střeva a tak ho uskřinout. Takovou situaci lze řešit pouze okamžitou operací.
Březost
Březí klisny jsou dvakrát tak náchylnější na koliky, než jiní koně. Zvětšená děloha (především v poslední třetině březosti) totiž výrazně zmenšuje prostor v dutině břišní. Je nutné takovou klisnu krmit často a po malých dávkách, nebezpečná je také náhlá změna krmiva.
Nový kůň ve stáji či ve stádě
Často o novém koni nevíme nic z hlediska kvality jeho odčervení, máme jen mlhavou představu o jeho dosavadní práci či způsobu krmení. Nový kůň je také ve značném stresu ze změny prostředí a z příchodu mezi cizí koně. Takový kůň má mnohem větší šanci dostat koliku. Můžeme mu pomoci aspoň správným krmením a napájením.
obr. 1
•nevhodný způsob krmení
•parazité ve střevním traktu
•nevhodný způsob napájení
•nevhodná podestýlka
•nekvalitní pastvina a management pastvy
•problémy s chrupem
•vyšší věk koně
•březost
•stres spojený se stádovou hierarchií (nový kůň ve stádě).
Různé typy kolik:
Střevní obstrukce (zácpa)
Při ní dochází k částečnému nebo úplnému zneprůchodnění (ucpání) střeva.
Křečová kolika
Případ koliky, kdy bolest způsobují křečovité stahy střeva.
Písková kolika
Kolika způsobená pozřením písku.
Změny polohy střev
Koliky, které lze většinou vyřešit pouze operativně.
Tympanická kolika (plynatost)
Plyny, vzniklé ve střevech, způsobí jejich nadměrné rozšíření a tím i bolest.
Podívejme se, jak jednoduše lze kolikám předejít!
Krmení
Změna krmiva
!!! Jakékoli změny krmiva (diety) je třeba provádět pozvolna!!!
Významné změny v dietě, jako je vyvedení koně na pastvinu, je třeba provádět postupně; zde konkrétně je vhodné koně nechávat koně na pastvině pouze pár hodin a tuto dobu během několika dní (týdne) prodloužit třeba až na nepřetržitý pobyt. Podobné je to se zavedením nových koncentrátů (jádra) do krmné dávky, především u koní, kteří byli dosud zvyklí převážně na píci. Dávku jádra se nutné postupně zvyšovat od trošky až na požadované množství.
Dostatek vlákniny
Každý kůň by měl mít vždy k dispozici dostatek vlákniny. To stejné platí o čisté vodě. Nedostatek vlákniny totiž vede k poruchám pohybu trávicího traktu, které mohou ústit ve střevní neprůchodnost; a nemluvím o možnosti vzniku stájových zlozvyků! Střevní neprůchodnosti můžeme říct také „zácpa“ a jedná se o to, že v určitém místě střeva zůstane stát střevní obsah, další se pak hromadí před ním. Nedostatek vody tomuto procesu také napomáhá, protože způsobuje dehydrataci organismu i střevního obsahu. Vláknina zároveň napomáhá udržovat vodu ve střevě, obsah střeva je tak měkčí a lépe se pohybuje.
Pravidelné krmení
Zavést rutiny v krmení je to nejlepší, co můžete svému koni dopřát. Koně je nejlepší krmit často po malých dávkách, což dobře odpovídá jejich přirozeným trávicím zvykům, pro které je jejich trávicí trakt nejlépe přizpůsobený. Časté krmení po malých dávkách platí především pro jádro, kůň by měl dostávat minimálně tři dávky jádra denně.
Parazité trávicího traktu
Vědecké studie říkají, že tasemnice a malí strongylidi (hlístice) jsou příčinou skoro poloviny všech případů křečových kolik u koní. Proti parazitům dnes můžeme účinně bojovat. Je třeba jen vědět, jaký přípravek účinkuje proti jakým parazitům, je nutné odčervovat podle vývojových cyklů daného parazita, aby odčervení vůbec mělo smysl! Tasemnice
Tito parazité se usazují především v místě přechodu tenkého střeva v tlusté střevo, kde způsobují problémy (obr. 2). V boji proti tasemnicím neobstojí zdaleka všechny odčervovací přípravky, které lze na našem trhu sehnat! Je proto potřeba nechat si poradit od veterináře, který přípravek bude účinný. Tímto přípravkem by pak mělo stačit odčervovat koně každého půl roku, ideálně v březnu a září. Malí strongylidi
Tyto hlístice jsou podle některých studií odpovědné až za třetinu všech případů křečových kolik (obr. 3) – především u koní a poníků mladších 6 let a u koní ve věku okolo 15 let. Proti malým strongylidům jsou dobře účinné některé známé preparáty, především ty na bázi avermektinů nebo banzimidazoly. Nejlépe je odčervovat koně v únoru, kdy se odstraní larvy, které přežily zimu, a na přelomu října a listopadu, kdy se zbavíme parazitů, kteří napadli koně během pastvy.
Velcí strongylidi
Tito parazité jsou velmi nebezpeční, protože jejich larvy migrují a usazují se ve stěnách střevních tepen, konkrétně v hlavní tepně zásobující krví velkou část střeva (a. mesenterica cranialis). Vyvolávají tam záněty a způsobují zdrsnění stěny tepny, na němž se vyvíjejí tromby, které se mohou utrhnout a ucpat menší tepénku. Tím přestane být určitá část střeva zásobována krví, dojde k narušení jeho funkce až odumření. Tito parazité jsou v současné době díky kvalitním odčervovacím přípravkům mnohem vzácnější, než v minulosti. Zde je třeba podávat takový přípravek, který je schopen zasáhnout i larvy ve stěnách tepen. Budou to benzimidazoly, podávané několik dní za sebou, nebo avermektiny.
Škrkavky
Tito parazité se vyskytují především u hříbat. Je proto nutné odčervovat hříbata každých 4–6 týdnů. Pozor také na to, abyste neodčervovali příliš pozdě (až při odstavu), kdy se v těle hříběte nahromadí hodně škrkavek. Jejich úhyn může u hříběte vyvolat velmi těžkou zdravotní reakci nebo životu nebezpečnou zácpu. Hříbata by se neměla pást společně s dospělými koňmi; jsou totiž mnohem citlivější na parazity, kteří například u dospělých koní nevyvolají vůbec žádné problémy.
Voda
Koně by normálně měli mít k vodě nepřetržitý přístup. Dokonce i několik hodin bez vody už může být důvodem ke vzniku zácpy.
Přehřátí koně
Pozor na přehřáté a unavené koně! Pokud vypijí velké množství studené vody, může to způsobit kolikové bolesti. Proto je vhodné jim nejdříve podat menší množství vlažné vody. Jakmile kůň vyschne a zchladne, může mít volný přístup k vodě.
V zimě
V zimě je třeba dávat pozor na zamrznutí vody. Někteří koně neradi pijí příliš studenou vodu, takže se může stát, že jejich příjem vody se v zimních měsících nebezpečně sníží.
Kvalitní voda
Chlorovaná voda může některým koním „smrdět“, proto je vhodné jim podávat vodu odstátou. Je třeba dávat pozor na čistotu napáječky, koně by neměli pít z písčitých nadrží, protože písek se může usazovat v jejich střevech a opět způsobí koliku.
Automatické napáječky
Je třeba kupovat napáječky určené pro koně, protože je nutné, aby měly dostatečný průtok. Mohlo by se stát, že kůň by pak pil příliš málo. Někteří nově příchozí koně nejsou zvyklí pít z automatických napáječek; proto je nutné dávat pozor, zda vůbec nějakou vodu do sebe dostanou.
Podestýlka
Jsou koně, kteří pracují skutečně jako vysavač; pozřou velké množství podestýlky, především slámy, což může vyvolat zácpu. Řešením je podávat těmto koním dostatek kvalitního sena. Pokud to nepomůže, lze slámu nahradit hoblinami nebo papírem.
Pastvina
Písek na pastvině
Koně pasoucí se na písčitých pastvinách nebo pijící z písčitých nadrží či potoků mohou pozřít také písek. Ten dráždí střevní stěnu a způsobuje tak koliku.
Jedovaté rostliny
Koliku mohou způsobit také jedovaté rostliny. Ty by se na koňské pastvině rozhodně neměly vyskytovat. Tam, kde pobývaly ovce, se často nachází jetel. Jeho růst je nejintenzivnější především v květnu. Někteří koně jsou na tuto rostlinku velmi citliví a nadýmají se.
Péče o pastvinu při odčervování
Ideální je odstraňování koňských koblížků z pastviny dvakrát týdně v zimě a v létě, denně na jaře a na podzim! Samozřejmostí je důkladné vyčištění pastviny v době odčervování koní a během doby, kdy se koně na pastvinu nedávají (zima). V boji proti parazitům na pastvině může posloužit i bránování. Nesmíme bránovat v mokru, to bychom totiž roznesli larvy parazitů na větší plochu a ty by tam krásně přežily. Pokud bránujeme, tak v době sucha, aby larvy vyschly na slunci.
Chrup
Problémy se zuby způsobují špatné rozmělnění potravy, což může zapříčinit vznik zácpy, někdy i průjmu. Chrup bychom měli koni vyšetřit jednou za půl roku. V riziku jsou především koně starší 12 let.
Věk
Kromě problémů u hříbat je riziko kolik vyšší u starších koní. Zde se kromě přítomnosti parazitů jedná často i o přítomnost stopkatých nádorů, které se mohou obtočit okolo střeva a tak ho uskřinout. Takovou situaci lze řešit pouze okamžitou operací.
Březost
Březí klisny jsou dvakrát tak náchylnější na koliky, než jiní koně. Zvětšená děloha (především v poslední třetině březosti) totiž výrazně zmenšuje prostor v dutině břišní. Je nutné takovou klisnu krmit často a po malých dávkách, nebezpečná je také náhlá změna krmiva.
Nový kůň ve stáji či ve stádě
Často o novém koni nevíme nic z hlediska kvality jeho odčervení, máme jen mlhavou představu o jeho dosavadní práci či způsobu krmení. Nový kůň je také ve značném stresu ze změny prostředí a z příchodu mezi cizí koně. Takový kůň má mnohem větší šanci dostat koliku. Můžeme mu pomoci aspoň správným krmením a napájením.
Autor textu: MVDr. Dominika Švehlová
Autor fotografií zdroj: MVDr. Dominika Švehlová
