„Jak mít koně“ – 15. část

Dnes si řekneme, jak si z obyčejného vodítka, s nímž jsme dosud pracovali, uvázat jednoduché hackamore, abychom mohli s koníky komunikovat prostřednictvím obou otěží a také si popíšeme další cvik prováděný ze sedla, a tím bude couvání.

Jak uvázat jednoduché hackamore?

Jak už jsme o tom mluvili minule, k ovládání koně postačí jedna otěž, ovšem pokud budeme chtít s koněm komunikovat, čímž se rozumí couvání, sebrané chody a další složitější cviky, kde je podmínkou dobře podsazená záď, budeme potřebovat otěže obě. Máme několik možností – použít běžnou uzdečku se stihlovým udidlem nebo běžné hackamore anebo, pokud zrovna nedisponujeme ani jednou z těchto pomůcek, můžeme si vytvořit jednoduché hackamore z ohlávky a vodítka, se kterými jsme dosud pracovali. Jde to velmi snadno. Pouze spojíme vodítko do otěží tak, že vytvoříme pod karabinou na ohlávce pevný, těžký a navíc hezky tvarovaný uzel :
• nejprve si nastavíme délku otěží tak, že je přepůlíme a druhou půlku přehodíme přes krk, přepůlené otěže by měly dosahovat zhruba ke kohoutku koně.

• poté provlečeme volný konec okem ohlávky, na kterém visí karabina. , zbývá nám teď volný kus vodítka, který omotáme do tvaru tunelu kolem karabiny s provlečenou otěží
• až už nám zbývá pouze malý kousek s koženým konečkem, provlečeme jej skrz tunel, který jsme vytvořili a dotáhneme. Vznikne tím těžký a pevný uzel, jež nahrazuje funkci hackamore uždění.

Teď jsme připraveni k dalšímu cviku založeném na komunikaci a tím je výše zmíněné couvání. Nejprve bychom se měli ujistit, že váš koník couvá bez problémů bez jezdce (tento cvik ze země už jsme probrali v dřívějších vydáních) na pobídku na nose nebo na prsou. Jakmile se na koně posadíte, použijete stejnou techniku tlaku, jako ze země. Můžeme si pomoci tak, že celý proces rozdělíme do 9 kroků. Výchozí bod by byl ten, že si uvolněně sedneme na koně, aniž bychom měli jakýkoliv kontakt s hubou koně.

Postup nácviku couvání

1) Přeneseme váhu rovně dozadu a zvedneme otěže tak, abychom měli kontakt s hubou koně.

2) Volnou rukou sjedeme po otěžích nad kohoutek 

3) Nyní vezmeme do každé ruky jednu otěž, ale necháme je ležet pouze mezi palcem a dlaní, ostatní prsty by měly směřovat dopředu.

4) Nyní postupně přitahujeme otěž (dáváme koni šanci zareagovat na jemnější pobídku), nejprve uchopíme otěž pouze oběma ukazováky.
5) Potom sevřeme prostředníky

6) Dále přijdou na řadu prsteníky.

7) A nakonec malíčky.

8) Poté přitáhneme otěže lokty.

9) V závěru se posadíme hluboko do sedla, abychom způsobili couvání - podle potřeby můžeme koně ještě pobídnout stiskem oběma nohama na podbřišníku (viz. obr. 9). Tento postup by měl způsobit, že nás kůň začne vnímat a uvědomí si tohle postupné nutkání k pohybu směrem dozadu. Koně držíme na otěži, dokud neudělá krok dozadu, v tom momentě kdy kůň ustoupí tlaku uzdečky a zacouvá, tak ihned otěž uvolníme!!! Tak si kůň rychle všimne toho, že zacouvání jej zbaví tlaku a brzy bude couvat tak rychle a tak daleko, jak si budeme přát.

Máme-li pocit, že náš kůň couvá neochotně nebo křivě, je to možná chyba na naší straně, protože se na couvání nedostatečně zaměřujeme. Zkusme tento postup pilovat, sedět při couvání rovně, dávat stejně silné pobídky na obou stranách. Dobrý výsledek se dostaví, bude-li váš záměr jasný a přesvědčivý.
Dobrým procvičením na tohle téma, které můžeme provádět (klidně i denně) je určit si předem určitý počet kroků, které uděláte dopředu a pak určitý počet kroků zacouváme. Tímto cvičením se můžeme také dobře naučit vnímat, kde zrovna jsou nohy koně, aniž bychom se museli dívat pod sebe. Velmi to pomůže vcítit se do pohybu koně.