Chov obojživelníků: Parosničkovití
Theloderma horridum
Popis:
Jde o světlehnědou žábu, dosahující velikosti 3–4 cm. Obě pohlaví se velikostí nijak výrazně neodlišují. Vrch těla je maskován tmavším síťovým vzorem, světlé břicho pak hnědými skvrnami.
Areál:
Vyskytuje se na Malajském poloostrově, Borneu, na severu Sumatry a na ostrovech při jejím západním pobřeží.
Biotop:
Žije arborikolním způsobem života a díky svému ochrannému zbarvení většinou uniká pozornosti. Upřednostňuje střední a vyšší patra původního deštného pralesa. V odlesňované a člověkem přetvářené krajině chybí.
Způsob života:
V období dešťů sestupují na zem nebo k níže položeným dutinám v kmenech. Vyhledávají místa s hromadící se vodou a tlejícím detritem. Nad takto vzniklou vodní plochu zavěšují ve výšce kolem půl metru své pěnové hnízdo s vejci. Líhnoucí se pulci je opouštějí za 3 dny a padají do malého rybníčku, kde prodělávají zbytek vývoje. Metamorfují při velikosti asi 5 cm v žabky jen necelé 2 cm dlouhé.
Potrava:
S největší pravděpodobností se jako ostatní příslušníci řádu živí hmyzem a drobnými bezobratlými. Vzhledem ke spíše skrytému způsobu života se však o nich mnoho neví.
Chov:
Pro chov by se hodila vysoká terária 40×30×100 cm s podkladem rašeliny a listí a zhruba 10 cm hlubokou miskou na vodu zapuštěnou v tomto substrátu. Prostorem ubikace vedeme svislé i vodorovné větve, které doplníme živými i umělými rostlinami. Při pokusech o rozmnožování, které je vyvoláváno nástupem období dešťů, nesmíme zapomínat na nutnost častého a bohatého rosení ubikace. Zvláště pak pěnové hnízdo musí být třetí den po vytvoření důkladně vlhčeno, jinak hrozí zničení snůšky. Teploty 26–28 °C jsou vyhovující.
Anodonthyla boulengeri
Popis:
Je to hnědá žába dorůstající délky pouze okolo 2 cm. Na základním zbarvení má patrnou kresbu drobných světlých, u jiných populací i tmavých teček.
Areál:
Jde o žabku poměrně hojně rozšířenou na východním pobřeží Madagaskaru a na přilehlém ostrově Nosy Boraha.
Biotop:
Žije arborikolním způsobem. Jak se zdá, není však vázána na původní biotopy, ale rozšířila se i do druhotného lesa, parků a zahrad. Vykazuje úzkou vazbu k malým vodním plochám v paždí listů, v růžicích epifytů i v přirozených dutinách stromů.
Způsob života:
Každý jedinec obývá svou vodní mininádržku ve stromovém patře lesa. V období páření přiláká samec samičku k sobě a ona mu v jeho malém soukromém rybníčku zanechá snůšku 20–30 vajíček. Samec snůšku hlídá až do metamorfózy, kdy jeho „dům“ opouštějí mladé žabky, které jsou v té době jen 8 mm dlouhé.
Potrava:
Loví drobný hmyz, v zajetí nejčastěji octomilky, moučné a voskové moly i jejich larvy a drobná vývojová stádia cvrčků.
Chov:
Pro chov se hodí nádrže stojatého tvaru o rozměrech 40×30×40 cm, které mohou být i bez substrátu. Prostor vyplníme rostlinami, např. broméliemi, apod. a vytvoříme zde několik nádržek s vodou, z tmavých filmovek, malých kalíšků na nápoje, apod. V ubikaci udržujeme teplotu kolem 25–27 °C ve dne a 22–24 °C v noci. Každý večer terárium porosíme.
Cophyla phyllodactyla
Popis:
Je to 2,5–3 cm dlouhá žabka hnědého základního zbarvení. Na něm se od hlavy až k zadním končetinám táhne bílý nebo béžový středový pruh.
Areál:
Žije na severu Madagaskaru a ostrůvku Nosy Be.
Biotop:
Je obyvatelem stromového patra původních i sekundárních porostů nížin a středních poloh hor, nevyhýbá se ovšem ani kulturní výsadbě, pokud jí může poskytnout přirozené dutiny s nashromážděnou vodou. Tak jako předchozí druh, je i tato žabka vázána na malé vodní plošky a jímky v korunách stromů.
Způsob života:
Biologií je velmi podobná předchozímu druhu. Také zde samci lákají samičky do svých vodních hnízd, kde jim ony zanechávají snůšku čítající zpravidla 30–40 vajec. Samec vylíhlé pulce hlídá, respektive hlídá své vodní království, v němž jsou pulci jen dočasnými nájemníky. Po celou dobu vývoje pravděpodobně nepřijímají žádnou potravu a tráví zbytky žloutkového vaku.
Potrava:
V přírodě i v zajetí přijímají tyto žabky jakýkoliv hmyz vhodné velikosti a jeho larvy.
Chov:
Vyhovují jim ubikace rozměrů 40×30×40 cm bez substrátu, zařízené pouze postavenou kůrou, větvemi a množstvím rostlin. Nezbytné jsou jako u předchozího druhu drobné jímky s vodou. Teplota 25–27 °C je vyhovující. Terárium každý večer porosíme.
