Zimní krmení ptáků ano či ne?

V magazínu HOBBY č. 7/03 byl uveřejněn pod značkou OŽI článek s názvem „Nesypejte ptáčkům!“. Autor zde tlumočí názory německých ekologů a ornitologů, že milióny přátel zvířat mají mylné představy o krmení ptactva v zimě. Pravidelně každou zimu se na oknech paneláků, na balkónech, v zahradách nebo v parcích objevují statisíce vhodných i méně vhodných krmítek. V nich se nabízejí nejrůznější druhy krmiv, např. ovesné vločky, slunečnicová semena, zbytky vánočního pečiva a také speciální krmné směsi pro ptáky. Milovníci ptáků se domnívají, že tímto způsobem přispívají k ochraně přírody, ale ve skutečnosti dělají více škody než užitku.
Německý zoolog H. Löhr říká, že každou zimu uhyne v důsledku nepřiměřeného a neodborného krmení více ptáků, než kolik se jich správným přikrmováním podaří zachránit. Při bohaté nabídce slunečnicových semen a klíčkových drobtů přestávají např. sýkory pátrat po hmyzí potravě v lesích, sadech a v zahradách. Na jaře takoví jedinci již sotva umějí zásobovat svá mláďata přirozenou potravou, která jsou na živočišných bílkovinách závislá. Vhodnější by bylo, říká H. Löhr, zakládat na zahradách malé komposty s rozkládajícími se kuchyňskými odpadky ve kterých si najdou přirozenou potravu hmyzožraví ptáci, např. střízlíci a červenky. Tolik píše značka OŽI.

Dovolte prosím, moji osobní poznámku.
O názorech na toto téma jsem v německých pramenech četl už před několika desítkami let. Němečtí ornitologové se v názorech rozcházeli a i nadále rozcházejí!
Podle mého názoru je sporné doporučovat jako zdroj potravy pro drobné ptáčky malé komposty, které zmrznou a zapadají sněhem. Od r. 1948, kdy jsem získal vlastní byt, jsem měl na okenním parapetu krmítko, do kterého jsem sypal slunečnici a semenec. Sotva si umíte představit, jaká množství především zvonků a různých druhů sýkorek sem denně přiletovalo. Podobné zkušenosti měli moji přátelé a kolegové ing. O. Kadlec a Zdeněk Klůz v Praze. Od Zdeňka Klůze jsem se dovídal, že v Praze byli zvonci asi od r. 1942 tak přemnoženi, že se dokonce uvažovalo o jejich odstřelu. Když pozoruji frekvenci na krmítkách v současnosti, je to nesrovnatelné. Na mém krmítku, které je stále na tomtéž místě jako před dávnými roky a je dobře zásobováno vhodnými krmivy, se po dlouhé dny neobjeví vůbec žádný ptáček. Víme, že nejen u nás, ale v mnoha zemích Evropy je citelný úbytek ptáčků (včetně vrabců). Přičítat to způsobu zimního krmení je pochybné! Příčiny je třeba hledat zcela jinde.

V ornitologii jsem intenzivně pracoval od čtyřicátých let. S mým přítelem Z. Procházkou z Náchoda jsme okroužkovali mnoho stovek ptáků. Jejich odchyty jsme prováděli na polích po sklizni obilovin pomocí dlouhých řad vějiček s lepem. Takové mraky ptáků už dnes neuvidíte. Právě tak se nesetkáte s hejny čížků, kteří se živí od podzimu do jara olšovými semeny. V živé paměti mám také hejna čečetek na břízách. Ve výčtu by se dalo pokračovat. Myslím, že milovníci ptáků mohou bez obav krmit naše ptáky v zimních měsících vhodnými semeny.
Ve Fauně č. 22/03 str. 61 byl uveřejněn příspěvek p. P. Moulise „Ptáci by bez lidské pomoci zahynuli“. Rád bych všechny milovníky přírody na tento zajímavý článek upozornil. Vyčerpávajícím způsobem informuje o způsobu krmení ptáků v zimě. Je zde také zmínka na možnost dodání hnízdních budek.
Za příspěvek s tak hodnotným obsahem je třeba vřele poděkovat.